The Relationship between the Quality of Teaching reflection and the theoretocala knowledge of the Students of Masters degree in instructional quality reflection and evaluation.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F19%3A43955972" target="_blank" >RIV/49777513:23420/19:43955972 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Souvislosti mezi kvalitou reflexe výuky a teoretickou znalostí u studentů magisterského studia v předmětu Reflexe a hodnocení kvality výuky

Original language description

Závažným problémem nejen pregraduální přípravy učitelů, ale celého učitelství, je mezera či „propast“ mezi vzdělávací teorií a praxí (Korthagen et al., 2011). V předmětu Reflexe a hodnocení výuky na FPE ZČU v Plzni usilujeme o přemostění uvedené mezery co nejužším propojením teoretických poznatků s praktickou reflexí výuky v předmětu Reflexe a hodnocení výuky (RHV). Tento předmět, který se týká všech studentů 2. ročníku navazujícího magisterského studia a navazuje na 2. ročník bakalářského studia, sdružuje do společného týmu vyučujících didaktiky z oborových kateder, pedagogy a psychology a má tedy transdisciplinární charakter. Vzdělávání v předmětu RHV vychází z předpokladu, že reflexe výuky od budoucích učitelů vyžaduje jednak intuitivní profesní orientaci ve výuce, jednak ale i potřebné terminologické, a tedy i teoretické znalosti k popisu, analýze a hodnocení kvality výuky. Vyplývá to z požadavku, aby profesní soudy o výuce (na rozdíl od laických), byly jak empiricky zakotvené, tak teoreticky průkazné (Slavík, Lukavský, Najvar, &amp; Janík, 2015). Tento předpoklad jsme ověřovali níže popsaným výzkumem. Cílem výzkumu je zmapovat některé ze souvislostí mezi prokázanými znalostmi teorie a terminologie a dovedností analyticky reflektovat výuku a hodnotit jí. Do výzkumu jsou zahrnuti všichni studenti 2. ročníku NMgr. Do předmětu bylo zapsáno 132 studentů, ale 8 studentů předmět nedokončilo, čili absolvovalo 124 studentů. Objektem výzkumu je jednak znalostní test, který tito studenti absolvovali v závěru semestru k prokázání znalostí odborné terminologie, jednak písemné reflexe výuky, kterou studenti vypracovali na základě hodnocení videozáznamu vyučovací jednotky. Studenti analyzovali kritické místo výuky (kurikula) a pokusili se o návrh alterací. Metoda kvalitativní analýzy textů (písemné reflexe výuky) je doplněna kvantitativní analýzou kategorizovaných dat (znalostní test). Komparace výsledků znalostního testu, který ověřoval používaný pojmový aparát, a obsahové analýzy písemných reflexí výuky směřuje k vyhodnocení souvislostí mezi studenty projevenou znalostí teoretického aparátu a dovedností empiricky přiléhavě rozebírat a hodnotit výuku. Výzkum byl založen na hypotéze, že vyšší úroveň teoretické průkaznosti analýzy výuky je provázena vyšší úrovní empirické přiléhavosti reflexe výuky.

Czech name

Souvislosti mezi kvalitou reflexe výuky a teoretickou znalostí u studentů magisterského studia v předmětu Reflexe a hodnocení kvality výuky

Czech description

Závažným problémem nejen pregraduální přípravy učitelů, ale celého učitelství, je mezera či „propast“ mezi vzdělávací teorií a praxí (Korthagen et al., 2011). V předmětu Reflexe a hodnocení výuky na FPE ZČU v Plzni usilujeme o přemostění uvedené mezery co nejužším propojením teoretických poznatků s praktickou reflexí výuky v předmětu Reflexe a hodnocení výuky (RHV). Tento předmět, který se týká všech studentů 2. ročníku navazujícího magisterského studia a navazuje na 2. ročník bakalářského studia, sdružuje do společného týmu vyučujících didaktiky z oborových kateder, pedagogy a psychology a má tedy transdisciplinární charakter. Vzdělávání v předmětu RHV vychází z předpokladu, že reflexe výuky od budoucích učitelů vyžaduje jednak intuitivní profesní orientaci ve výuce, jednak ale i potřebné terminologické, a tedy i teoretické znalosti k popisu, analýze a hodnocení kvality výuky. Vyplývá to z požadavku, aby profesní soudy o výuce (na rozdíl od laických), byly jak empiricky zakotvené, tak teoreticky průkazné (Slavík, Lukavský, Najvar, &amp; Janík, 2015). Tento předpoklad jsme ověřovali níže popsaným výzkumem. Cílem výzkumu je zmapovat některé ze souvislostí mezi prokázanými znalostmi teorie a terminologie a dovedností analyticky reflektovat výuku a hodnotit jí. Do výzkumu jsou zahrnuti všichni studenti 2. ročníku NMgr. Do předmětu bylo zapsáno 132 studentů, ale 8 studentů předmět nedokončilo, čili absolvovalo 124 studentů. Objektem výzkumu je jednak znalostní test, který tito studenti absolvovali v závěru semestru k prokázání znalostí odborné terminologie, jednak písemné reflexe výuky, kterou studenti vypracovali na základě hodnocení videozáznamu vyučovací jednotky. Studenti analyzovali kritické místo výuky (kurikula) a pokusili se o návrh alterací. Metoda kvalitativní analýzy textů (písemné reflexe výuky) je doplněna kvantitativní analýzou kategorizovaných dat (znalostní test). Komparace výsledků znalostního testu, který ověřoval používaný pojmový aparát, a obsahové analýzy písemných reflexí výuky směřuje k vyhodnocení souvislostí mezi studenty projevenou znalostí teoretického aparátu a dovedností empiricky přiléhavě rozebírat a hodnotit výuku. Výzkum byl založen na hypotéze, že vyšší úroveň teoretické průkaznosti analýzy výuky je provázena vyšší úrovní empirické přiléhavosti reflexe výuky.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů