Pedagogical anthropology in conditions of a contemporary school

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F17%3A73585639" target="_blank" >RIV/61989592:15410/17:73585639 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.17.24452463" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.5507/pdf.17.24452463</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.17.24452463" target="_blank" >10.5507/pdf.17.24452463</a>

Result language

čeština

Original language name

Pedagogická antropologie v podmínkách současné školy

Original language description

Tato odborná kniha předkládá osobité pojetí pedagogické antropologie v podmínkách současné školy. Úvodní kapitola s názvem &quot;Od teorie k praxi pedagogické antropologie&quot; je věnována koncepci pedagogické antropologie, z hlediska filozofického i aplikačního - praktického. Jejím cílem je vytvořit širší teoretickou platformu pro následující kapitoly, které mají výzkumný charakter, a tím poukázat na možnosti využití antropologických poznatků v pedagogické praxi, v podmínkách současné školy, potažmo dnešní společnosti. Jednu z prvních kapitol naší knihy jsme věnovali antropologii a vzdělávání, ve vzájemných souvislostech, s akcentem na problematiku kulturní diverzity a migrace. Pro pedagogickou antropologii je zásadní pozornost, jež je věnována kultuře, respektive kulturní pestrosti ve školním prostředí. Uvedená kapitola proto zahrnuje výzkumy, které přesahují školní třídu do domovů, čtvrtí a komunit žáků. Pro výzkumnou práci v rámci aplikace antropologie do vzdělávání je relevantní vše, co se odráží ve vzdělávacím procesu. Následující kapitolu jsme proto také věnovali edukaci se zaměřením na soudobou problematiku multikulturalismu. Je nadmíru jasné, že na dnešního učitele, tím spíše začínajícího učitele, jsou kladeny obrovské nároky. Osobnost učitele a jeho výchovně-vzdělávací úloha ve 21. století rovněž doznala řady změn, a to nejen z hlediska společenského statutu, ale i z hlediska antropologického. Proto jsme také další kapitolu naší knihy nazvali &quot;Osobnost začínajícího učitele pohledem antropologie&quot;. Téma je zpracováno celostním způsobem, s využitím výsledků dotazníkového šetření, které umožňuje reflexi subjektivního zdravotního stavu, životního stylu a socio-ekonomického zázemí cca 300 začínajících učitelů. Součástí konceptu předložené knihy je značný akcent na tematiku podpory zdraví, v nejširším slova smyslu, počínaje jednotlivými úrovněmi kurikula naší vzdělávací soustavy. Hlavním cílem kapitoly s názvem &quot;Podpora zdraví na jednotlivých úrovních kurikula vzdělávací soustavy v České republice&quot; je představit implementaci podpory zdraví a výchovy ke zdraví a optimálnímu životnímu stylu na českých základních školách, především na 2. stupni základních škol. Jednotlivé, dílčí pasáže uvedené kapitoly jsou podpořeny realizovanými výzkumy v dané oblasti, které byly uskutečněny v letech 2011-2016 u žáků a pedagogů / ředitelů základních škol v České republice. Posléze se cíleně zaměřujeme na význam pohybové aktivity v životě žáka a její pozitivní vliv na somatický a psychosociální vývoj, v kapitole se stejnojmenným názvem. Předmětným objektem výzkumu jsou v tomto případě žáci sportovních tříd základních škol ve slovenských městech, které navštěvují žáci trénující v různých sportovních odvětvích. Zkoumáme u nich základní somatické parametry vypovídající o růstu, ale i tělesné stavbě. Z hlediska psychosociálního jsou sledovány některé charakteristiky, které svědčí o vzájemných sociálních interakcích a získaných charakterových rysech v průběhu jejich dosavadního vývoje pod vlivem pohybové aktivity. V konceptu naší knihy má své místo také problematika denního režimu žáků základních a středních škol. Kapitola s tímto názvem se tedy zaměřuje na denní režim, jež je nedílnou součástí přípravy na školní vyučování každého žáka. Sledovanými parametry jsou v tomto případě délka spánku, mimoškolní aktivity, způsob tělesné aktivity, sledování televize, práce s počítačem, četba knih a poslech hudby. Také konzumace návykových látek u dětí a mladistvých, je téma, které nás ve vztahu k dnešní škole musí zajímat. Hlavním cílem výzkumného šetření v tomto případě bylo zjistit, zda žáci v Olomouckém kraji kouří, zda vůbec někdy zkusili kouřit, případně kdo je naučil kouřit, dále pak zda konzumují alkohol, resp. jaké zkušenosti s konzumací alkoholu mají. Vybrané aspekty zdravého životního stylu našich žáků jsme dali do souvislostí s genderovými rozdíly, v kapitole &quot;Genderové rozdíly ve vybraných aspektech zdravého životního stylu u žáků v olomouckém regionu&quot;. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, z jakých zdrojů respondenti získávají informace o zdravém životním stylu, zejména v oblasti výživy, jak často konzumují ovoce a zeleninu, kolik tekutin respondenti za den, v rámci dodržování pitného režimu, vypijí. Zajímala nás také edukační realita v souvislosti se subjektivním hodnocením spokojenosti s vlastním tělem. Hlavním cílem našeho dalšího výzkumného šetření tedy bylo zjistit, jak žáci v Olomouckém kraji vnímají své tělo. Výsledky, k nimž jsme dospěli, nám i v tomto případě skýtají možnost vhodným způsobem ovlivnit příslušný vzdělávací program. Meritorním posláním výchovy ke zdraví je primární prevence v nejširším slova smyslu. Ve výzkumných šetřeních, která jsme v rámci našeho autorského kolektivu realizovali, jsme v tomto smyslu cílili spíše do řad žáků základních a středních škol, avšak ani učitelé či budoucí učitelé nezůstali stranou našeho výzkumného zájmu. To se projevuje např. v kapitole, věnované somatickému šetření v kontextu výživových a pohybových zvyklostí studentek pedagogických oborů Univerzity Palackého v Olomouci. Tato část naší práce je tedy zaměřena na budoucí učitele a jejich tělesné složení ve vztahu k výživovým a pohybovým stereotypům. V námi předkládaném konceptu pedagogické antropologie jsme neopomněli ani tematiku prevence úrazů, coby nedílnou součást výchovy k ochraně a podpoře zdraví. V tomto smyslu je přirozeně nesmírně důležitá prevence dopravních úrazů, tedy dopravní výchova. Dopravní pravidla jsou běžnou součástí našeho každodenního života a týkají se jak dospělých jedinců, tak dětí a mladistvých. V kapitole &quot;Komparace rozdílů ve znalostech žáků v oblasti dopravní výchovy&quot; prezentujeme studii, jíž se zúčastnilo téměř 300 žáků z šestých a devátých ročníků z šesti základních škol v Jihomoravském regionu. Srovnáváme zde rozdíly ve znalostech žáků v oblasti dopravní výchovy z hlediska pohlaví, ročníku a lokality. Celou naší knihou prolíná akcent ve smyslu ovlivňování postojů žádoucím směrem, a to jak ve vztahu k ochraně zdraví, prevenci úrazů a onemocnění, tak v sociokulturním, resp. multikulturním slova smyslu, zejména ve vztahu k odbourávání negativních stereotypů a předsudků. &quot;Mezikulturní rozdíly v postojích vysokoškolských studentů ke zdraví v kontextu pedagogické antropologie&quot;, to je název kapitoly, v níž jsme se zabývali otázkou, zda v současné společnosti, charakterizované vysokou mírou multikulturality, budou jedinci odlišné národnosti, avšak obdobného věku a zaměření, vykazovat shodné či odlišné postoje. Závěr naší monografické publikace patří současnosti a budoucnosti tuzemské pedagogické antropologie v širších souvislostech. Reflektuje předložený koncept pedagogické antropologie, v rovině teoretické i praktické - empirické, analyzuje provedená výzkumná šetření, upozorňuje na jejich silné i slabé stránky, odkrývá z nich vyplývající nezodpovězené otázky, ale také vybízí k dalším studiím a analýzám, které by mohly být východiskem budoucích výzkumů.

Czech name

Pedagogická antropologie v podmínkách současné školy

Czech description

Tato odborná kniha předkládá osobité pojetí pedagogické antropologie v podmínkách současné školy. Úvodní kapitola s názvem &quot;Od teorie k praxi pedagogické antropologie&quot; je věnována koncepci pedagogické antropologie, z hlediska filozofického i aplikačního - praktického. Jejím cílem je vytvořit širší teoretickou platformu pro následující kapitoly, které mají výzkumný charakter, a tím poukázat na možnosti využití antropologických poznatků v pedagogické praxi, v podmínkách současné školy, potažmo dnešní společnosti. Jednu z prvních kapitol naší knihy jsme věnovali antropologii a vzdělávání, ve vzájemných souvislostech, s akcentem na problematiku kulturní diverzity a migrace. Pro pedagogickou antropologii je zásadní pozornost, jež je věnována kultuře, respektive kulturní pestrosti ve školním prostředí. Uvedená kapitola proto zahrnuje výzkumy, které přesahují školní třídu do domovů, čtvrtí a komunit žáků. Pro výzkumnou práci v rámci aplikace antropologie do vzdělávání je relevantní vše, co se odráží ve vzdělávacím procesu. Následující kapitolu jsme proto také věnovali edukaci se zaměřením na soudobou problematiku multikulturalismu. Je nadmíru jasné, že na dnešního učitele, tím spíše začínajícího učitele, jsou kladeny obrovské nároky. Osobnost učitele a jeho výchovně-vzdělávací úloha ve 21. století rovněž doznala řady změn, a to nejen z hlediska společenského statutu, ale i z hlediska antropologického. Proto jsme také další kapitolu naší knihy nazvali &quot;Osobnost začínajícího učitele pohledem antropologie&quot;. Téma je zpracováno celostním způsobem, s využitím výsledků dotazníkového šetření, které umožňuje reflexi subjektivního zdravotního stavu, životního stylu a socio-ekonomického zázemí cca 300 začínajících učitelů. Součástí konceptu předložené knihy je značný akcent na tematiku podpory zdraví, v nejširším slova smyslu, počínaje jednotlivými úrovněmi kurikula naší vzdělávací soustavy. Hlavním cílem kapitoly s názvem &quot;Podpora zdraví na jednotlivých úrovních kurikula vzdělávací soustavy v České republice&quot; je představit implementaci podpory zdraví a výchovy ke zdraví a optimálnímu životnímu stylu na českých základních školách, především na 2. stupni základních škol. Jednotlivé, dílčí pasáže uvedené kapitoly jsou podpořeny realizovanými výzkumy v dané oblasti, které byly uskutečněny v letech 2011-2016 u žáků a pedagogů / ředitelů základních škol v České republice. Posléze se cíleně zaměřujeme na význam pohybové aktivity v životě žáka a její pozitivní vliv na somatický a psychosociální vývoj, v kapitole se stejnojmenným názvem. Předmětným objektem výzkumu jsou v tomto případě žáci sportovních tříd základních škol ve slovenských městech, které navštěvují žáci trénující v různých sportovních odvětvích. Zkoumáme u nich základní somatické parametry vypovídající o růstu, ale i tělesné stavbě. Z hlediska psychosociálního jsou sledovány některé charakteristiky, které svědčí o vzájemných sociálních interakcích a získaných charakterových rysech v průběhu jejich dosavadního vývoje pod vlivem pohybové aktivity. V konceptu naší knihy má své místo také problematika denního režimu žáků základních a středních škol. Kapitola s tímto názvem se tedy zaměřuje na denní režim, jež je nedílnou součástí přípravy na školní vyučování každého žáka. Sledovanými parametry jsou v tomto případě délka spánku, mimoškolní aktivity, způsob tělesné aktivity, sledování televize, práce s počítačem, četba knih a poslech hudby. Také konzumace návykových látek u dětí a mladistvých, je téma, které nás ve vztahu k dnešní škole musí zajímat. Hlavním cílem výzkumného šetření v tomto případě bylo zjistit, zda žáci v Olomouckém kraji kouří, zda vůbec někdy zkusili kouřit, případně kdo je naučil kouřit, dále pak zda konzumují alkohol, resp. jaké zkušenosti s konzumací alkoholu mají. Vybrané aspekty zdravého životního stylu našich žáků jsme dali do souvislostí s genderovými rozdíly, v kapitole &quot;Genderové rozdíly ve vybraných aspektech zdravého životního stylu u žáků v olomouckém regionu&quot;. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, z jakých zdrojů respondenti získávají informace o zdravém životním stylu, zejména v oblasti výživy, jak často konzumují ovoce a zeleninu, kolik tekutin respondenti za den, v rámci dodržování pitného režimu, vypijí. Zajímala nás také edukační realita v souvislosti se subjektivním hodnocením spokojenosti s vlastním tělem. Hlavním cílem našeho dalšího výzkumného šetření tedy bylo zjistit, jak žáci v Olomouckém kraji vnímají své tělo. Výsledky, k nimž jsme dospěli, nám i v tomto případě skýtají možnost vhodným způsobem ovlivnit příslušný vzdělávací program. Meritorním posláním výchovy ke zdraví je primární prevence v nejširším slova smyslu. Ve výzkumných šetřeních, která jsme v rámci našeho autorského kolektivu realizovali, jsme v tomto smyslu cílili spíše do řad žáků základních a středních škol, avšak ani učitelé či budoucí učitelé nezůstali stranou našeho výzkumného zájmu. To se projevuje např. v kapitole, věnované somatickému šetření v kontextu výživových a pohybových zvyklostí studentek pedagogických oborů Univerzity Palackého v Olomouci. Tato část naší práce je tedy zaměřena na budoucí učitele a jejich tělesné složení ve vztahu k výživovým a pohybovým stereotypům. V námi předkládaném konceptu pedagogické antropologie jsme neopomněli ani tematiku prevence úrazů, coby nedílnou součást výchovy k ochraně a podpoře zdraví. V tomto smyslu je přirozeně nesmírně důležitá prevence dopravních úrazů, tedy dopravní výchova. Dopravní pravidla jsou běžnou součástí našeho každodenního života a týkají se jak dospělých jedinců, tak dětí a mladistvých. V kapitole &quot;Komparace rozdílů ve znalostech žáků v oblasti dopravní výchovy&quot; prezentujeme studii, jíž se zúčastnilo téměř 300 žáků z šestých a devátých ročníků z šesti základních škol v Jihomoravském regionu. Srovnáváme zde rozdíly ve znalostech žáků v oblasti dopravní výchovy z hlediska pohlaví, ročníku a lokality. Celou naší knihou prolíná akcent ve smyslu ovlivňování postojů žádoucím směrem, a to jak ve vztahu k ochraně zdraví, prevenci úrazů a onemocnění, tak v sociokulturním, resp. multikulturním slova smyslu, zejména ve vztahu k odbourávání negativních stereotypů a předsudků. &quot;Mezikulturní rozdíly v postojích vysokoškolských studentů ke zdraví v kontextu pedagogické antropologie&quot;, to je název kapitoly, v níž jsme se zabývali otázkou, zda v současné společnosti, charakterizované vysokou mírou multikulturality, budou jedinci odlišné národnosti, avšak obdobného věku a zaměření, vykazovat shodné či odlišné postoje. Závěr naší monografické publikace patří současnosti a budoucnosti tuzemské pedagogické antropologie v širších souvislostech. Reflektuje předložený koncept pedagogické antropologie, v rovině teoretické i praktické - empirické, analyzuje provedená výzkumná šetření, upozorňuje na jejich silné i slabé stránky, odkrývá z nich vyplývající nezodpovězené otázky, ale také vybízí k dalším studiím a analýzám, které by mohly být východiskem budoucích výzkumů.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-5246-3

Number of pages

244

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS book

—