(Dis)continuity of Czech language of the 16th to the 18th century (by an example of phonological changes)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F20%3A00553113" target="_blank" >RIV/68378092:_____/20:00553113 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://orcid.org/0000-0003-1210-8468" target="_blank" >https://orcid.org/0000-0003-1210-8468</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14746/so.2020.77.9" target="_blank" >10.14746/so.2020.77.9</a>

Result language

čeština

Original language name

(Dis)kontinuita češtiny 16.–18. století na příkladu hláskosloví

Original language description

Ve většině starších vědeckých publikací (literárních i jazykovědných) bylo na češtinu 17. a 18. století nazíráno negativně. Tento postoj byl v souladu s hodnocením politického, společenského, náboženského a kulturního vývoje v českých zemích po bitvě na Bílé hoře, tedy po 8. listopadu 1620, kdy vznikla habsburská monarchie a české země byly podrobeny rekatolizaci. S tím souviselo omezení funkčního rozpětí českého jazyka, jazykem české šlechty a městského obyvatelstva byla němčina, která se stala i jazykem úředním a jazykem vědy (spolu s latinou). Důsledkem bylo zúžení okruhu česky psaných tisků na několik literárních žánrů, zejména na texty náboženské, historiografické a prakticky odborné. Jejich jazyk byl dříve hodnocen jako úpadkový, rozkolísaný a pokleslý, negativně se poukazovalo zvláště na množství dialektismů, neologismů nebo přejímek z němčiny. Je ale toto hodnocení češtiny 17. a 18. století adekvátní? Odpověď jsme se pokusili nalézt v tomto příspěvku, který představuje výsek rozsáhlejší analýzy tisků 16. až 18. století se zaměřením na čtyři jevy z roviny hláskosloví: protetické v-, diftongizace ú- > ou- a ý (í) > ej, úžení é > í.

Czech name

(Dis)kontinuita češtiny 16.–18. století na příkladu hláskosloví

Czech description

Ve většině starších vědeckých publikací (literárních i jazykovědných) bylo na češtinu 17. a 18. století nazíráno negativně. Tento postoj byl v souladu s hodnocením politického, společenského, náboženského a kulturního vývoje v českých zemích po bitvě na Bílé hoře, tedy po 8. listopadu 1620, kdy vznikla habsburská monarchie a české země byly podrobeny rekatolizaci. S tím souviselo omezení funkčního rozpětí českého jazyka, jazykem české šlechty a městského obyvatelstva byla němčina, která se stala i jazykem úředním a jazykem vědy (spolu s latinou). Důsledkem bylo zúžení okruhu česky psaných tisků na několik literárních žánrů, zejména na texty náboženské, historiografické a prakticky odborné. Jejich jazyk byl dříve hodnocen jako úpadkový, rozkolísaný a pokleslý, negativně se poukazovalo zvláště na množství dialektismů, neologismů nebo přejímek z němčiny. Je ale toto hodnocení češtiny 17. a 18. století adekvátní? Odpověď jsme se pokusili nalézt v tomto příspěvku, který představuje výsek rozsáhlejší analýzy tisků 16. až 18. století se zaměřením na čtyři jevy z roviny hláskosloví: protetické v-, diftongizace ú- > ou- a ý (í) > ej, úžení é > í.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

<a href="/en/project/DG20P02OVV029" target="_blank" >DG20P02OVV029: Czech dialects in an interakctive view. Documentation and ways to accessibility of the disappearing linguistic heritage as integral part of regional identities</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Slavia Occidentalis

ISSN

0081-0002

e-ISSN

—

Volume of the periodical

77

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

PL - POLAND

Number of pages

11

Pages from-to

123-133

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—