Czech Garden Art and Landscape Architecture of the 19th and 20th Centuries in the Context of World Development (1850-2000)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43510%2F20%3A43918956" target="_blank" >RIV/62156489:43510/20:43918956 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

České zahradní umění a krajinářská architektura 19. a 20. století v kontextu světového vývoje (1850-2000)

Original language description

Kritický katalog třetí osvětové výstavy z cyklu České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu evropského, respektive světového vývoje přináší detailnější souvislosti zaměřené na rozhodující tendence vývoje v období 19. a 20. století. Období, které položilo základy svobodné, demokratické a prosperující - moderní budoucnosti západní společnosti. Ty postupně ovlivnily mimo jiné i nové vnímání zahrady v utváření města a jeho prostředí dnes a v blízké budoucnosti a daly vzniknout jeho novému chápání. To připouští, že nejde jen o komplex problémů stavebních struktur funkčních zón a jejich technickou a dopravní infrastrukturu, ale i o prostor městské krajiny, která vstupuje prostřednictvím forem a ducha tradiční zahrady do veřejného prostoru. Vstupuje nejen do klasických urbánních prostorů, jako jsou ulice, náměstí, nábřeží, městské parky, squary či dvory, ale nově i do paralelních světů na střechách, vodorovných a vertikálních konstrukcí stavebních souborů, které s sebou přinášejí to, co ve spojení se zemí a rostlým terénem městu zabraly a zastavěly. Vše živé, proměňující se v rytmu života přírody, zničily, zabily a přetvořily na mrtvou betonovou a asfaltovou poušť, bez vody, bez stromů, bez myšlenek, bez naděje, kterou přinášel vždy v historii jako symbol života arkadský mýtus již od antiky a jako městský ideál je aktuální i dnes. Prokletí vize Hádovy říše, v níž vládne boj o peníze a moc, které okouzluje mnohé soudobé multimediální vizionáře a skeptiky, pro omezený prostor výstavy programově pomíjíme. Obdobně jako dvě předešlé i třetí výstava prezentuje především obrazovou formou na 40 velkoformátových panelech stěžejní tendence vývoje zahradního umění a krajinářské architektury. Postihuje období posledních dvou století, aniž by opakovala romantismus krajinářského parku první poloviny 19. století, který byl pro úplnost jeho vývoje prezentován na výstavě předešlé. Témata začínají vznikem krajinářského urbanismu, tendence spojené s osobnostmi barona Haussmanna, Jean-Charlese Alphanda, Josepha Paxtona a Fredericka Law Olmsteda a tradičními světovými metropolemi, a se spontánní invazí zahrady a parku do stavby a modernizace měst a městské krajiny. Je to logické - jejich tvůrčí činy se dlouhou dobu svým rozsahem a nadčasovými výsledky nebudou opakovat. Tito tvůrci, ale i další nejmenovaní, v mnohém předstihli svou dobu. Téma pokračuje prezentací globálního fenoménu moderního města - městským parkem, který v prostředí města uplatňuje ideje návratu k přírodě a lidské přirozenosti, zhmotněné o století dříve krajinářskou zahradou. Zahradu, zájem o rostliny a jejich sbírky, introdukci rostlin z celého světa, lovce rostlin a zahradnický boom představuje soubor panelů spojených s viktoriánskou a edwardiánskou Anglii, který ve spojení s Gertrudou Jekyll, Williamem Robinsonem a květinovou zahradou přechází do století 20., a nadlouho se stává v zahradě nosným tématem. Do 20. století vstupujeme prostřednictvím Antonia Gaudího, génia a vizionáře, který po celé toto století invenčné oslovoval a ovlivňoval mnohé tvůrce zahrady, na které však z důvodu omezeného rozsahu výstavy nezbyl prostor, přestože ve vývoji krajinářské architektury a zahradního umění mají své místo. 20. století je pojato ve dvou částech. První je téma modernismu. Druhá část prezentuje cestu k novému vnímání města ve smyslu městské krajiny, která po zničující válce v Evropě paradoxně připravila prostor k návratu ke klasikům krajinářského urbanismu 19. století. Přináší řadu tradičních i nových témat, z nichž jsou některá vybraná představena na jednotlivých panelech. Ke všem výše jmenovaným tematickým okruhům 19. a 20. století je prezentován odraz zahradního umění a krajinářské architektury v Českých zemích, aniž by si kladl za cíl být formálně kompletní z pohledu národní české zahrady, politického utváření Evropy, historických období nesvobody, nebo zdůrazňování a zviditelnění jedinečnosti naší tradiční oborové školy.

Czech name

České zahradní umění a krajinářská architektura 19. a 20. století v kontextu světového vývoje (1850-2000)

Czech description

Kritický katalog třetí osvětové výstavy z cyklu České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu evropského, respektive světového vývoje přináší detailnější souvislosti zaměřené na rozhodující tendence vývoje v období 19. a 20. století. Období, které položilo základy svobodné, demokratické a prosperující - moderní budoucnosti západní společnosti. Ty postupně ovlivnily mimo jiné i nové vnímání zahrady v utváření města a jeho prostředí dnes a v blízké budoucnosti a daly vzniknout jeho novému chápání. To připouští, že nejde jen o komplex problémů stavebních struktur funkčních zón a jejich technickou a dopravní infrastrukturu, ale i o prostor městské krajiny, která vstupuje prostřednictvím forem a ducha tradiční zahrady do veřejného prostoru. Vstupuje nejen do klasických urbánních prostorů, jako jsou ulice, náměstí, nábřeží, městské parky, squary či dvory, ale nově i do paralelních světů na střechách, vodorovných a vertikálních konstrukcí stavebních souborů, které s sebou přinášejí to, co ve spojení se zemí a rostlým terénem městu zabraly a zastavěly. Vše živé, proměňující se v rytmu života přírody, zničily, zabily a přetvořily na mrtvou betonovou a asfaltovou poušť, bez vody, bez stromů, bez myšlenek, bez naděje, kterou přinášel vždy v historii jako symbol života arkadský mýtus již od antiky a jako městský ideál je aktuální i dnes. Prokletí vize Hádovy říše, v níž vládne boj o peníze a moc, které okouzluje mnohé soudobé multimediální vizionáře a skeptiky, pro omezený prostor výstavy programově pomíjíme. Obdobně jako dvě předešlé i třetí výstava prezentuje především obrazovou formou na 40 velkoformátových panelech stěžejní tendence vývoje zahradního umění a krajinářské architektury. Postihuje období posledních dvou století, aniž by opakovala romantismus krajinářského parku první poloviny 19. století, který byl pro úplnost jeho vývoje prezentován na výstavě předešlé. Témata začínají vznikem krajinářského urbanismu, tendence spojené s osobnostmi barona Haussmanna, Jean-Charlese Alphanda, Josepha Paxtona a Fredericka Law Olmsteda a tradičními světovými metropolemi, a se spontánní invazí zahrady a parku do stavby a modernizace měst a městské krajiny. Je to logické - jejich tvůrčí činy se dlouhou dobu svým rozsahem a nadčasovými výsledky nebudou opakovat. Tito tvůrci, ale i další nejmenovaní, v mnohém předstihli svou dobu. Téma pokračuje prezentací globálního fenoménu moderního města - městským parkem, který v prostředí města uplatňuje ideje návratu k přírodě a lidské přirozenosti, zhmotněné o století dříve krajinářskou zahradou. Zahradu, zájem o rostliny a jejich sbírky, introdukci rostlin z celého světa, lovce rostlin a zahradnický boom představuje soubor panelů spojených s viktoriánskou a edwardiánskou Anglii, který ve spojení s Gertrudou Jekyll, Williamem Robinsonem a květinovou zahradou přechází do století 20., a nadlouho se stává v zahradě nosným tématem. Do 20. století vstupujeme prostřednictvím Antonia Gaudího, génia a vizionáře, který po celé toto století invenčné oslovoval a ovlivňoval mnohé tvůrce zahrady, na které však z důvodu omezeného rozsahu výstavy nezbyl prostor, přestože ve vývoji krajinářské architektury a zahradního umění mají své místo. 20. století je pojato ve dvou částech. První je téma modernismu. Druhá část prezentuje cestu k novému vnímání města ve smyslu městské krajiny, která po zničující válce v Evropě paradoxně připravila prostor k návratu ke klasikům krajinářského urbanismu 19. století. Přináší řadu tradičních i nových témat, z nichž jsou některá vybraná představena na jednotlivých panelech. Ke všem výše jmenovaným tematickým okruhům 19. a 20. století je prezentován odraz zahradního umění a krajinářské architektury v Českých zemích, aniž by si kladl za cíl být formálně kompletní z pohledu národní české zahrady, politického utváření Evropy, historických období nesvobody, nebo zdůrazňování a zviditelnění jedinečnosti naší tradiční oborové školy.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60402 - Architectural design

Project

<a href="/en/project/DG16P02H053" target="_blank" >DG16P02H053: Czech Garden Art and Lansdcape Architecture in the Context of European Development</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7509-743-9

Number of pages

267

Publisher name

Mendelova univerzita v Brně

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—