Czechoslovak Slavists Trapped in Geopolitics / The Slovak and Subcarpathian Ruthenia Research Committee at the Slavic Institute and Dilemmas of International Cooperation in Research on Carpathian Culture Between the Wars

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378114%3A_____%2F22%3A00562168" target="_blank" >RIV/68378114:_____/22:00562168 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2022/02/04.pdf" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2022/02/04.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2022.024" target="_blank" >10.51134/sod.2022.024</a>

Result language

čeština

Original language name

Českoslovenští slavisté v osidlech geopolitiky. Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu a dilemata mezinárodní spolupráce na výzkumu karpatské kultury mezi válkami

Original language description

Studie se zabývá politizací vědy a měnícími se vztahy meziválečné Československé republiky a Sovětského svazu v souvislosti se sovětským vlivem na československou slavistiku a s důrazem na výzkum dialektologie, literatury, a zejména nářeční kultury oblasti karpatského oblouku. Autor proto zkoumá také postoj československých vědců k otázce ukrajinské kulturní a literární svébytnosti v rusko-sovětském a československém teritoriálním kontextu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Toto napětí se projevovalo mimo jiné v ediční politice Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi, který byl v roce 1928 založen jako samostatná sekce v rámci Slovanského ústavu v Praze. Sbor se zaměřoval na výzkum „východních“ oblastí meziválečného Československa a finančně podporoval výzkum v pohraničních oblastech Slovenska, a zejména na Podkarpatské Rusi. Podpora zahrnovala stipendia pro přední československé vědce ukrajinského, respektive karpatského původu, mezi nimiž vynikali dialektolog Ivan Paňkevyč a architekt Volodymyr Sičynskyj. Součástí politiky sboru byla také spolupráce s ruskými vědci (včetně předních ruských a sovětských badatelů, jako byl etnolog Petr Grigorjevič Bogatyrev), a zejména s ruskou a ukrajinskou intelektuální elitou z řad protibolševické emigrace (včetně například Oleksandra Kolessy a Volodymyra Kubijovyče). Studie čerpá z předních českých slavistických časopisů (Slovanský přehled, Ročenka Slovanského ústavu) a z primárního archivního výzkumu. V kontextu měnící se geopolitické situace autor sleduje postupný posun v postojích československých slavistů k otázce ukrajinské kulturní svébytnosti, rušení či latentní cenzuru spolupráce s jednotlivými vědci i změny vědecké terminologie v rámci publikační politiky, která během třicátých let stále více podléhala tlaku politické korektnosti.

Czech name

Českoslovenští slavisté v osidlech geopolitiky. Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu a dilemata mezinárodní spolupráce na výzkumu karpatské kultury mezi válkami

Czech description

Studie se zabývá politizací vědy a měnícími se vztahy meziválečné Československé republiky a Sovětského svazu v souvislosti se sovětským vlivem na československou slavistiku a s důrazem na výzkum dialektologie, literatury, a zejména nářeční kultury oblasti karpatského oblouku. Autor proto zkoumá také postoj československých vědců k otázce ukrajinské kulturní a literární svébytnosti v rusko-sovětském a československém teritoriálním kontextu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Toto napětí se projevovalo mimo jiné v ediční politice Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi, který byl v roce 1928 založen jako samostatná sekce v rámci Slovanského ústavu v Praze. Sbor se zaměřoval na výzkum „východních“ oblastí meziválečného Československa a finančně podporoval výzkum v pohraničních oblastech Slovenska, a zejména na Podkarpatské Rusi. Podpora zahrnovala stipendia pro přední československé vědce ukrajinského, respektive karpatského původu, mezi nimiž vynikali dialektolog Ivan Paňkevyč a architekt Volodymyr Sičynskyj. Součástí politiky sboru byla také spolupráce s ruskými vědci (včetně předních ruských a sovětských badatelů, jako byl etnolog Petr Grigorjevič Bogatyrev), a zejména s ruskou a ukrajinskou intelektuální elitou z řad protibolševické emigrace (včetně například Oleksandra Kolessy a Volodymyra Kubijovyče). Studie čerpá z předních českých slavistických časopisů (Slovanský přehled, Ročenka Slovanského ústavu) a z primárního archivního výzkumu. V kontextu měnící se geopolitické situace autor sleduje postupný posun v postojích československých slavistů k otázce ukrajinské kulturní svébytnosti, rušení či latentní cenzuru spolupráce s jednotlivými vědci i změny vědecké terminologie v rámci publikační politiky, která během třicátých let stále více podléhala tlaku politické korektnosti.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

—

Volume of the periodical

29

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

41

Pages from-to

471-511

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85138159987