All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

New data on the ecology and conservation of the Javan rhinoceros Rhinoceros sondaicus Desmarest, 1822 (Perissodactyla, Rhinocerotidae)

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12310%2F22%3A43907537" target="_blank" >RIV/60076658:12310/22:43907537 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

    <a href="https://www.zoopraha.cz/gazella/menu-gazella/14447-gazella-49-2022" target="_blank" >https://www.zoopraha.cz/gazella/menu-gazella/14447-gazella-49-2022</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    New data on the ecology and conservation of the Javan rhinoceros Rhinoceros sondaicus Desmarest, 1822 (Perissodactyla, Rhinocerotidae)

  • Original language description

    Nosorožec jávský zůstává navzdory značnému úsilí nejméně známým druhem nosorožce. Dříve se tento taxon vyskytoval v celé jihovýchodní Asii, od Bangladéše po Vietnam a od jižní Číny po Jávu. Bohužel v současnosti přežívá jen cca 60 jedinců, v nevyváženém poměru pohlaví ve prospěch samců, a pouze v národním parku Ujung Kulon na západě Jávy. Tento druhý největší savec tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie je samotářským druhem obývajícím nížinné lesy. Má citlivý horní pysk, cožs dalšími znaky značí, že patří mezi býložravci k tzv. okusovačům. Dalším charakteristickým rysem nosorožce jávského je „sedlo“ na krku, jakož i téměř chybějící roh u samic, což umožňuje rozlišovat pohlaví u pozorovaných jedinců, včetně mladých zvířat. Na základě dat z fotopastí tušíme, že nosorožec jávský vykazuje řadu jedinečných prvků chování, včetně vokalizace v místě vyhledávaných bahnisk. Oproti nejpříbuznějšímu nosorožci indickému jeho mláďata následují matku, což je může činit zranitelnějšími. Příspěvek se snaží poukázat na potřebu mnohem většího úsilí o poznání biologie druhu, jakož i na zachování přeživších jedinců, aby tento jedinečný druh nezmizel navždy. Z ochranářského hlediska příspěvek poukazuje na refugiální výskyt tohoto druhu v prostředí, které má omezenou nosnou kapacitu, navíc obývané území má významný podíl suboptimálního prostředí. Proto autoři navrhují zvýšit nosnou kapacitu oblasti vytvářením mýtin padajícími velkými stromy v oblastech bez palem, což by umožnilo růst stromků a zvýšilo by tak množství potravy pro nosorožce. Dále apelují na založení záložní populace kombinující principy ex a in situ ochrany, jakož i uchování buněčných kultur z každého možného jedince jako prostředek ke zvýšení šancí na udržení tohoto druhu pro další generace.

  • Czech name

    New data on the ecology and conservation of the Javan rhinoceros Rhinoceros sondaicus Desmarest, 1822 (Perissodactyla, Rhinocerotidae)

  • Czech description

    Nosorožec jávský zůstává navzdory značnému úsilí nejméně známým druhem nosorožce. Dříve se tento taxon vyskytoval v celé jihovýchodní Asii, od Bangladéše po Vietnam a od jižní Číny po Jávu. Bohužel v současnosti přežívá jen cca 60 jedinců, v nevyváženém poměru pohlaví ve prospěch samců, a pouze v národním parku Ujung Kulon na západě Jávy. Tento druhý největší savec tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie je samotářským druhem obývajícím nížinné lesy. Má citlivý horní pysk, cožs dalšími znaky značí, že patří mezi býložravci k tzv. okusovačům. Dalším charakteristickým rysem nosorožce jávského je „sedlo“ na krku, jakož i téměř chybějící roh u samic, což umožňuje rozlišovat pohlaví u pozorovaných jedinců, včetně mladých zvířat. Na základě dat z fotopastí tušíme, že nosorožec jávský vykazuje řadu jedinečných prvků chování, včetně vokalizace v místě vyhledávaných bahnisk. Oproti nejpříbuznějšímu nosorožci indickému jeho mláďata následují matku, což je může činit zranitelnějšími. Příspěvek se snaží poukázat na potřebu mnohem většího úsilí o poznání biologie druhu, jakož i na zachování přeživších jedinců, aby tento jedinečný druh nezmizel navždy. Z ochranářského hlediska příspěvek poukazuje na refugiální výskyt tohoto druhu v prostředí, které má omezenou nosnou kapacitu, navíc obývané území má významný podíl suboptimálního prostředí. Proto autoři navrhují zvýšit nosnou kapacitu oblasti vytvářením mýtin padajícími velkými stromy v oblastech bez palem, což by umožnilo růst stromků a zvýšilo by tak množství potravy pro nosorožce. Dále apelují na založení záložní populace kombinující principy ex a in situ ochrany, jakož i uchování buněčných kultur z každého možného jedince jako prostředek ke zvýšení šancí na udržení tohoto druhu pro další generace.

Classification

  • Type

    J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    10613 - Zoology

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2022

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Gazella

  • ISSN

    0231-8865

  • e-ISSN

  • Volume of the periodical

    49

  • Issue of the periodical within the volume

    2022

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    24

  • Pages from-to

    182-205

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database