The Olomouc Cathedral Chapter at the Beginning of the 19th Century. From Incolation to Noble Exclusivity

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15260%2F24%3A73627080" target="_blank" >RIV/61989592:15260/24:73627080 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Olomoucká katedrální kapitula na počátku 19. století. Od inkolátu ke šlechtické výlučnosti

Original language description

Kapitulní stanovy schválené za vlády Marie Terezie požadovaly od kandidátů kanonikátu inkolát, cílem tak bylo upřednostnit kandidáty z řad zemské šlechty, pouhý šlechtický původ, který byl pro kandidáty kanonikátu vyžadován dle stanov roku 1826 (která nikdy papež neschválil), vedl k upřednostňování kvality původu (šlechtický původ) před kvalitou kandidáta (vzdělání, praxe v diecézi apod.). Čeští kněží, kteří byli převážně nešlechtického původu, tak mohli působit v pastoraci, na univerzitě, jako představení v kněžském semináři, ale na kanonikát až do roku 1880 nemohli dosáhnout. Po roce 1880 byl sice nešlechticům přístup do kapituly umožněn, ale mohl je jmenovat výhradně císař. Čeští kněží nešlechtického původu se tak do kapituly mohly dostat až po roce 1880. Kanovníci olomoucké metropolitní kapituly se s ohledem na způsob a možnosti jejich výběru nestali zásadními hybateli v rámci procesu české národní emancipace, ale to neznamenalo, že by se na něm nepodíleli vůbec, někteří až jako arcibiskupové (Sommerau-Beckh, Fürstenberg). Mezi kanovníky najdeme výrazné podporovatele české kultury a vzdělání až v 2. polovině 19. století (Emanuel hrabě Pötting-Persing, Anatole hrabě d´Orsay ad.).

Czech name

Olomoucká katedrální kapitula na počátku 19. století. Od inkolátu ke šlechtické výlučnosti

Czech description

Kapitulní stanovy schválené za vlády Marie Terezie požadovaly od kandidátů kanonikátu inkolát, cílem tak bylo upřednostnit kandidáty z řad zemské šlechty, pouhý šlechtický původ, který byl pro kandidáty kanonikátu vyžadován dle stanov roku 1826 (která nikdy papež neschválil), vedl k upřednostňování kvality původu (šlechtický původ) před kvalitou kandidáta (vzdělání, praxe v diecézi apod.). Čeští kněží, kteří byli převážně nešlechtického původu, tak mohli působit v pastoraci, na univerzitě, jako představení v kněžském semináři, ale na kanonikát až do roku 1880 nemohli dosáhnout. Po roce 1880 byl sice nešlechticům přístup do kapituly umožněn, ale mohl je jmenovat výhradně císař. Čeští kněží nešlechtického původu se tak do kapituly mohly dostat až po roce 1880. Kanovníci olomoucké metropolitní kapituly se s ohledem na způsob a možnosti jejich výběru nestali zásadními hybateli v rámci procesu české národní emancipace, ale to neznamenalo, že by se na něm nepodíleli vůbec, někteří až jako arcibiskupové (Sommerau-Beckh, Fürstenberg). Mezi kanovníky najdeme výrazné podporovatele české kultury a vzdělání až v 2. polovině 19. století (Emanuel hrabě Pötting-Persing, Anatole hrabě d´Orsay ad.).

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

České země od konce 18. do poloviny 19. století v souřadnicích vzdělávání a náboženství

ISBN

978-80-86944-96-8

Number of pages of the result

7

Pages from-to

196-202

Number of pages of the book

290

Publisher name

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Place of publication

Plzeň

UT code for WoS chapter

—