Movement under control / Geography of ‘freshwomen’

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68145535%3A_____%2F19%3A00517719" target="_blank" >RIV/68145535:_____/19:00517719 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11310/19:10400221

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Pohyb pod dohledem / Geografie „prvaček“

Original language description

Kapitola se zabývá pociťovaným či prožívaným strachem ve veřejném prostoru. Strach je sledován z pohledu mladých žen, přicházejících z malých obcí do velkých měst studovat vysokou školu. Naším cílem není reprezentovat tuto zvolenou populaci, ale reprezentovat všechny možné způsoby, kterými se komunikační partnerky vyrovnávají s tím, co sami chápou jako strach a ohrožení. Zároveň se na základě prostorové zkušenosti mladých žen přicházejících studovat do velkých měst ptáme po obecnějším vztahu mezi prožívaným strachem a zkušeností s prostorem. Za hlavní metodu sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory. Studentky jsme primárně kontaktovali prostřednictvím vlastní sítě známých. Vzorek byl následně doplněn o naše studentky. Celkem se nám takto podařilo pro rozhovor získat osm komunikačních partnerek studujících různé obory v Praze, Brně a Olomouci a pocházející z různých krajů Česká republiky. Z empirické zkušenosti komunikačních partnerek vyplynulo, že míra dohledu ani míra pociťovaného strachu nejsou fixovány ani pouze v prostoru ani pouze v čase. Jinými slovy komunikační partnerky se nevyhýbají jenom konkrétním místům, ani jenom konkrétním časům, ale určitým místům v určitých časech, tedy určitým situacím. Komunikační partnerky se tak ve snaze snížit míru prožívaného strachu uchylují ke strategiím, které jsou založeny na způsobech zvyšování dohledu nad situacemi, ve kterých se komunikační partnerky nachází či mohou nacházet. V jejich výpovědích se nám podařilo identifikovat čtyři takové strategie, jimž jsou strategie předání zodpovědnosti, zneviditelnění, zviditelnění a úniku, které i když nejsou vázány na konkrétní místa, mají své hluboké geografické důsledky. Jedním z těchto důsledků, na který bychom rádi upozornili, a skrze který bychom chtěli výše popsanou empirickou zkušenost komunikačních partnerek využít pro konfrontaci stávajících teorií o veřejném prostoru, je schopnost těchto strategií poukázat na neopodstatněnost ideálu univerzální využitelnosti prostoru, tedy na nepodloženost předpokladu existence jednoho univerzálního designu veřejného prostoru.

Czech name

Pohyb pod dohledem / Geografie „prvaček“

Czech description

Kapitola se zabývá pociťovaným či prožívaným strachem ve veřejném prostoru. Strach je sledován z pohledu mladých žen, přicházejících z malých obcí do velkých měst studovat vysokou školu. Naším cílem není reprezentovat tuto zvolenou populaci, ale reprezentovat všechny možné způsoby, kterými se komunikační partnerky vyrovnávají s tím, co sami chápou jako strach a ohrožení. Zároveň se na základě prostorové zkušenosti mladých žen přicházejících studovat do velkých měst ptáme po obecnějším vztahu mezi prožívaným strachem a zkušeností s prostorem. Za hlavní metodu sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory. Studentky jsme primárně kontaktovali prostřednictvím vlastní sítě známých. Vzorek byl následně doplněn o naše studentky. Celkem se nám takto podařilo pro rozhovor získat osm komunikačních partnerek studujících různé obory v Praze, Brně a Olomouci a pocházející z různých krajů Česká republiky. Z empirické zkušenosti komunikačních partnerek vyplynulo, že míra dohledu ani míra pociťovaného strachu nejsou fixovány ani pouze v prostoru ani pouze v čase. Jinými slovy komunikační partnerky se nevyhýbají jenom konkrétním místům, ani jenom konkrétním časům, ale určitým místům v určitých časech, tedy určitým situacím. Komunikační partnerky se tak ve snaze snížit míru prožívaného strachu uchylují ke strategiím, které jsou založeny na způsobech zvyšování dohledu nad situacemi, ve kterých se komunikační partnerky nachází či mohou nacházet. V jejich výpovědích se nám podařilo identifikovat čtyři takové strategie, jimž jsou strategie předání zodpovědnosti, zneviditelnění, zviditelnění a úniku, které i když nejsou vázány na konkrétní místa, mají své hluboké geografické důsledky. Jedním z těchto důsledků, na který bychom rádi upozornili, a skrze který bychom chtěli výše popsanou empirickou zkušenost komunikačních partnerek využít pro konfrontaci stávajících teorií o veřejném prostoru, je schopnost těchto strategií poukázat na neopodstatněnost ideálu univerzální využitelnosti prostoru, tedy na nepodloženost předpokladu existence jednoho univerzálního designu veřejného prostoru.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50704 - Environmental sciences (social aspects)

Project

<a href="/en/project/GA16-02242S" target="_blank" >GA16-02242S: Spatial patterns of crime and perception of safety in Czechia</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Geografie „okrajem“

ISBN

978-80-246-4255-0

Number of pages of the result

35

Pages from-to

111-145

Number of pages of the book

422

Publisher name

Karolinum

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—