Climate migration: case study

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43110%2F21%3A43919271" target="_blank" >RIV/62156489:43110/21:43919271 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://tvaremigrace.cz/novinky/pripadova-studie-klimaticka-migrace/" target="_blank" >https://tvaremigrace.cz/novinky/pripadova-studie-klimaticka-migrace/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Klimatická migrace: případová studie

Original language description

Ačkoliv se přírodní zdroje, jako je pitná voda nebo půda, mohou zdát nevyčerpatelné, je v mnoha případech realita zcela opačná. Dlouhodobá devastace, výrazné změny životního prostředí nebo přírodní katastrofa můžou zásadně zasáhnout do života obyvatel daného území a tím je připravit o životně důležité přírodní zdroje, obydlí či obživu. Lidé v takto postižených oblastech jsou nuceni opustit své domovy a hledat obživu jinde. A právě takto vzniká proces environmentální migrace. Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace, což vytváří rostoucí výzvy pro lidský rozvoj a plánování. Takto zranitelní lidé mají menší možnosti adaptace se těmto rizikům vyhnout. Migrace se tak často jeví jako jejich poslední možnost či strategie. Změna klimatu je rostoucí hnací silou především vnitřní migrace a existuje předpoklad, že migrace z důvodu změny klimatu se v příštích několika desetiletích zintenzivní a po roce 2050 by se mohla ještě více akcelerovat. Mezinárodní přesah klimatické migrace lze identifikovat jako dosti pravděpodobné riziko pro rozlohou menší země a oblasti více intenzivně zasažené dopady změny klimatu, válečnými konflikty a ekonomickými a sociálními krizemi. Poslední odhady ukazují, že do roku 2050 změna klimatu donutí k vnitřní migraci 143 milióny lidí. Nejnovější studie věnovaná odhadu počtu lidí postižených povodněmi do roku 2100 uvádí, že dle nových modelů zvyšování hladiny moře postihne 190 miliónů lidí v případě nízkých emisí skleníkových plynů nebo 630 miliónů lidí v případě vysokých emisí skleníkových plynů. Lze očekávat, že migranti budou migrovat z méně životaschopných oblastí s nižší dostupností vody a produktivity plodin (př. Sahel, vnitrozemí Číny, aj.), či z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami (př. malé nízko ležící ostrovy, pobřežní oblasti) do urbanizovaných center. Zde se budou muset usídlovat v nejchudších částech měst (slumech) se všemi negativy, které z toho plynou.

Czech name

Klimatická migrace: případová studie

Czech description

Ačkoliv se přírodní zdroje, jako je pitná voda nebo půda, mohou zdát nevyčerpatelné, je v mnoha případech realita zcela opačná. Dlouhodobá devastace, výrazné změny životního prostředí nebo přírodní katastrofa můžou zásadně zasáhnout do života obyvatel daného území a tím je připravit o životně důležité přírodní zdroje, obydlí či obživu. Lidé v takto postižených oblastech jsou nuceni opustit své domovy a hledat obživu jinde. A právě takto vzniká proces environmentální migrace. Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace, což vytváří rostoucí výzvy pro lidský rozvoj a plánování. Takto zranitelní lidé mají menší možnosti adaptace se těmto rizikům vyhnout. Migrace se tak často jeví jako jejich poslední možnost či strategie. Změna klimatu je rostoucí hnací silou především vnitřní migrace a existuje předpoklad, že migrace z důvodu změny klimatu se v příštích několika desetiletích zintenzivní a po roce 2050 by se mohla ještě více akcelerovat. Mezinárodní přesah klimatické migrace lze identifikovat jako dosti pravděpodobné riziko pro rozlohou menší země a oblasti více intenzivně zasažené dopady změny klimatu, válečnými konflikty a ekonomickými a sociálními krizemi. Poslední odhady ukazují, že do roku 2050 změna klimatu donutí k vnitřní migraci 143 milióny lidí. Nejnovější studie věnovaná odhadu počtu lidí postižených povodněmi do roku 2100 uvádí, že dle nových modelů zvyšování hladiny moře postihne 190 miliónů lidí v případě nízkých emisí skleníkových plynů nebo 630 miliónů lidí v případě vysokých emisí skleníkových plynů. Lze očekávat, že migranti budou migrovat z méně životaschopných oblastí s nižší dostupností vody a produktivity plodin (př. Sahel, vnitrozemí Číny, aj.), či z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami (př. malé nízko ležící ostrovy, pobřežní oblasti) do urbanizovaných center. Zde se budou muset usídlovat v nejchudších částech měst (slumech) se všemi negativy, které z toho plynou.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50704 - Environmental sciences (social aspects)

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů