Orthographia Bohemica (Czech Orthography)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F19%3A00502317" target="_blank" >RIV/68378092:_____/19:00502317 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Orthographia Bohemica

Original language description

Kniha Orthographia Bohemica je příspěvkem k historii staročeského pravopisu. Přináší novou kritickou edici latinského traktátu, který je nazýván Orthographia Bohemica a byl napsán v první polovině 15. století. Jeho neznámý autor popisuje pravopis staré češtiny a všímá si přitom soudobé praxe. Navrhuje dílčí adaptace. Jeho detailní analýza českého hláskosloví přináší nový pravopisný systém, který zjednodušuje a zpřesňuje dosavadní pravopis spřežkový. Při záznamu českých textů se systém úspěšně vyrovnává s faktem, že latinské středověké abecedy obsahují méně grafémů, než je českých fonémů, a to pomocí diakritik, čárek a teček nad literami. Tento latinský traktát se dochoval v jediném opise z konce 50. let 15. století. Opis pořídil český učitel, katolický kněz a třeboňský kanovník Kříž z Telče (Crux de Telcz, 1434–1504). Rukopis našel historik František Palacký ve švarcenberské knihovně v Třeboni v roce 1826. Palacký připsal anonymní latinský traktát o diakritickém pravopise známému českému teologovi, knězi a církevnímu reformátorovi mistru Janu Husovi (asi 1369 až 6. července 1415). Nekompletní opis s excerpty z traktátu Orthographia Bohemica byl nalezen na začátku 20. století literárním historikem Václavem Flajšhansem v pražské Kapitulní knihovně. Excerpta nebyla pořízena z Křížova opisu, ale z jiného, neznámého rukopisu, a to v druhé třetině 15. století. Byla psána dosti nedbale a zběžně, jako by je byl pořizoval zkušený písař pro svou vlastní potřebu. První edici latinského traktátu Orthographia Bohemica připravil Alois Vojtěch Šembera (1857). Jeho edice nereprodukuje český text, jak je zaznamenán v rukopisném prameni, ale idealizuje záznam třeboňského rukopisu a rekonstruuje archetyp. Nová edice (v transliterované podobě) vznikla víc než sto let poté, ujal se jí v roce 1968 německý slavista Johann Schröpfer. Doplnil ji o kritický aparát, rozsáhlý komentář, německý interpretativní překlad a podrobnou studii. Po padesáti letech je veřejnosti představována nová kritická edice, která obsahuje nové pohledy na téma starší češtiny a pravopisu. První část knihy tvoří úvodní studie v českém a anglickém znění (1.1 a 1.1en). V první kapitole představuje Kateřina Voleková latinský traktát Orthographia Bohemica a soustředí se na jeho strukturu a obsah, na otázku autorské atribuce a doby jeho vzniku. Další kapitoly pojednávají o souvislostech vzniku diakritického pravopisu a jeho rozšíření a užívání v českých zemích. V další části (1.2 a 1.2en) nabízí Michal Dragoun kodikologický popis třeboňského i kapitulního rukopisu. Na konci úvodu je umístěna ediční poznámka, zpracovaná Kateřinou Volekovou (1.3 a 1.3en). Druhá část knihy prezentuje text latinského traktátu Orthographia Bohemica v několika podobách (2–6). Předně jsou barevné reprodukce dvou pramenů (třeboňského rukopisu: 2, kapitulního rukopisu s excerpty: 6.1) doplněny transliterovanou edicí. Následuje kritická edice s poznámkami a komentářem (3, 6.2). Edici (připravenou Kateřinou Volekovou) doprovázejí překlady traktátu Orthographia Bohemica do moderní češtiny (Ondřej Koupil, 4) a angličtiny (Marcela Koupilová a David Livingstone, 5). Knihu uzavírají slovníček staročeských slov a dva rejstříky (7). Předkládaná kritická edice traktátu Orthographia Bohemica je příspěvkem do diskuse o vzniku diakritik a otvírá možnosti pro další výzkum dějin staré češtiny a dobového pravopisu a také kulturního a společenského vývoje českých zemí v pozdním středověku.

Czech name

Orthographia Bohemica

Czech description

Kniha Orthographia Bohemica je příspěvkem k historii staročeského pravopisu. Přináší novou kritickou edici latinského traktátu, který je nazýván Orthographia Bohemica a byl napsán v první polovině 15. století. Jeho neznámý autor popisuje pravopis staré češtiny a všímá si přitom soudobé praxe. Navrhuje dílčí adaptace. Jeho detailní analýza českého hláskosloví přináší nový pravopisný systém, který zjednodušuje a zpřesňuje dosavadní pravopis spřežkový. Při záznamu českých textů se systém úspěšně vyrovnává s faktem, že latinské středověké abecedy obsahují méně grafémů, než je českých fonémů, a to pomocí diakritik, čárek a teček nad literami. Tento latinský traktát se dochoval v jediném opise z konce 50. let 15. století. Opis pořídil český učitel, katolický kněz a třeboňský kanovník Kříž z Telče (Crux de Telcz, 1434–1504). Rukopis našel historik František Palacký ve švarcenberské knihovně v Třeboni v roce 1826. Palacký připsal anonymní latinský traktát o diakritickém pravopise známému českému teologovi, knězi a církevnímu reformátorovi mistru Janu Husovi (asi 1369 až 6. července 1415). Nekompletní opis s excerpty z traktátu Orthographia Bohemica byl nalezen na začátku 20. století literárním historikem Václavem Flajšhansem v pražské Kapitulní knihovně. Excerpta nebyla pořízena z Křížova opisu, ale z jiného, neznámého rukopisu, a to v druhé třetině 15. století. Byla psána dosti nedbale a zběžně, jako by je byl pořizoval zkušený písař pro svou vlastní potřebu. První edici latinského traktátu Orthographia Bohemica připravil Alois Vojtěch Šembera (1857). Jeho edice nereprodukuje český text, jak je zaznamenán v rukopisném prameni, ale idealizuje záznam třeboňského rukopisu a rekonstruuje archetyp. Nová edice (v transliterované podobě) vznikla víc než sto let poté, ujal se jí v roce 1968 německý slavista Johann Schröpfer. Doplnil ji o kritický aparát, rozsáhlý komentář, německý interpretativní překlad a podrobnou studii. Po padesáti letech je veřejnosti představována nová kritická edice, která obsahuje nové pohledy na téma starší češtiny a pravopisu. První část knihy tvoří úvodní studie v českém a anglickém znění (1.1 a 1.1en). V první kapitole představuje Kateřina Voleková latinský traktát Orthographia Bohemica a soustředí se na jeho strukturu a obsah, na otázku autorské atribuce a doby jeho vzniku. Další kapitoly pojednávají o souvislostech vzniku diakritického pravopisu a jeho rozšíření a užívání v českých zemích. V další části (1.2 a 1.2en) nabízí Michal Dragoun kodikologický popis třeboňského i kapitulního rukopisu. Na konci úvodu je umístěna ediční poznámka, zpracovaná Kateřinou Volekovou (1.3 a 1.3en). Druhá část knihy prezentuje text latinského traktátu Orthographia Bohemica v několika podobách (2–6). Předně jsou barevné reprodukce dvou pramenů (třeboňského rukopisu: 2, kapitulního rukopisu s excerpty: 6.1) doplněny transliterovanou edicí. Následuje kritická edice s poznámkami a komentářem (3, 6.2). Edici (připravenou Kateřinou Volekovou) doprovázejí překlady traktátu Orthographia Bohemica do moderní češtiny (Ondřej Koupil, 4) a angličtiny (Marcela Koupilová a David Livingstone, 5). Knihu uzavírají slovníček staročeských slov a dva rejstříky (7). Předkládaná kritická edice traktátu Orthographia Bohemica je příspěvkem do diskuse o vzniku diakritik a otvírá možnosti pro další výzkum dějin staré češtiny a dobového pravopisu a také kulturního a společenského vývoje českých zemí v pozdním středověku.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

<a href="/en/project/GA16-00598S" target="_blank" >GA16-00598S: Orthographia Bohemica and the so-called Grammar of Náměšť (a philological analysis and critical editions)</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7470-234-1

Number of pages

191

Publisher name

Akropolis

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—