On the number of victims of plague epidemics captured by pre-White Mountain narrative historiographic sources. Case study from the royal dowry town of Jaroměř

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F21%3A50018381" target="_blank" >RIV/62690094:18460/21:50018381 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

K počtu obětí morových epidemií zachycených předbělohorskými narativními historiografickými prameny. Případová studie z královského věnného města Jaroměře

Original language description

Královské věnné město Jaroměř náleželo po staletí mezí malá a v řadě ohledů spíše podprůměrná města. Důvodem byl skalnatý ostroh, na němž bylo možno vybudovat jen nevelké náměstí ulicového typu s omezeným počtem měšťanských domů. Kolem poloviny 16. století obývalo jaroměřskou domovní zástavbu, soustředěnou zvláště na dvou předměstích při soutoku Labe a Úpy, kolem 2000 obyvatel, kteří se potýkali s následky ničivého požáru z prosince 1548. Předkládaná případová studie si vytkla za cíl vyhodnotit pohledem různých historických věd (zvláště historické demografie, historiografie, historické geografie, právní historie, diplomatiky a paleografie) dobový kronikářský zápis, který k roku 1555 uvádí, že ve městě zemřelo v důsledku silné morové epidemie více než 1100 obyvatel. To by s ohledem na provedený odhad počtu obyvatel znamenalo, že ve městě zemřela více než polovina obyvatelstva. Vyhodnocením torzovitě dochovaných soudobých pramenů lze konstatovat, že v současné době sice historik již nemá možnost dospět k přesným číslům, nicméně podle některých nabytých poznatků je možno se spíše přiklonit k věrohodnosti zprávy, nebo nikoli. Rekonstrukce jaroměřských poměrů potvrdila, že se město skutečně muselo v roce 1555 potýkat s vysokým počtem zemřelých a že je velmi pravděpodobné, že město postihla demografická katastrofa. Dokládá to nejen osoba kronikáře Matouše Kostelníka, který musel být v roce 1555 ve městě přítomen a jehož další zprávy byly podrobnějším ověřováním shledány jako věrohodné a střízlivé, ale i navýšení počtu kancelářských sil, kdy se v době předpokládané obrody města i jeho obyvatelstva, objevuje druhý radní písař. Výzkum naopak doložil, že vycházet pouze z počtu zachycených zápisů např. v sirotčích registrech by bylo velmi zavádějící, zvláště pak pro dobu 50. let 16. století, kdy kniha vznikla a obyvatelstvo se ve své většině nepochybně v důsledku požáru a posléze i moru potýkalo s finančními problémy.

Czech name

K počtu obětí morových epidemií zachycených předbělohorskými narativními historiografickými prameny. Případová studie z královského věnného města Jaroměře

Czech description

Královské věnné město Jaroměř náleželo po staletí mezí malá a v řadě ohledů spíše podprůměrná města. Důvodem byl skalnatý ostroh, na němž bylo možno vybudovat jen nevelké náměstí ulicového typu s omezeným počtem měšťanských domů. Kolem poloviny 16. století obývalo jaroměřskou domovní zástavbu, soustředěnou zvláště na dvou předměstích při soutoku Labe a Úpy, kolem 2000 obyvatel, kteří se potýkali s následky ničivého požáru z prosince 1548. Předkládaná případová studie si vytkla za cíl vyhodnotit pohledem různých historických věd (zvláště historické demografie, historiografie, historické geografie, právní historie, diplomatiky a paleografie) dobový kronikářský zápis, který k roku 1555 uvádí, že ve městě zemřelo v důsledku silné morové epidemie více než 1100 obyvatel. To by s ohledem na provedený odhad počtu obyvatel znamenalo, že ve městě zemřela více než polovina obyvatelstva. Vyhodnocením torzovitě dochovaných soudobých pramenů lze konstatovat, že v současné době sice historik již nemá možnost dospět k přesným číslům, nicméně podle některých nabytých poznatků je možno se spíše přiklonit k věrohodnosti zprávy, nebo nikoli. Rekonstrukce jaroměřských poměrů potvrdila, že se město skutečně muselo v roce 1555 potýkat s vysokým počtem zemřelých a že je velmi pravděpodobné, že město postihla demografická katastrofa. Dokládá to nejen osoba kronikáře Matouše Kostelníka, který musel být v roce 1555 ve městě přítomen a jehož další zprávy byly podrobnějším ověřováním shledány jako věrohodné a střízlivé, ale i navýšení počtu kancelářských sil, kdy se v době předpokládané obrody města i jeho obyvatelstva, objevuje druhý radní písař. Výzkum naopak doložil, že vycházet pouze z počtu zachycených zápisů např. v sirotčích registrech by bylo velmi zavádějící, zvláště pak pro dobu 50. let 16. století, kdy kniha vznikla a obyvatelstvo se ve své většině nepochybně v důsledku požáru a posléze i moru potýkalo s finančními problémy.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

<a href="/en/project/DG18P02OVV015" target="_blank" >DG18P02OVV015: Dowry Towns of the Queens of Bohemia (A living part of historical consciousness and its support of the instruments of historical geography, virtual reality and cyberspace)</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Z archivu ke studentům a zase zpět. Věnováno Ivaně Ebelové k životnímu jubileu

ISBN

978-80-7422-789-9

Number of pages of the result

10

Pages from-to

198-207

Number of pages of the book

501

Publisher name

Nakladatelství Lidové noviny

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—