Independence and impartiality of the arbitrator

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F18%3A73592176" target="_blank" >RIV/61989592:15220/18:73592176 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Nezávislost a nestrannost rozhodce

Original language description

Publikace se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů a mezinárodních obchodních vztahů – rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem s bohatou historií, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Tato publikace se zaměřuje na podmínky, které jsou právními předpisy kladeny na osobu rozhodce a z nich především na problematiku jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotveného například v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale i ve všech ostatních relevantních právních předpisech. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, vztahují se tyto atributy i na rozhodce, byť musejí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení a na jeho odlišnosti od řízení před obecnými soudy. Autor konkrétními příklady dokládá, že požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování je obsažen v určité podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už se jedná o vnitrostátní zákony, mezinárodní smlouvy, nebo například řády rozhodčích institucí. Protože je tento způsob řešení sporů nejvíce využívanou alternativou především v mezinárodním obchodu, zaměřuje se publikace na zkoumání otázek nezávislosti a nestrannosti ve vztahu české úpravy, obsažené především v zákoně o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, k úpravě německé, která je zahrnuta zejména do 10. knihy německého občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung). Tento komparativní přístup má podtrhnout význam rozhodčího řízení právě v mezinárodním obchodním styku, kde by mělo srovnávání jednotlivých právních úprav patřit k běžným postupům. Publikace se zabývá obsahovou a právní analýzou pojmů nezávislost a nestrannost. Zkoumá, jakým způsobem jsou tyto pojmy v právních řádech obou zemí chápány a vykládány, resp. jakým způsobem mají být vykládány v rozhodčím řízení. Autor si v tomto kontextu klade otázku, zda existují rozdíly mezi nezávislostí a nestranností soudce a nezávislostí a nestranností rozhodce, a pokud ano, jaký obsah má nezávislost a nestrannost v závislosti na tom, zda se jedná o rozhodce či soudce. Autorovou snahou je ukázat na význam a praktické důsledky těchto pojmů pro rozhodčí řízení. Publikace se věnuje terminologickému vymezení obou centrálních pojmů a představuje i možné teoretické přístupy k této problematice. Vedle nezávislosti a nestrannosti jsou v práci blíže představeny i další důležité pojmy, jako je (ne)podjatost a neutralita. Uvedené pojmy jsou objasněny také z hlediska jejich významu před obecnými soudy. Autor poukazuje na to, že právě v otázce nezávislosti je mezi rozhodčím řízením a soudním řízením zásadní rozdíl, neboť v řízení před soudem má nezávislost jiný obsahový význam zahrnující především nezávislost soudů na moci zákonodárné a moci výkonné, a tím zejména ochranu před vnějším ovlivňováním. Na problematiku nezávislosti a nestrannosti je nahlíženo chronologicky od konstituování rozhodčího senátu, přes průběh rozhodčího řízení až do jeho skončení a opomenuta nezůstává ani fáze po skončení rozhodčího řízení. Publikace detailně rozebírá stěžejní instituty, jimiž může být zajištěno spravedlivé rozhodování nezávislým a nestranným rozhodcem. Těmito instituty jsou vyloučení, resp. odmítnutí rozhodce, které budou dány do souvislosti s osobou soudce a budou uvedeny některé z důvodů, které v praxi povedou k vyloučení (odmítnutí) rozhodce vždy, či jen za určitých okolností, nebo nikdy. V souvislosti s vyloučením (odmítnutím) rozhodce pojednává autor také o procesním uplatnění důvodů podjatosti, tzn. jakým způsobem je možno dosáhnout toho, aby byl podjatý rozhodce z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen, resp. dokdy musí být toto odmítnutí (vyloučení) uplatněno. Česká i německá právní úprava uznávají rozhodčí řízení jako svébytný způsob řešení sporů, ale stávající úprava není v otázkách nezávislosti a nestrannosti prosta nejasností a nejednoznačností a dává de lege ferenda prostor k pozitivním změnám.

Czech name

Nezávislost a nestrannost rozhodce

Czech description

Publikace se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů a mezinárodních obchodních vztahů – rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem s bohatou historií, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Tato publikace se zaměřuje na podmínky, které jsou právními předpisy kladeny na osobu rozhodce a z nich především na problematiku jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotveného například v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale i ve všech ostatních relevantních právních předpisech. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, vztahují se tyto atributy i na rozhodce, byť musejí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení a na jeho odlišnosti od řízení před obecnými soudy. Autor konkrétními příklady dokládá, že požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování je obsažen v určité podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už se jedná o vnitrostátní zákony, mezinárodní smlouvy, nebo například řády rozhodčích institucí. Protože je tento způsob řešení sporů nejvíce využívanou alternativou především v mezinárodním obchodu, zaměřuje se publikace na zkoumání otázek nezávislosti a nestrannosti ve vztahu české úpravy, obsažené především v zákoně o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, k úpravě německé, která je zahrnuta zejména do 10. knihy německého občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung). Tento komparativní přístup má podtrhnout význam rozhodčího řízení právě v mezinárodním obchodním styku, kde by mělo srovnávání jednotlivých právních úprav patřit k běžným postupům. Publikace se zabývá obsahovou a právní analýzou pojmů nezávislost a nestrannost. Zkoumá, jakým způsobem jsou tyto pojmy v právních řádech obou zemí chápány a vykládány, resp. jakým způsobem mají být vykládány v rozhodčím řízení. Autor si v tomto kontextu klade otázku, zda existují rozdíly mezi nezávislostí a nestranností soudce a nezávislostí a nestranností rozhodce, a pokud ano, jaký obsah má nezávislost a nestrannost v závislosti na tom, zda se jedná o rozhodce či soudce. Autorovou snahou je ukázat na význam a praktické důsledky těchto pojmů pro rozhodčí řízení. Publikace se věnuje terminologickému vymezení obou centrálních pojmů a představuje i možné teoretické přístupy k této problematice. Vedle nezávislosti a nestrannosti jsou v práci blíže představeny i další důležité pojmy, jako je (ne)podjatost a neutralita. Uvedené pojmy jsou objasněny také z hlediska jejich významu před obecnými soudy. Autor poukazuje na to, že právě v otázce nezávislosti je mezi rozhodčím řízením a soudním řízením zásadní rozdíl, neboť v řízení před soudem má nezávislost jiný obsahový význam zahrnující především nezávislost soudů na moci zákonodárné a moci výkonné, a tím zejména ochranu před vnějším ovlivňováním. Na problematiku nezávislosti a nestrannosti je nahlíženo chronologicky od konstituování rozhodčího senátu, přes průběh rozhodčího řízení až do jeho skončení a opomenuta nezůstává ani fáze po skončení rozhodčího řízení. Publikace detailně rozebírá stěžejní instituty, jimiž může být zajištěno spravedlivé rozhodování nezávislým a nestranným rozhodcem. Těmito instituty jsou vyloučení, resp. odmítnutí rozhodce, které budou dány do souvislosti s osobou soudce a budou uvedeny některé z důvodů, které v praxi povedou k vyloučení (odmítnutí) rozhodce vždy, či jen za určitých okolností, nebo nikdy. V souvislosti s vyloučením (odmítnutím) rozhodce pojednává autor také o procesním uplatnění důvodů podjatosti, tzn. jakým způsobem je možno dosáhnout toho, aby byl podjatý rozhodce z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen, resp. dokdy musí být toto odmítnutí (vyloučení) uplatněno. Česká i německá právní úprava uznávají rozhodčí řízení jako svébytný způsob řešení sporů, ale stávající úprava není v otázkách nezávislosti a nestrannosti prosta nejasností a nejednoznačností a dává de lege ferenda prostor k pozitivním změnám.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7400-707-1

Number of pages

221

Publisher name

C.H. Beck

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—