Naturalism, Aesthetic Vision and Psychical Distance

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12210%2F24%3A43909390" target="_blank" >RIV/60076658:12210/24:43909390 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Naturalismus, estetická vidina a psychická distance

Original language description

Úvahy o naturalismu jako specifickém dotažení realistické tendence v umění zpravidla odkazují k širšímu estetickému tématu – vztahu umění a reality. Naturalističtí autoři dokonce prohlašovali, že jejich cílem je popis či obraz zkušenosti z pozice přírodních věd. Naturalismus se tak jeví jako určité limitní přiblížení umění k popisu reality. Pokud však naturalistická díla považujeme za umění a nikoliv za vědecká pojednání, musela se udržet v hranicích uměleckého světa. Jak ale právě tyto hranice vymezit? Příspěvek ukazuje, jak na tuto otázku odpovídá Otakar Hostinský ve slavné studii „O realismu uměleckém“ (1890). Je zde představena Hostinského myšlenka, že cílem umění je vyjádřit „estetickou vidinu“ (umělecký obraz), která není ani přímým zachycením názorné reality, ani abstrakcí, která ztrácí svou názornost – „stojí uprostřed mezi myšlenkou a skutečností“. Hostinský ve své obhajobě realismu (a naturalismu) ukazuje, že realistické tendence jsou vedle umění idealistického jedním ze dvou hlavních slohových principů umění. Jsou vzájemně neredukovatelné a obě se svému uměleckému cíli přibližují z rozdílných stran. Hostinský tak naznačuje, že realismus (naturalismus) a idealismus jsou sice vzájemně protikladné, nesmiřitelné umělecké tendence, pohybují se však na stejném poli – poli estetického nazírání. Myšlenka vztahu realismu (naturalismu) a idealismu jako dvou principů uvnitř estetického pole je konkretizována odkazem k přelomové studii Edwarda Bullougha „‘Psychická distance‘ jako faktor v umění a estetický princip“ (1912). Bullough se zde snaží ukázat, že umělecké dichotomie jako realistické vs. idealistické, či objektivní vs. subjektivní jsou určité tendence uvnitř estetického pole vymezeného pojmem psychické distance. Na základě svého pojetí psychické distance pak Bullough vyvozuje, že jak krajně realistické, naturalistické umění, tak umění idealistické mají „anti-realistický“ charakter. Bulloughovu tezi o anti-realističnosti jakéhokoliv umění se pokusím představit a vztáhnout zpět k Hostinskému. Mohl by Otakar Hostinský s takovou tezí souhlasit? A co tato teze dokáže přinést k uvažování o naturalismu?

Czech name

Naturalismus, estetická vidina a psychická distance

Czech description

Úvahy o naturalismu jako specifickém dotažení realistické tendence v umění zpravidla odkazují k širšímu estetickému tématu – vztahu umění a reality. Naturalističtí autoři dokonce prohlašovali, že jejich cílem je popis či obraz zkušenosti z pozice přírodních věd. Naturalismus se tak jeví jako určité limitní přiblížení umění k popisu reality. Pokud však naturalistická díla považujeme za umění a nikoliv za vědecká pojednání, musela se udržet v hranicích uměleckého světa. Jak ale právě tyto hranice vymezit? Příspěvek ukazuje, jak na tuto otázku odpovídá Otakar Hostinský ve slavné studii „O realismu uměleckém“ (1890). Je zde představena Hostinského myšlenka, že cílem umění je vyjádřit „estetickou vidinu“ (umělecký obraz), která není ani přímým zachycením názorné reality, ani abstrakcí, která ztrácí svou názornost – „stojí uprostřed mezi myšlenkou a skutečností“. Hostinský ve své obhajobě realismu (a naturalismu) ukazuje, že realistické tendence jsou vedle umění idealistického jedním ze dvou hlavních slohových principů umění. Jsou vzájemně neredukovatelné a obě se svému uměleckému cíli přibližují z rozdílných stran. Hostinský tak naznačuje, že realismus (naturalismus) a idealismus jsou sice vzájemně protikladné, nesmiřitelné umělecké tendence, pohybují se však na stejném poli – poli estetického nazírání. Myšlenka vztahu realismu (naturalismu) a idealismu jako dvou principů uvnitř estetického pole je konkretizována odkazem k přelomové studii Edwarda Bullougha „‘Psychická distance‘ jako faktor v umění a estetický princip“ (1912). Bullough se zde snaží ukázat, že umělecké dichotomie jako realistické vs. idealistické, či objektivní vs. subjektivní jsou určité tendence uvnitř estetického pole vymezeného pojmem psychické distance. Na základě svého pojetí psychické distance pak Bullough vyvozuje, že jak krajně realistické, naturalistické umění, tak umění idealistické mají „anti-realistický“ charakter. Bulloughovu tezi o anti-realističnosti jakéhokoliv umění se pokusím představit a vztáhnout zpět k Hostinskému. Mohl by Otakar Hostinský s takovou tezí souhlasit? A co tato teze dokáže přinést k uvažování o naturalismu?

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60205 - Literary theory

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Naturalismus v české kultuře

ISBN

978-80-88278-05-4

Number of pages of the result

10

Pages from-to

77-86

Number of pages of the book

328

Publisher name

Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS chapter

—