Charcoal piles - small monuments to burning charcoal in our forests. Three examples from Central Bohemia

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985912%3A_____%2F17%3A00600400" target="_blank" >RIV/67985912:_____/17:00600400 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11240/17:10366948

Result on the web

<a href="https://zpp.npu.cz/pdfs/zpp/2017/05/11.pdf" target="_blank" >https://zpp.npu.cz/pdfs/zpp/2017/05/11.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Milířiště - drobné památky na pálení dřevěného uhlí v našich lesích. Tři příklady z Brdské oblasti

Original language description

Předmětem práce jsou uhlířské plošiny, relikty pálení dřevěného uhlí v historických milířích. Tyto drobné technologické památky jsou nejčastěji dochovány v místech, kde původně vznikaly a sloužily svému účelu - tj. v lesních porostech. Dřevěné uhlí mělo v minulosti mnohostranné využití. Nejčastěji je zmiňováno jako ideální palivo pro metalurgické procesy, protože při tepelném zpracování přechází z paliva do kovové rudy nebo kovu jen minimum nežádoucích příměsí. Dřevěné uhlí se také používalo při výrobě střelného prachu, dále v potravinářské výrobě, při léčebných procesech, nebo jako pomůcka pro výtvarníky (“kresba uhlem”). Historie vzniku a vývoje pálení dřevěného uhlí začala nepochybně hluboko v pravěku. Nejstarší archeologické doklady karbonizace v uhelných jamách pocházejí ze starší doby železné, z lokality Waschenberg v Rakousku. V díle Pyrotechniam libri X rozlišuje v roce 1540 italský Vannocius Biringucius starší karbonizaci v jamách a mladší technologii v nadzemních milířích. Největší množství písemných pramenů k historii uhlířství však pochází z 18. - 19. století, kdy největší množství dřevěného uhlí spotřebovala velkovýroba a zpracování železa. Úpadek, resp. zánik tradičního pálení dřevěného uhlí, přinesla aplikace a efektivnější technologie pálení koksu v železných pecích. V letech 2012-2015 proběhla systematická dokumentace historických uhlířských plošin v blízkosti historických metalurgických center v lesních porostech na Křivoklátsku, v Brdech a na Rakovnicku. Celkem bylo nalezeno a dokumentováno 227 uhlířských plošin. Vysoká hustota plošin ve zvolených lesních úsecích naznačuje, že uhlíři nerespektovali požadavky lesní správy, aby se pokud možno opakovaně vraceli na stále stejná místa a neničili les zakládáním stále nových pracovišť. Velikost plošin se pohybovala v rozmezí 7-11 x 6-9 m. To znamená, že na plošinách byly nejčastěji páleny milíře o průměru přibližně 4 m a výšce 2-2,5 m. Na všech lokalitách byly pozorovány plošiny vytvořené na rovném terénu a zahloubené do svahu. V terénu jsou ovšem mnohem výraznější plošiny zapuštěné do svahu. Nejčastějším typem je plošina kruhového půdorysu. Na všech lokalitách jsou uhlířské plošiny těsně navázány na lesní komunikace.

Czech name

Milířiště - drobné památky na pálení dřevěného uhlí v našich lesích. Tři příklady z Brdské oblasti

Czech description

Předmětem práce jsou uhlířské plošiny, relikty pálení dřevěného uhlí v historických milířích. Tyto drobné technologické památky jsou nejčastěji dochovány v místech, kde původně vznikaly a sloužily svému účelu - tj. v lesních porostech. Dřevěné uhlí mělo v minulosti mnohostranné využití. Nejčastěji je zmiňováno jako ideální palivo pro metalurgické procesy, protože při tepelném zpracování přechází z paliva do kovové rudy nebo kovu jen minimum nežádoucích příměsí. Dřevěné uhlí se také používalo při výrobě střelného prachu, dále v potravinářské výrobě, při léčebných procesech, nebo jako pomůcka pro výtvarníky (“kresba uhlem”). Historie vzniku a vývoje pálení dřevěného uhlí začala nepochybně hluboko v pravěku. Nejstarší archeologické doklady karbonizace v uhelných jamách pocházejí ze starší doby železné, z lokality Waschenberg v Rakousku. V díle Pyrotechniam libri X rozlišuje v roce 1540 italský Vannocius Biringucius starší karbonizaci v jamách a mladší technologii v nadzemních milířích. Největší množství písemných pramenů k historii uhlířství však pochází z 18. - 19. století, kdy největší množství dřevěného uhlí spotřebovala velkovýroba a zpracování železa. Úpadek, resp. zánik tradičního pálení dřevěného uhlí, přinesla aplikace a efektivnější technologie pálení koksu v železných pecích. V letech 2012-2015 proběhla systematická dokumentace historických uhlířských plošin v blízkosti historických metalurgických center v lesních porostech na Křivoklátsku, v Brdech a na Rakovnicku. Celkem bylo nalezeno a dokumentováno 227 uhlířských plošin. Vysoká hustota plošin ve zvolených lesních úsecích naznačuje, že uhlíři nerespektovali požadavky lesní správy, aby se pokud možno opakovaně vraceli na stále stejná místa a neničili les zakládáním stále nových pracovišť. Velikost plošin se pohybovala v rozmezí 7-11 x 6-9 m. To znamená, že na plošinách byly nejčastěji páleny milíře o průměru přibližně 4 m a výšce 2-2,5 m. Na všech lokalitách byly pozorovány plošiny vytvořené na rovném terénu a zahloubené do svahu. V terénu jsou ovšem mnohem výraznější plošiny zapuštěné do svahu. Nejčastějším typem je plošina kruhového půdorysu. Na všech lokalitách jsou uhlířské plošiny těsně navázány na lesní komunikace.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy památkové péče

ISSN

1210-5538

e-ISSN

—

Volume of the periodical

77

Issue of the periodical within the volume

5

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

572-580

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—