Paper presented at the conference: The Transhumanist Concept of Mind-Uploading: Introduction, Problems, Prospects for Regulation

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F24%3A43973271" target="_blank" >RIV/49777513:23330/24:43973271 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Příspěvek na konferenci: Transhumanistická koncepce Mind-Uploadingu: Představení, problémy, perspektivy regulace

Original language description

Konferenční příspěvek představuje transhumanistickou koncepci Mind-Uploadingu. Mind uploading je hypotetická technologie, která umožňuje nahrání lidské mysli (včetně vzpomínek a osobnosti) do počítače. Prezentace je zaměřena na dva filosofické problémy, které se s touto koncepcí pojí a staví zejména na kritice dané problematiky u R. S. Weira (The Logical Inconsistency of Transhumanism. 2023 DOI: 10.1628/ptsc-2023-0021). (1) Problém osobní identity. (2) Problém fenomenálního vědomí. (1) R. Weir kritizuje koncepci mind-uploadingu poukazem na údajnou logickou nekonzistenci přítomnou v transhumanistickém pojetí osobní identity. Transhumanisté při obhajování uskutečnitelnosti mind-uploadingu podle Weira na jednu stranu argumentují pro tzv. revizionistické pojetí osobní identity. Při apelování na potřebnost mind-uploadingu však na druhou stranu implicitně předpokládají silnější intuitivní pojetí osobní identity (tzv. common sense view), což vede ke zmíněné nekonzistenci. (2) Druhý z problémů je problém tzv. fenomenálního vědomí: Ani úspěšné nahrání mentálních obsahů konkrétního jedince do umělého systému, který je funkcionálně izomorfní s lidskou myslí tohoto konkrétního jedince automaticky negarantuje přítomnost fenomenálního vědomí, kválií či what-it-is likeness u takovéhoto systému. Přítomnost fenomenálního vědomí sice nemůžeme a priori vyloučit (teze vícenásobné realizovatelnosti vědomí), nicméně zdá se, že nedisponujeme ani žádnou možností, jak přítomnost fenomenálního vědomí u takového digitální osoby (objektivním způsobem) pozitivně prokázat. Není tak jasné, zda se jedná o stejnou osobu (se stejnými právy) anebo pouze o simulaci této osoby (která má právní status pouhé věci). V opozici vůči R. S. Weirovi je však tento problém v prezentaci chápán jako problém filosofický, tj. problém bez praktického, empiricky založeného řešení podobně jako problém osobní identity. Digitální osoba jakožto výsledek mind-uploadingu je pak v příspěvku interpretována jako instance tzv. general purpose AI, na kterou se již v současné době vztahuje regulace EU známá veřejnosti pod názvem AI ACT.Název akcePerspektivy myšleníMísto konáníPrahaDatum zahájení12.09.2024Datum ukončení14.09.2024

Czech name

Příspěvek na konferenci: Transhumanistická koncepce Mind-Uploadingu: Představení, problémy, perspektivy regulace

Czech description

Konferenční příspěvek představuje transhumanistickou koncepci Mind-Uploadingu. Mind uploading je hypotetická technologie, která umožňuje nahrání lidské mysli (včetně vzpomínek a osobnosti) do počítače. Prezentace je zaměřena na dva filosofické problémy, které se s touto koncepcí pojí a staví zejména na kritice dané problematiky u R. S. Weira (The Logical Inconsistency of Transhumanism. 2023 DOI: 10.1628/ptsc-2023-0021). (1) Problém osobní identity. (2) Problém fenomenálního vědomí. (1) R. Weir kritizuje koncepci mind-uploadingu poukazem na údajnou logickou nekonzistenci přítomnou v transhumanistickém pojetí osobní identity. Transhumanisté při obhajování uskutečnitelnosti mind-uploadingu podle Weira na jednu stranu argumentují pro tzv. revizionistické pojetí osobní identity. Při apelování na potřebnost mind-uploadingu však na druhou stranu implicitně předpokládají silnější intuitivní pojetí osobní identity (tzv. common sense view), což vede ke zmíněné nekonzistenci. (2) Druhý z problémů je problém tzv. fenomenálního vědomí: Ani úspěšné nahrání mentálních obsahů konkrétního jedince do umělého systému, který je funkcionálně izomorfní s lidskou myslí tohoto konkrétního jedince automaticky negarantuje přítomnost fenomenálního vědomí, kválií či what-it-is likeness u takovéhoto systému. Přítomnost fenomenálního vědomí sice nemůžeme a priori vyloučit (teze vícenásobné realizovatelnosti vědomí), nicméně zdá se, že nedisponujeme ani žádnou možností, jak přítomnost fenomenálního vědomí u takového digitální osoby (objektivním způsobem) pozitivně prokázat. Není tak jasné, zda se jedná o stejnou osobu (se stejnými právy) anebo pouze o simulaci této osoby (která má právní status pouhé věci). V opozici vůči R. S. Weirovi je však tento problém v prezentaci chápán jako problém filosofický, tj. problém bez praktického, empiricky založeného řešení podobně jako problém osobní identity. Digitální osoba jakožto výsledek mind-uploadingu je pak v příspěvku interpretována jako instance tzv. general purpose AI, na kterou se již v současné době vztahuje regulace EU známá veřejnosti pod názvem AI ACT.Název akcePerspektivy myšleníMísto konáníPrahaDatum zahájení12.09.2024Datum ukončení14.09.2024

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů