Hradec Králové Plague Epidemic of 1599. A Case Study of Early Modern Plague Epidemics in the Czech Lands

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F21%3A50018873" target="_blank" >RIV/62690094:18460/21:50018873 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.muzeumhk.cz/eshop/periodika/kralovehradecko-12-2021.html" target="_blank" >https://www.muzeumhk.cz/eshop/periodika/kralovehradecko-12-2021.html</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Morová epidemie v Hradci Králové roku 1599. Případová studie k raně novověkým morovým ranám v českých zemích

Original language description

Zvláště v letních měsících a v počínajícím podzimu se v Hradci Králové roku 1599 šířila silná morová epidemie, o jejíchž následcích se dochoval pamětní záznam připojený k morové písni v Českém kancionálu svatodušského literátského bratrstva. Předkládaná studie si kladla za cíl události spojené s morovou ránou ve světle dochovaných pramenů zrekonstruovat a zodpovědět zásadní otázku, zda je pravdivý údaj, že ve městě zemřelo kolem 4500 osob. Z výzkumu vyplynulo, že můžeme autora pamětního záznamu – písaře Tobiáše Dačického – považovat za věrohodnou osobu, jež byla přímým účastníkem událostí. S ohledem na pronikavé změny v kulturním ovzduší, kdy ve městě mj. zemřela z velké části intelektuální elita, i na prudký nárůst úřední činnosti (zvláště vyřizování prodejů nemovitostí a dědických záležitostí), která se ještě v červnu 1600 ani zdaleka nedostávala k normálu, se ukazuje, že město skutečně postihla demografická katastrofa. I když není podobně jako v případě jaroměřské epidemie z roku 1555 možné dopátrat se přesnějších čísel, lze potvrdit, že při odhadu přibližně 7000–8000 tehdejších obyvatel Hradce nad Labem došlo k minimálně poloviční redukci obyvatelstva. Zprávu o přibližně 4500 zemřelých (neshledávejme primárně problém v oné přibližnosti, pro tehdejší kronikářské záznamy tak příznačné) je tak možno považovat za věrohodnou. Epidemie z roku 1599 byla největší morovou ránou v dějinách města. Zdá se, že v některých ohledech bylo nebezpečí nákazy podceněno (účast na pohřbu primase Cejpa v době kulminace morové rány, povolení tržní činnosti v době zářijového jarmarku). Studie názorně ukázala, jak je důležité pokusit se rekonstruovat události a vyhodnotit doprovodné procesy, které odrážejí rychlé, nárazové změny ve společnosti. Vděčnou je v tomto smyslu diplomatická metoda, jež správnou analýzou dochované úřední materie může velmi citlivě doložit, že se v městském prostředí něco zásadního událo, včetně demografické katastrofy. V tomto smyslu se otevírá prostor pro komplexní výzkum věrohodnosti i dalších dochovaných pamětních záznamů vzpomínajících proběhnutí velké morové rány v určitém městě. Výsledky mohou být překvapivé, včetně možného doložení, že kronikář čísla nadhodnotil.

Czech name

Morová epidemie v Hradci Králové roku 1599. Případová studie k raně novověkým morovým ranám v českých zemích

Czech description

Zvláště v letních měsících a v počínajícím podzimu se v Hradci Králové roku 1599 šířila silná morová epidemie, o jejíchž následcích se dochoval pamětní záznam připojený k morové písni v Českém kancionálu svatodušského literátského bratrstva. Předkládaná studie si kladla za cíl události spojené s morovou ránou ve světle dochovaných pramenů zrekonstruovat a zodpovědět zásadní otázku, zda je pravdivý údaj, že ve městě zemřelo kolem 4500 osob. Z výzkumu vyplynulo, že můžeme autora pamětního záznamu – písaře Tobiáše Dačického – považovat za věrohodnou osobu, jež byla přímým účastníkem událostí. S ohledem na pronikavé změny v kulturním ovzduší, kdy ve městě mj. zemřela z velké části intelektuální elita, i na prudký nárůst úřední činnosti (zvláště vyřizování prodejů nemovitostí a dědických záležitostí), která se ještě v červnu 1600 ani zdaleka nedostávala k normálu, se ukazuje, že město skutečně postihla demografická katastrofa. I když není podobně jako v případě jaroměřské epidemie z roku 1555 možné dopátrat se přesnějších čísel, lze potvrdit, že při odhadu přibližně 7000–8000 tehdejších obyvatel Hradce nad Labem došlo k minimálně poloviční redukci obyvatelstva. Zprávu o přibližně 4500 zemřelých (neshledávejme primárně problém v oné přibližnosti, pro tehdejší kronikářské záznamy tak příznačné) je tak možno považovat za věrohodnou. Epidemie z roku 1599 byla největší morovou ránou v dějinách města. Zdá se, že v některých ohledech bylo nebezpečí nákazy podceněno (účast na pohřbu primase Cejpa v době kulminace morové rány, povolení tržní činnosti v době zářijového jarmarku). Studie názorně ukázala, jak je důležité pokusit se rekonstruovat události a vyhodnotit doprovodné procesy, které odrážejí rychlé, nárazové změny ve společnosti. Vděčnou je v tomto smyslu diplomatická metoda, jež správnou analýzou dochované úřední materie může velmi citlivě doložit, že se v městském prostředí něco zásadního událo, včetně demografické katastrofy. V tomto smyslu se otevírá prostor pro komplexní výzkum věrohodnosti i dalších dochovaných pamětních záznamů vzpomínajících proběhnutí velké morové rány v určitém městě. Výsledky mohou být překvapivé, včetně možného doložení, že kronikář čísla nadhodnotil.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Královéhradecko

ISSN

1214-5211

e-ISSN

—

Volume of the periodical

"Neuveden"

Issue of the periodical within the volume

12

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

10

Pages from-to

163-172

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—