Jazz music

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F18%3A43956277" target="_blank" >RIV/49777513:23420/18:43956277 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Jazzová hudba

Original language description

Kapitola Jazzová hudba mapuje jazzovou hudbu v plzeňském regionu v letech 1945–1990. Zásadní podněty pro vznik jazzového vývoje na Plzeňsku jsou sledovány také v předchozím desetiletí. Zcela zásadní význam pro vznik jazzové hudby mělo osvobození Plzně americkou armádou. Američtí vojáci sebou přivezli notový materiál, který byl hojně využíván nově vznikajícími big bandy. K těm patřily zejména orchestry Orchestr Melodie Josefa Voříška, Orchestr Miroslava Jirkovského, Orchestr Ladislava A. Zikmunda a Orchestr Luboše Rožně. Obsahem kapitoly je také podrobné nástrojové obsazení orchestrů. V článku je také zdůrazněna významná politická událost z února 1948, která znamenala podstatné omezení činnosti těchto orchestrů. Jejich aktivita byla dále realizována prostřednictvím závodních klubů, zejména šlo o Závodní klub Škoda Plzeň. V důsledku uvolnění politické situace v polovině 50. let došlo začaly vznikat také další orchestry, například Veselí hoši, D Kolektiv nebo Orchestr Zdeňka Čechury. V 60. letech díky rozvoji rockové hudby ve světě došlo také v plzeňském regionu k utlumení zájmu o swing. Některé orchestry zanikly, některé se sloučily, další reagovaly změnou repertoáru. Například Orchestr Vladimíra Richtera se začal prosazovat díky jazz-rockovému stylu. Líhní nových talentů se v 70. letech stala plzeňská konzervatoř. Z významných jazzových skupin autor připomíná Plzeňský Big Band, který založil Ivan Slabý. V roce 1981 vznikla skupina P Jazz Combo charakteristická zájmem o moderní jazzové styly.

Czech name

Jazzová hudba

Czech description

Kapitola Jazzová hudba mapuje jazzovou hudbu v plzeňském regionu v letech 1945–1990. Zásadní podněty pro vznik jazzového vývoje na Plzeňsku jsou sledovány také v předchozím desetiletí. Zcela zásadní význam pro vznik jazzové hudby mělo osvobození Plzně americkou armádou. Američtí vojáci sebou přivezli notový materiál, který byl hojně využíván nově vznikajícími big bandy. K těm patřily zejména orchestry Orchestr Melodie Josefa Voříška, Orchestr Miroslava Jirkovského, Orchestr Ladislava A. Zikmunda a Orchestr Luboše Rožně. Obsahem kapitoly je také podrobné nástrojové obsazení orchestrů. V článku je také zdůrazněna významná politická událost z února 1948, která znamenala podstatné omezení činnosti těchto orchestrů. Jejich aktivita byla dále realizována prostřednictvím závodních klubů, zejména šlo o Závodní klub Škoda Plzeň. V důsledku uvolnění politické situace v polovině 50. let došlo začaly vznikat také další orchestry, například Veselí hoši, D Kolektiv nebo Orchestr Zdeňka Čechury. V 60. letech díky rozvoji rockové hudby ve světě došlo také v plzeňském regionu k utlumení zájmu o swing. Některé orchestry zanikly, některé se sloučily, další reagovaly změnou repertoáru. Například Orchestr Vladimíra Richtera se začal prosazovat díky jazz-rockovému stylu. Líhní nových talentů se v 70. letech stala plzeňská konzervatoř. Z významných jazzových skupin autor připomíná Plzeňský Big Band, který založil Ivan Slabý. V roce 1981 vznikla skupina P Jazz Combo charakteristická zájmem o moderní jazzové styly.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60500 - Other Humanities and the Arts

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Dějiny města Plzně 3 : 1918-1990

ISBN

978-80-87911-07-5

Number of pages of the result

10

Pages from-to

869-878

Number of pages of the book

1169

Publisher name

Statutární město Plzeň

Place of publication

Plzeň

UT code for WoS chapter

—