Naturalism, Aesthetic Vision and Psychical Distance
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12210%2F24%3A43909390" target="_blank" >RIV/60076658:12210/24:43909390 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Naturalismus, estetická vidina a psychická distance
Original language description
Úvahy o naturalismu jako specifickém dotažení realistické tendence v umění zpravidla odkazují k širšímu estetickému tématu – vztahu umění a reality. Naturalističtí autoři dokonce prohlašovali, že jejich cílem je popis či obraz zkušenosti z pozice přírodních věd. Naturalismus se tak jeví jako určité limitní přiblížení umění k popisu reality. Pokud však naturalistická díla považujeme za umění a nikoliv za vědecká pojednání, musela se udržet v hranicích uměleckého světa. Jak ale právě tyto hranice vymezit? Příspěvek ukazuje, jak na tuto otázku odpovídá Otakar Hostinský ve slavné studii „O realismu uměleckém“ (1890). Je zde představena Hostinského myšlenka, že cílem umění je vyjádřit „estetickou vidinu“ (umělecký obraz), která není ani přímým zachycením názorné reality, ani abstrakcí, která ztrácí svou názornost – „stojí uprostřed mezi myšlenkou a skutečností“. Hostinský ve své obhajobě realismu (a naturalismu) ukazuje, že realistické tendence jsou vedle umění idealistického jedním ze dvou hlavních slohových principů umění. Jsou vzájemně neredukovatelné a obě se svému uměleckému cíli přibližují z rozdílných stran. Hostinský tak naznačuje, že realismus (naturalismus) a idealismus jsou sice vzájemně protikladné, nesmiřitelné umělecké tendence, pohybují se však na stejném poli – poli estetického nazírání. Myšlenka vztahu realismu (naturalismu) a idealismu jako dvou principů uvnitř estetického pole je konkretizována odkazem k přelomové studii Edwarda Bullougha „‘Psychická distance‘ jako faktor v umění a estetický princip“ (1912). Bullough se zde snaží ukázat, že umělecké dichotomie jako realistické vs. idealistické, či objektivní vs. subjektivní jsou určité tendence uvnitř estetického pole vymezeného pojmem psychické distance. Na základě svého pojetí psychické distance pak Bullough vyvozuje, že jak krajně realistické, naturalistické umění, tak umění idealistické mají „anti-realistický“ charakter. Bulloughovu tezi o anti-realističnosti jakéhokoliv umění se pokusím představit a vztáhnout zpět k Hostinskému. Mohl by Otakar Hostinský s takovou tezí souhlasit? A co tato teze dokáže přinést k uvažování o naturalismu?
Czech name
Naturalismus, estetická vidina a psychická distance
Czech description
Úvahy o naturalismu jako specifickém dotažení realistické tendence v umění zpravidla odkazují k širšímu estetickému tématu – vztahu umění a reality. Naturalističtí autoři dokonce prohlašovali, že jejich cílem je popis či obraz zkušenosti z pozice přírodních věd. Naturalismus se tak jeví jako určité limitní přiblížení umění k popisu reality. Pokud však naturalistická díla považujeme za umění a nikoliv za vědecká pojednání, musela se udržet v hranicích uměleckého světa. Jak ale právě tyto hranice vymezit? Příspěvek ukazuje, jak na tuto otázku odpovídá Otakar Hostinský ve slavné studii „O realismu uměleckém“ (1890). Je zde představena Hostinského myšlenka, že cílem umění je vyjádřit „estetickou vidinu“ (umělecký obraz), která není ani přímým zachycením názorné reality, ani abstrakcí, která ztrácí svou názornost – „stojí uprostřed mezi myšlenkou a skutečností“. Hostinský ve své obhajobě realismu (a naturalismu) ukazuje, že realistické tendence jsou vedle umění idealistického jedním ze dvou hlavních slohových principů umění. Jsou vzájemně neredukovatelné a obě se svému uměleckému cíli přibližují z rozdílných stran. Hostinský tak naznačuje, že realismus (naturalismus) a idealismus jsou sice vzájemně protikladné, nesmiřitelné umělecké tendence, pohybují se však na stejném poli – poli estetického nazírání. Myšlenka vztahu realismu (naturalismu) a idealismu jako dvou principů uvnitř estetického pole je konkretizována odkazem k přelomové studii Edwarda Bullougha „‘Psychická distance‘ jako faktor v umění a estetický princip“ (1912). Bullough se zde snaží ukázat, že umělecké dichotomie jako realistické vs. idealistické, či objektivní vs. subjektivní jsou určité tendence uvnitř estetického pole vymezeného pojmem psychické distance. Na základě svého pojetí psychické distance pak Bullough vyvozuje, že jak krajně realistické, naturalistické umění, tak umění idealistické mají „anti-realistický“ charakter. Bulloughovu tezi o anti-realističnosti jakéhokoliv umění se pokusím představit a vztáhnout zpět k Hostinskému. Mohl by Otakar Hostinský s takovou tezí souhlasit? A co tato teze dokáže přinést k uvažování o naturalismu?
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60205 - Literary theory
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2024
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Naturalismus v české kultuře
ISBN
978-80-88278-05-4
Number of pages of the result
10
Pages from-to
77-86
Number of pages of the book
328
Publisher name
Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci
Place of publication
Olomouc
UT code for WoS chapter
—