Charter 77 “Workshop”

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378114%3A_____%2F23%3A00582898" target="_blank" >RIV/68378114:_____/23:00582898 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/02/03.pdf" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/02/03.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2023.040" target="_blank" >10.51134/sod.2023.040</a>

Result language

čeština

Original language name

„Dílna” Charty 77

Original language description

Předmětem studie je dosud blíže neprobádaný proces tvorby a zveřejňování dokumentů Charty 77 – písemností, které tvořily v letech 1977 až 1989 hlavní formu prezentace stanovisek a rozborů této nejdůležitější disidentské iniciativy v Československu a týkaly se stavu lidských a občanských práv v zemi, různých dalších společenských a politických témat i situace samotného disentu. Tento proces označuje autor pojmem „dílna”, který chápe v přeneseném slova smyslu jako myšlenkové a tvůrčí prostředí, v němž se rodí a jsou realizovány nápady, návrhy a podněty. Za účelem analýzy fungování chartistické „dílny” si zvolil šest obsahově rozmanitých dokumentů, k jejichž vzniku se dochovaly různé historické prameny. Na případech základního „Prohlášení Charty 77” z 1. ledna 1977, „Sdělení Charty 77” o závěrech interní diskuse k další práci Charty ze září téhož roku a stanoviska mluvčích Charty 77 k diskusím o poslání a činnosti Charty z října 1978 autor dokládá, jak se uvnitř tohoto společenství hledaly vhodné způsoby další činnosti a jak se zde prosazovala psaná „dílenská” pravidla. Na případech dokumentu o situaci Romů v Československu z prosince 1978, takzvaného ekonomického dokumentu z května 1979, známého jako „Teze o spotřebě”, a analýzy stavu československého dějepisectví z května 1984, známé jako „Právo na dějiny“, ilustruje autor problémy s dodržováním dohodnutých „dílenských” pravidel, schopnost chartistů tyto problémy překonávat a skutečnost, že chartisté „vyráběli” dokumenty Charty dvěma způsoby. První spočíval v tom, že si zájemci vytvořili neformální skupinu, v jejím rámci zpracovali příslušné téma, výběrově zapracovali připomínky a poté text sami nebo zprostředkovaně předložili mluvčím k podpisu za celé chartistické společenství. Ve druhém případě „vyrobili” dokument mluvčí Charty tím, že svůj nebo převzatý text podepsali, aniž by ho s kýmkoli konzultovali. To byl právě případ dokumentu „Právo na dějiny”, který vyvolal v disentu rozsáhlou polemiku.

Czech name

„Dílna” Charty 77

Czech description

Předmětem studie je dosud blíže neprobádaný proces tvorby a zveřejňování dokumentů Charty 77 – písemností, které tvořily v letech 1977 až 1989 hlavní formu prezentace stanovisek a rozborů této nejdůležitější disidentské iniciativy v Československu a týkaly se stavu lidských a občanských práv v zemi, různých dalších společenských a politických témat i situace samotného disentu. Tento proces označuje autor pojmem „dílna”, který chápe v přeneseném slova smyslu jako myšlenkové a tvůrčí prostředí, v němž se rodí a jsou realizovány nápady, návrhy a podněty. Za účelem analýzy fungování chartistické „dílny” si zvolil šest obsahově rozmanitých dokumentů, k jejichž vzniku se dochovaly různé historické prameny. Na případech základního „Prohlášení Charty 77” z 1. ledna 1977, „Sdělení Charty 77” o závěrech interní diskuse k další práci Charty ze září téhož roku a stanoviska mluvčích Charty 77 k diskusím o poslání a činnosti Charty z října 1978 autor dokládá, jak se uvnitř tohoto společenství hledaly vhodné způsoby další činnosti a jak se zde prosazovala psaná „dílenská” pravidla. Na případech dokumentu o situaci Romů v Československu z prosince 1978, takzvaného ekonomického dokumentu z května 1979, známého jako „Teze o spotřebě”, a analýzy stavu československého dějepisectví z května 1984, známé jako „Právo na dějiny“, ilustruje autor problémy s dodržováním dohodnutých „dílenských” pravidel, schopnost chartistů tyto problémy překonávat a skutečnost, že chartisté „vyráběli” dokumenty Charty dvěma způsoby. První spočíval v tom, že si zájemci vytvořili neformální skupinu, v jejím rámci zpracovali příslušné téma, výběrově zapracovali připomínky a poté text sami nebo zprostředkovaně předložili mluvčím k podpisu za celé chartistické společenství. Ve druhém případě „vyrobili” dokument mluvčí Charty tím, že svůj nebo převzatý text podepsali, aniž by ho s kýmkoli konzultovali. To byl právě případ dokumentu „Právo na dějiny”, který vyvolal v disentu rozsáhlou polemiku.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

—

Volume of the periodical

30

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

29

Pages from-to

385-413

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85175374963