Robinson Crusoe’s Island in Czech Literary Culture

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F20%3A73603095" target="_blank" >RIV/61989592:15210/20:73603095 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333182981" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333182981</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Ostrov Robinsona Crusoea v české literární kultuře

Original language description

Autor zabývá proměnami příběhu o Robinsonu Crusoe v českých převyprávěních Defoeova románu od přelomu osmnáctého a devatenáctého století po dnešek, tedy od Krameriova překladu Campeho Mladšího Robinsona (1808) po převyprávění Františka Novotného Robinson Crusoe (2005), kterých vznikla za více než dvě století přes tři desítky. Autor si všímá výrazně fluktuující povahy příběhu v české literární kultuře a ukazuje, že tato nestabilita příběhu byla způsobena především měnícími se ideologickými požadavky, které byly na příběh a jeho edukativní funkci kladeny v průběhu vývoje české společnosti. Autor věnuje pozornost především proměnám podob a funkcí fikčního ostrova v jednotlivých převyprávěních. Devatenáctému století v české literární kultuře dominují především tři přeložená převyprávění německého původu: v Campeho převyprávění je ostrov místem nápravy věcí člověka, nikoli prostorem exotiky, tajemství a dobrodružství, v Gräbnerově převyprávění je především místem poznávání a objevování, nikoli kontemplace, v Höckerově převyprávění je místem potvrzení správnosti cesty evropské civilizace, jejích technických vymožeností a znalostí. Autor se dále věnuje převyprávění Josefa Věromíra Plevy, které formovalo podobu příběhu pro čtenáře druhé poloviny dvacátého století a které vzniklo na zakázku totalitního režimu. Ostrov v tomto převyprávění je místem budování lepších zítřků a materiálního sebe-zabezpečování se člověka ve světě. V převyprávění Františka Novotného, kterým se autor zabývá v závěru a které patří k nejnovějším českým převyprávěním crusoeovského příběhu, je ostrov pojat jako místo multikulturního dialogu a ekologického vztahu k obývanému prostředí. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že české crusoeovské příběhy se v mnoha ohledech výrazně odlišují od původního Defoeova příběhu o Robinsonovi Crusoe, o otrokáři a podmaniteli přírody, religiózně založeném představiteli anglické středostavovské měšťanské společnosti.

Czech name

Ostrov Robinsona Crusoea v české literární kultuře

Czech description

Autor zabývá proměnami příběhu o Robinsonu Crusoe v českých převyprávěních Defoeova románu od přelomu osmnáctého a devatenáctého století po dnešek, tedy od Krameriova překladu Campeho Mladšího Robinsona (1808) po převyprávění Františka Novotného Robinson Crusoe (2005), kterých vznikla za více než dvě století přes tři desítky. Autor si všímá výrazně fluktuující povahy příběhu v české literární kultuře a ukazuje, že tato nestabilita příběhu byla způsobena především měnícími se ideologickými požadavky, které byly na příběh a jeho edukativní funkci kladeny v průběhu vývoje české společnosti. Autor věnuje pozornost především proměnám podob a funkcí fikčního ostrova v jednotlivých převyprávěních. Devatenáctému století v české literární kultuře dominují především tři přeložená převyprávění německého původu: v Campeho převyprávění je ostrov místem nápravy věcí člověka, nikoli prostorem exotiky, tajemství a dobrodružství, v Gräbnerově převyprávění je především místem poznávání a objevování, nikoli kontemplace, v Höckerově převyprávění je místem potvrzení správnosti cesty evropské civilizace, jejích technických vymožeností a znalostí. Autor se dále věnuje převyprávění Josefa Věromíra Plevy, které formovalo podobu příběhu pro čtenáře druhé poloviny dvacátého století a které vzniklo na zakázku totalitního režimu. Ostrov v tomto převyprávění je místem budování lepších zítřků a materiálního sebe-zabezpečování se člověka ve světě. V převyprávění Františka Novotného, kterým se autor zabývá v závěru a které patří k nejnovějším českým převyprávěním crusoeovského příběhu, je ostrov pojat jako místo multikulturního dialogu a ekologického vztahu k obývanému prostředí. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že české crusoeovské příběhy se v mnoha ohledech výrazně odlišují od původního Defoeova příběhu o Robinsonovi Crusoe, o otrokáři a podmaniteli přírody, religiózně založeném představiteli anglické středostavovské měšťanské společnosti.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60205 - Literary theory

Project

<a href="/en/project/GA20-03868S" target="_blank" >GA20-03868S: Czech adaptations of Robinson Crusoe and their role in Czech culture and society since the end of the 18th century up to today</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Ostrov v literaturách a kulturách střední Evropy

ISBN

978-80-88278-55-9

Number of pages of the result

21

Pages from-to

11-31

Number of pages of the book

233

Publisher name

Vydavatelství Filozofické fakulty UP

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS chapter

—