Principles of pure intonation in microtonal structures of Indian classical music and correspondence with micro-intervalic work in European music

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61384984%3A51110%2F18%3AN0000126" target="_blank" >RIV/61384984:51110/18:N0000126 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Studentská muzikologická konference 2018

Original language description

Indická klasická hudba disponuje velmi propracovaným systémem, který v rámci melodických struktur (rāga) staví do vzájemné souvislosti mikrointervalové nuance (śruti) a jejich emocionální odezvu (rāsa). O této problematice panuje v našich končinách řada dezinformací (např. o dělení oktávy na 22 stejných (!) dílů śruti, či dokonce, že indická hudba pracuje se čtvrt-tóny). Tyto principy měly analogii i v evropské hudbě, kde se již od dob Antiky cíleně pracovalo s psychologickými a často dokonce s hudebně-terapeutickými aspekty jednotlivých modů. Až do zavedení rovnoměrné temperatury v 18. stol. tak jednotlivé tóniny disponovaly odlišnou mikrointervalovou skladbou a měly tudíž rozdílný charakter. Příspěvek se zabývá principy mikrointervalové práce v indických rágách, systémem ladění, které má přímou souvislost s evropským pojmem „přirozené ladění“ (konkrétněji tzv. „five-limit just intonation system“), jehož kořeny sahají až do antického Řecka a v neposlední řadě srovnáním s evropským pojetím mikrotonality, známého u nás především z kompozic Aloise Háby. Referát souvisí s právě probíhajícím výzkumem psychologického vlivu konkrétních mikrointervalových struktur na současného posluchače. In: Masarykova univerzita, Brno; 14. listopadu 2018

Czech name

Studentská muzikologická konference 2018

Czech description

Indická klasická hudba disponuje velmi propracovaným systémem, který v rámci melodických struktur (rāga) staví do vzájemné souvislosti mikrointervalové nuance (śruti) a jejich emocionální odezvu (rāsa). O této problematice panuje v našich končinách řada dezinformací (např. o dělení oktávy na 22 stejných (!) dílů śruti, či dokonce, že indická hudba pracuje se čtvrt-tóny). Tyto principy měly analogii i v evropské hudbě, kde se již od dob Antiky cíleně pracovalo s psychologickými a často dokonce s hudebně-terapeutickými aspekty jednotlivých modů. Až do zavedení rovnoměrné temperatury v 18. stol. tak jednotlivé tóniny disponovaly odlišnou mikrointervalovou skladbou a měly tudíž rozdílný charakter. Příspěvek se zabývá principy mikrointervalové práce v indických rágách, systémem ladění, které má přímou souvislost s evropským pojmem „přirozené ladění“ (konkrétněji tzv. „five-limit just intonation system“), jehož kořeny sahají až do antického Řecka a v neposlední řadě srovnáním s evropským pojetím mikrotonality, známého u nás především z kompozic Aloise Háby. Referát souvisí s právě probíhajícím výzkumem psychologického vlivu konkrétních mikrointervalových struktur na současného posluchače. In: Masarykova univerzita, Brno; 14. listopadu 2018

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů