Rhythm, Melody, Harmony: Temporality and Musical Imagery in the Art History of V. V. Štech

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378033%3A_____%2F25%3A00646936" target="_blank" >RIV/68378033:_____/25:00646936 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Rytmus, melodičnost, souzvuk: Časovost a hudební obraznost v umělecké historii v V. V. Štecha

Original language description

Příspěvek se zaměřuje na pojetí časovosti ve vztahu k zacházení s hudebními metaforami v textech V. V. Štecha. Klíčovým výchozím bodem je Štechova skepse vůči lineárnímu a kvantifikovanému pojetí času. Místo něj upřednostňuje čas jako vnitřně prožívaný fenomén, čímž lze jeho myšlení uvést v paralelu s vitalistickou filosofií Henriho Bergsona, především s jeho konceptem „trvání“ (durée). Štech se sice na Bergsona výslovně neodkazuje, ale podobnost jejich myšlenkového rámce je výrazná. Za dokonalou metaforu „trvání“ považoval Bergson výhradně hudbu. V návaznosti na to příspěvek rozvíjí tezi, že hudební metafory nejsou u Štecha pouhým stylistickým ornamentem. Štech jich cíleně využíval ke kompenzaci statičnosti, objektivity a odcizenosti jazyka akademických dějin umění, a tím přenášel individuální prožitek z umění do psaného slova. Hudba je v jeho podání jak symbolem abstraktní vitality a „čistého trvání“, tak způsobem, jak performativně přiblížit účinek výtvarného díla. nUžití pojmů jako rytmus, melodie či souzvuk napříč jeho texty dokládá, že hudba je zde nositelkou hlubší filozofické struktury, která vyjadřuje životnost a psychofyzickou zakotvenost umění. Zvláštní pozornost je věnována rytmu, jež nabývá u Štecha podoby antropologické konstanty – zejména v souvislosti s ornamentem, jakožto spontánním projevem lidské tvůrčí energie. Tento princip je klíčový také pro Štechovu interpretaci lidového umění, které vnímá jako přirozený rezervoár národní tvůrčí síly, vyrůstající z rytmu a hudebnosti. nŠtechovo specifické pojetí času ve výsledku odráží nejen jeho literární dílo, ale i životní praxe, čímž se dostával do konfliktu s dobovým akademickým prostředím a jeho nároky. Štech svým pojetím umělecké historie i životním přístupem obhajoval individuálně zakotvený, kvalitativní čas proti tlaku na efektivitu, výkon a objektivizující poznání. V tom lze spatřovat inspirativní východisko i pro současné promýšlení časovosti, v době akcelerované společnosti a výkonové orientace nabývá jeho apel na hloubku prožitku a kvalitu času nové aktuálnosti.

Czech name

Rytmus, melodičnost, souzvuk: Časovost a hudební obraznost v umělecké historii v V. V. Štecha

Czech description

Příspěvek se zaměřuje na pojetí časovosti ve vztahu k zacházení s hudebními metaforami v textech V. V. Štecha. Klíčovým výchozím bodem je Štechova skepse vůči lineárnímu a kvantifikovanému pojetí času. Místo něj upřednostňuje čas jako vnitřně prožívaný fenomén, čímž lze jeho myšlení uvést v paralelu s vitalistickou filosofií Henriho Bergsona, především s jeho konceptem „trvání“ (durée). Štech se sice na Bergsona výslovně neodkazuje, ale podobnost jejich myšlenkového rámce je výrazná. Za dokonalou metaforu „trvání“ považoval Bergson výhradně hudbu. V návaznosti na to příspěvek rozvíjí tezi, že hudební metafory nejsou u Štecha pouhým stylistickým ornamentem. Štech jich cíleně využíval ke kompenzaci statičnosti, objektivity a odcizenosti jazyka akademických dějin umění, a tím přenášel individuální prožitek z umění do psaného slova. Hudba je v jeho podání jak symbolem abstraktní vitality a „čistého trvání“, tak způsobem, jak performativně přiblížit účinek výtvarného díla. nUžití pojmů jako rytmus, melodie či souzvuk napříč jeho texty dokládá, že hudba je zde nositelkou hlubší filozofické struktury, která vyjadřuje životnost a psychofyzickou zakotvenost umění. Zvláštní pozornost je věnována rytmu, jež nabývá u Štecha podoby antropologické konstanty – zejména v souvislosti s ornamentem, jakožto spontánním projevem lidské tvůrčí energie. Tento princip je klíčový také pro Štechovu interpretaci lidového umění, které vnímá jako přirozený rezervoár národní tvůrčí síly, vyrůstající z rytmu a hudebnosti. nŠtechovo specifické pojetí času ve výsledku odráží nejen jeho literární dílo, ale i životní praxe, čímž se dostával do konfliktu s dobovým akademickým prostředím a jeho nároky. Štech svým pojetím umělecké historie i životním přístupem obhajoval individuálně zakotvený, kvalitativní čas proti tlaku na efektivitu, výkon a objektivizující poznání. V tom lze spatřovat inspirativní východisko i pro současné promýšlení časovosti, v době akcelerované společnosti a výkonové orientace nabývá jeho apel na hloubku prožitku a kvalitu času nové aktuálnosti.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Dějiny umění jsou uměním. Život, dílo a působení Václava Viléma Štecha.

ISBN

978-80-88622-27-7

Number of pages of the result

11

Pages from-to

217-227

Number of pages of the book

303

Publisher name

UMPRUM

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—