Defining Characteristics of VAT Fraud in the Case-law of the Supreme Administrative Court

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43110%2F22%3A43921501" target="_blank" >RIV/62156489:43110/22:43921501 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://doi.org/10.5817/CPVP2022-1-6" target="_blank" >https://doi.org/10.5817/CPVP2022-1-6</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/CPVP2022-1-6" target="_blank" >10.5817/CPVP2022-1-6</a>

Result language

čeština

Original language name

Definiční znaky podvodu na DPH v judikatuře Nejvyššího správního soudu

Original language description

Tento příspěvek je zaměřen na analýzu a syntézu závěrů judikatury Nejvyššího správního soudu, které váznou k otázce zachování nároku na odpočet DPH ve spojení s daňovým podvodem. V tomto ohledu bezesporu sehrává velmi důležitou (ne-li přímo klíčovou) roli judikatura Soudního dvora EU. Je však na místě podotknout, že i přes nastavené mantinely a etablovaná pravidla zůstává členským státům nemalá míra diskrece, a dále pak to, že v rámci konkrétních kauz je zapotřebí zohledňovat specifika jednotlivých případů, na což ostatně upozorňuje i samotný Nejvyšší správní soud. Záměrem tohoto příspěvku bylo zmapování recentní judikatury Nejvyšší správního soudu ve vztahu k pojmovým znakům existence podvodu. Provedené zkoumání bylo cíleno na následující pojmové znaky podvodu na DPH: subjektivní stránka účasti na podvodu a opatření přijatá daňovým subjektem; definiční znaky chybějící daně a definiční znaky subjektu, kterému lze v řetězci odepřít nárok na odpočet. Úhrnem lze obecně konstatovat, že závěry uvedené ve vybraných rozsudcích Nejvyššího správního soudu lze považovat za konzistentní a logické a zároveň ty, které prochází určitým vývojem (spojeným mimo jiné s reflexí nové judikatury Soudního dvora EU). Judikatura v aktuální době již podává rozsáhlý, ale pochopitelně stále jen demonstrativní, výčet základních faktorů, které lze v rámci nesení důkazního břemene považovat za ty, které jdou subjektu k tíži. V tomto ohledu judikatura bezesporu poskytuje daňovým subjektům určité vodítko. Zároveň lze uzavřít, že judikatura Nejvyššího správního soudu vymezila mantinely i pro správce daně, a to i ve smyslu vymezení (specifikace) toho, co není jeho povinností v rámci prokazování účasti daňového subjektu na podvodu na DPH. Z pohledu teorie a praxe je pak velmi zajímavou, komplexní a problematickou otázkou vymezení subjektu, který je možné postihnout v rámci řetězce. Zde doznala judikatura Nejvyššího správního soudu v posledních třech letech určitého vývoje, který spíše svědčí ve prospěch správce daně.

Czech name

Definiční znaky podvodu na DPH v judikatuře Nejvyššího správního soudu

Czech description

Tento příspěvek je zaměřen na analýzu a syntézu závěrů judikatury Nejvyššího správního soudu, které váznou k otázce zachování nároku na odpočet DPH ve spojení s daňovým podvodem. V tomto ohledu bezesporu sehrává velmi důležitou (ne-li přímo klíčovou) roli judikatura Soudního dvora EU. Je však na místě podotknout, že i přes nastavené mantinely a etablovaná pravidla zůstává členským státům nemalá míra diskrece, a dále pak to, že v rámci konkrétních kauz je zapotřebí zohledňovat specifika jednotlivých případů, na což ostatně upozorňuje i samotný Nejvyšší správní soud. Záměrem tohoto příspěvku bylo zmapování recentní judikatury Nejvyšší správního soudu ve vztahu k pojmovým znakům existence podvodu. Provedené zkoumání bylo cíleno na následující pojmové znaky podvodu na DPH: subjektivní stránka účasti na podvodu a opatření přijatá daňovým subjektem; definiční znaky chybějící daně a definiční znaky subjektu, kterému lze v řetězci odepřít nárok na odpočet. Úhrnem lze obecně konstatovat, že závěry uvedené ve vybraných rozsudcích Nejvyššího správního soudu lze považovat za konzistentní a logické a zároveň ty, které prochází určitým vývojem (spojeným mimo jiné s reflexí nové judikatury Soudního dvora EU). Judikatura v aktuální době již podává rozsáhlý, ale pochopitelně stále jen demonstrativní, výčet základních faktorů, které lze v rámci nesení důkazního břemene považovat za ty, které jdou subjektu k tíži. V tomto ohledu judikatura bezesporu poskytuje daňovým subjektům určité vodítko. Zároveň lze uzavřít, že judikatura Nejvyššího správního soudu vymezila mantinely i pro správce daně, a to i ve smyslu vymezení (specifikace) toho, co není jeho povinností v rámci prokazování účasti daňového subjektu na podvodu na DPH. Z pohledu teorie a praxe je pak velmi zajímavou, komplexní a problematickou otázkou vymezení subjektu, který je možné postihnout v rámci řetězce. Zde doznala judikatura Nejvyššího správního soudu v posledních třech letech určitého vývoje, který spíše svědčí ve prospěch správce daně.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Časopis pro právní vědu a praxi

ISSN

1210-9126

e-ISSN

1805-2789

Volume of the periodical

30

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

22

Pages from-to

153-174

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85129645956