Chapters on Verbal Aspect not only in Czech

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F20%3A00538637" target="_blank" >RIV/68378092:_____/20:00538637 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině

Original language description

Knížka sestává z těchto čtyř kapitol: 1. Český vid v kostce (Luboš Veselý): Autor předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, pokouší se tuto gramatickou kategorii představit v její komplexnosti a ve všech souvislostech neboli pojednat o všem, co pod vid spadá, a uvést ho do vztahu se všemi jevy a místy v systému češtiny, u nichž je to možné. Tematizovány jsou např. následující vztahy / souvislosti: obecná lexikální sémantika slovesa – podoba dokonavosti / nedokonavosti, lexikální význam slovesa – (ne)účast na vidové korelaci neboli vidová (ne)párovost, vidová hodnota – negace, vid – čas, vid – slovesný způsob, vid – aktionsart aj. 2. Vidová nepárovost sloves na do- implikujících předcházející stejný/podobný děj (a otázky související) (Vojtěch Veselý): Autor se v rámci prefigátů na do- zaměřuje na tři aktionsartové slovesné skupiny, jejichž společnou vlastností je to, že vedle přímého / explicitního vyjadřování určitého děje ještě navíc presuponují takový předcházející děj, který je podobný / stejný jako děj přímo vyjadřovaný: 1) slovesa s významem ‚dokončení děje s dosažením výsledkuʻ (dopsat knihu, dostavět dům …), 2) slovesa s významem ‚dodatečný dějʻ (dosladit čaj, dosolit polévku …) a 3) slovesa s významem ‚prosté ukončení děje bez dosažení výsledkuʻ (svíčka dohořela, dítě konečně doplakalo …). Nejvíce pozornosti je věnováno slovesům třetí skupiny. Autor je dále rozděluje na 3a) slovesa s významovou složkou ‚vnitřní limit dějeʻ (svíčka dohořela, dědeček dosnídal) a 3b) slovesa bez této významové složky (dítě konečně doplakalo, na učitelův pokyn žáci dopsali), která charakterizuje jako „slovesa v pravém smyslu terminativní“. 3. Vidová nepárovost v češtině ve srovnání s ruštinou (Ondřej Bláha): Autor vychází z teze o relativní obligátnosti či obvyklosti výběru (právě jedné) vidové formy (buď dokonavé, anebo nedokonavé) v ruštině a naopak relativní volnosti tohoto výběru v češtině při vyjadřování habituálnosti, při užívání historického nebo obvyklostního prézentu, při vyjadřování následnosti minulých dějů atp. V souvislosti s touto tezí vyslovuje hypotézu, že by uvedené skutečnosti mohly korespondovat s celkovou povahou vidového systému obou jazyků, a to s větší „kompletností“ inventáře vidových dvojic v ruštině a s jeho menší „kompletností“ v češtině. 4. Metody výzkumu vidu a způsobu slovesného děje (Jan Chromý): Autor rozlišuje tři obecné metodologické okruhy – 1) introspektivní metody, 2) korpusové metody a 3) behaviorální metody, v rámci metod behaviorálních pak ještě metody využívající 3a) reakční časy, 3b) sledování očních pohybů a 3c) elicitaci jazykové produkce. Zaměřuje se na výhody a nevýhody těchto metod a snaží se je explikovat na příkladech konkrétních výzkumů. Zabývá se i otázkou usouvztažnění výsledků získaných různými metodami.

Czech name

Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině

Czech description

Knížka sestává z těchto čtyř kapitol: 1. Český vid v kostce (Luboš Veselý): Autor předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, pokouší se tuto gramatickou kategorii představit v její komplexnosti a ve všech souvislostech neboli pojednat o všem, co pod vid spadá, a uvést ho do vztahu se všemi jevy a místy v systému češtiny, u nichž je to možné. Tematizovány jsou např. následující vztahy / souvislosti: obecná lexikální sémantika slovesa – podoba dokonavosti / nedokonavosti, lexikální význam slovesa – (ne)účast na vidové korelaci neboli vidová (ne)párovost, vidová hodnota – negace, vid – čas, vid – slovesný způsob, vid – aktionsart aj. 2. Vidová nepárovost sloves na do- implikujících předcházející stejný/podobný děj (a otázky související) (Vojtěch Veselý): Autor se v rámci prefigátů na do- zaměřuje na tři aktionsartové slovesné skupiny, jejichž společnou vlastností je to, že vedle přímého / explicitního vyjadřování určitého děje ještě navíc presuponují takový předcházející děj, který je podobný / stejný jako děj přímo vyjadřovaný: 1) slovesa s významem ‚dokončení děje s dosažením výsledkuʻ (dopsat knihu, dostavět dům …), 2) slovesa s významem ‚dodatečný dějʻ (dosladit čaj, dosolit polévku …) a 3) slovesa s významem ‚prosté ukončení děje bez dosažení výsledkuʻ (svíčka dohořela, dítě konečně doplakalo …). Nejvíce pozornosti je věnováno slovesům třetí skupiny. Autor je dále rozděluje na 3a) slovesa s významovou složkou ‚vnitřní limit dějeʻ (svíčka dohořela, dědeček dosnídal) a 3b) slovesa bez této významové složky (dítě konečně doplakalo, na učitelův pokyn žáci dopsali), která charakterizuje jako „slovesa v pravém smyslu terminativní“. 3. Vidová nepárovost v češtině ve srovnání s ruštinou (Ondřej Bláha): Autor vychází z teze o relativní obligátnosti či obvyklosti výběru (právě jedné) vidové formy (buď dokonavé, anebo nedokonavé) v ruštině a naopak relativní volnosti tohoto výběru v češtině při vyjadřování habituálnosti, při užívání historického nebo obvyklostního prézentu, při vyjadřování následnosti minulých dějů atp. V souvislosti s touto tezí vyslovuje hypotézu, že by uvedené skutečnosti mohly korespondovat s celkovou povahou vidového systému obou jazyků, a to s větší „kompletností“ inventáře vidových dvojic v ruštině a s jeho menší „kompletností“ v češtině. 4. Metody výzkumu vidu a způsobu slovesného děje (Jan Chromý): Autor rozlišuje tři obecné metodologické okruhy – 1) introspektivní metody, 2) korpusové metody a 3) behaviorální metody, v rámci metod behaviorálních pak ještě metody využívající 3a) reakční časy, 3b) sledování očních pohybů a 3c) elicitaci jazykové produkce. Zaměřuje se na výhody a nevýhody těchto metod a snaží se je explikovat na příkladech konkrétních výzkumů. Zabývá se i otázkou usouvztažnění výsledků získaných různými metodami.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

<a href="/en/project/GA16-19561S" target="_blank" >GA16-19561S: Causes of aspectual unpairedness in Czech</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7470-338-6

Number of pages

187

Publisher name

Akropolis

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—