Czech-Russian Unity Association as an Example of Czech and Russian Mutuality

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985963%3A_____%2F20%3A00534775" target="_blank" >RIV/67985963:_____/20:00534775 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Česko-ruská jednota jako příklad spolku česko-ruské vzájemnosti

Original language description

Významnou součástí etnicky různorodé komunity žijící v meziválečném Československu byli ruští, přesněji ruští, ukrajinští a běloruští emigranti, nebo ještě přesněji, emigranti z ruského impéria, kteří byli nuceni v důsledku politických změn, jež v Rusku nastaly po převzetí moci bolševiky, jeho území opustit. Československo se pro ně stalo jednou z nejvýznamnějších destinací. Původní předpoklad, že půjde o krátkodobou, dočasnou záležitost, byl hlavním důvodem jejich uzavřenosti. Pouze někteří se ochotně seznamovali s českým prostředím a snažili se v něm šířit povědomí o ruské vědě a kultuře. Ať již tak činili, či nikoli, v zájmu rozvinutí svých společných zájmů zakládali spolky, jejichž náplní byla propagace ruské kultury, vědy a umění. K jedněm z mála spolků, které tak činily kvůli otevření se českému prostředí a seznamování svých členů s českým kulturně vědním prostorem, byla Česko-ruská jednota. Vznikla jako jeden z nejstarších takto vymezených spolků v dubnu 1919. Její zvláštností bylo to, že jejími členy byly i významné osobností československého politického a intelektuálního prostředí. Ty se snažily chod jednoty materiálně podporovat, stejně jako ji dále šířeji propagovat a seznamovat jak českou tak ruskou komunitu s tradicí česko-ruské vzájemnosti. Česko-ruská jednota nacházela podporu i u čelných českých politických institucí. Prostřednictvím fondu Ministerstva zahraničí ČSR byla např. financována její knihovna, původně označovaná jako Ruská, později, po rozšíření fondů o jiné slovanské jazyky a prostředí, jako Slovanská. Studie je analytickou sondou do spolkové činnosti ruských emigrantů v meziválečném Československu a současně příspěvkem k česko-ruským vztahům činěným na bázi definování její konkrétní činnosti. V historiografické literatuře byla tomuto fenoménu doposud věnována jen okrajová pozornost.

Czech name

Česko-ruská jednota jako příklad spolku česko-ruské vzájemnosti

Czech description

Významnou součástí etnicky různorodé komunity žijící v meziválečném Československu byli ruští, přesněji ruští, ukrajinští a běloruští emigranti, nebo ještě přesněji, emigranti z ruského impéria, kteří byli nuceni v důsledku politických změn, jež v Rusku nastaly po převzetí moci bolševiky, jeho území opustit. Československo se pro ně stalo jednou z nejvýznamnějších destinací. Původní předpoklad, že půjde o krátkodobou, dočasnou záležitost, byl hlavním důvodem jejich uzavřenosti. Pouze někteří se ochotně seznamovali s českým prostředím a snažili se v něm šířit povědomí o ruské vědě a kultuře. Ať již tak činili, či nikoli, v zájmu rozvinutí svých společných zájmů zakládali spolky, jejichž náplní byla propagace ruské kultury, vědy a umění. K jedněm z mála spolků, které tak činily kvůli otevření se českému prostředí a seznamování svých členů s českým kulturně vědním prostorem, byla Česko-ruská jednota. Vznikla jako jeden z nejstarších takto vymezených spolků v dubnu 1919. Její zvláštností bylo to, že jejími členy byly i významné osobností československého politického a intelektuálního prostředí. Ty se snažily chod jednoty materiálně podporovat, stejně jako ji dále šířeji propagovat a seznamovat jak českou tak ruskou komunitu s tradicí česko-ruské vzájemnosti. Česko-ruská jednota nacházela podporu i u čelných českých politických institucí. Prostřednictvím fondu Ministerstva zahraničí ČSR byla např. financována její knihovna, původně označovaná jako Ruská, později, po rozšíření fondů o jiné slovanské jazyky a prostředí, jako Slovanská. Studie je analytickou sondou do spolkové činnosti ruských emigrantů v meziválečném Československu a současně příspěvkem k česko-ruským vztahům činěným na bázi definování její konkrétní činnosti. V historiografické literatuře byla tomuto fenoménu doposud věnována jen okrajová pozornost.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Kultúrne dejiny

ISSN

1338-2209

e-ISSN

—

Volume of the periodical

11

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

SK - SLOVAKIA

Number of pages

22

Pages from-to

34-55

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—