All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Define and combine: Comenius’s Project of a Final Language

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F18%3A00502357" target="_blank" >RIV/67985955:_____/18:00502357 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Definovat a kombinovat: Komenského projekt posledního jazyka

  • Original language description

    Kniha se zaměřuje na Komenského projekt dokonalého jazyka z poněkud nevšedního úhlu pohledu: nahlíží ho jako logicko-teologický podnik. Všímá si nejprve v pozadí přítomné představy univerzální onomatopoie, že každá hláska má mít přirozený význam vyjadřující nějakou vlastnost. Zároveň má každé písmeno – tedy psaný znak hlásky – fyziognomicky odpovídat tvaru tělesných orgánů zapojených do její výslovnosti, ale i jejímu věcnému významu, přitom se má jednat o jednoduchý geometrický tvar. V tomto ohledu kniha upozorňuje na možný vliv mystiky (především kabaly) na Komenského a kontextualizuje jeho projekt v rámci příbuzných raně novověkých idejí Bisterfeldových, Mersennových či van Helmontových. Tak je připravena půda pro zkoumání Komenského programu „slova jako definice“, který postuluje, že každé slovo má kombinací těchto onomatopoických hlásek či fyziognomických písmen tvořit definici pojmu či věci, kde kořen bude označovat nejbližší rod a afixy druhové rozdíly, čímž se vyjádří přirozenost věci. Tento program Komenského opět spojuje s Mersennem, ale také s britskými jazykovými projektanty. Po exkursu – během kterého je přiblíženo rozdílné pojetí definic některých základních metafyzických termínů u komeniánů a karteziánů a zároveň tak jsou představeny podmínky vedoucí po roce 1650 k „purifikačnímu boji o definice“ mezi oběma tábory – se výklad opět vrací k Mersennovi, a to k jeho vlivu na Komenského v otázce kombinatorických výpočtů a jejich využívání při jazykovém plánování. Po analýze vývoje v této oblasti od Cardana dále je konstatováno, že i když již Mersenne matematickou kombinatoriku písmen bere velmi vážně, je to až Komenský, kdo kombinatorické výpočty všech možných slov zařazuje do pojednání o obecné jazykovědě. Výklad knihy vrcholí tam, kde dosahuje svého nejzazšího teologického horizontu i Komenského idea dokonalého jazyka: v eschatonu, tedy při posledních věcech. Až tehdy je totiž možné takovýto jazyk očekávat, domnívá se Komenský: Protože již zní polnice sedmého anděla a milénium je na dosah, lze doufat v brzké naplnění i této naší touhy. Svaté Písmo tento jediný, poslední a dokonalý jazyk přislibuje, míní Komenský a dokládá to mnoha výmluvnými biblickými obrazy, neopouštěje přitom ani na okamžik své racionalistické pozice založené na požadavku kombinování definovaného, požadavku, který za svůj přijme i Leibniz. V závěru je konstatována také Komenského přirozeně teologická motivace, která se projevuje mj. v jeho trichotomické teorii kategorií, a za jakýsi základní meta-princip, který je přítomen v pozadí Komenského (ale také třeba Dalgarnova, Bisterfeldova či Leibnizova) uvažování o metafyzice i dokonalém jazyce, je označen vztah příbuznosti.

  • Czech name

    Definovat a kombinovat: Komenského projekt posledního jazyka

  • Czech description

    Kniha se zaměřuje na Komenského projekt dokonalého jazyka z poněkud nevšedního úhlu pohledu: nahlíží ho jako logicko-teologický podnik. Všímá si nejprve v pozadí přítomné představy univerzální onomatopoie, že každá hláska má mít přirozený význam vyjadřující nějakou vlastnost. Zároveň má každé písmeno – tedy psaný znak hlásky – fyziognomicky odpovídat tvaru tělesných orgánů zapojených do její výslovnosti, ale i jejímu věcnému významu, přitom se má jednat o jednoduchý geometrický tvar. V tomto ohledu kniha upozorňuje na možný vliv mystiky (především kabaly) na Komenského a kontextualizuje jeho projekt v rámci příbuzných raně novověkých idejí Bisterfeldových, Mersennových či van Helmontových. Tak je připravena půda pro zkoumání Komenského programu „slova jako definice“, který postuluje, že každé slovo má kombinací těchto onomatopoických hlásek či fyziognomických písmen tvořit definici pojmu či věci, kde kořen bude označovat nejbližší rod a afixy druhové rozdíly, čímž se vyjádří přirozenost věci. Tento program Komenského opět spojuje s Mersennem, ale také s britskými jazykovými projektanty. Po exkursu – během kterého je přiblíženo rozdílné pojetí definic některých základních metafyzických termínů u komeniánů a karteziánů a zároveň tak jsou představeny podmínky vedoucí po roce 1650 k „purifikačnímu boji o definice“ mezi oběma tábory – se výklad opět vrací k Mersennovi, a to k jeho vlivu na Komenského v otázce kombinatorických výpočtů a jejich využívání při jazykovém plánování. Po analýze vývoje v této oblasti od Cardana dále je konstatováno, že i když již Mersenne matematickou kombinatoriku písmen bere velmi vážně, je to až Komenský, kdo kombinatorické výpočty všech možných slov zařazuje do pojednání o obecné jazykovědě. Výklad knihy vrcholí tam, kde dosahuje svého nejzazšího teologického horizontu i Komenského idea dokonalého jazyka: v eschatonu, tedy při posledních věcech. Až tehdy je totiž možné takovýto jazyk očekávat, domnívá se Komenský: Protože již zní polnice sedmého anděla a milénium je na dosah, lze doufat v brzké naplnění i této naší touhy. Svaté Písmo tento jediný, poslední a dokonalý jazyk přislibuje, míní Komenský a dokládá to mnoha výmluvnými biblickými obrazy, neopouštěje přitom ani na okamžik své racionalistické pozice založené na požadavku kombinování definovaného, požadavku, který za svůj přijme i Leibniz. V závěru je konstatována také Komenského přirozeně teologická motivace, která se projevuje mj. v jeho trichotomické teorii kategorií, a za jakýsi základní meta-princip, který je přítomen v pozadí Komenského (ale také třeba Dalgarnova, Bisterfeldova či Leibnizova) uvažování o metafyzice i dokonalém jazyce, je označen vztah příbuznosti.

Classification

  • Type

    B - Specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Result continuities

  • Project

    <a href="/en/project/GB14-37038G" target="_blank" >GB14-37038G: Between Renaissance and Baroque: Philosophy and Knowledge in the Czech Lands within the Wider European Context</a><br>

  • Continuities

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Others

  • Publication year

    2018

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • ISBN

    978-80-7465-365-0

  • Number of pages

    177

  • Publisher name

    Pavel Mervart

  • Place of publication

    Červený Kostelec

  • UT code for WoS book