Did Chartist Environmentalism Exist? Charter 77 and Environmental Reflection

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378114%3A_____%2F23%3A00582875" target="_blank" >RIV/68378114:_____/23:00582875 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/02/22.pdf" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/02/22.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2023.044" target="_blank" >10.51134/sod.2023.044</a>

Result language

čeština

Original language name

Existoval chartistický environmentalismus? Charta 77 a reflexe životního prostředí

Original language description

Ekologická kritika představuje v dějinách československého disentu a Charty 77 důležité téma, přesto jí dosud nebylo věnováno systematické bádání. Odborná literatura privilegovala výzkum (polo)oficiálních ekologických hnutí či expertních forem ekologické kritiky a reflexí stavu životního prostředí v takzvané šedé zóně, které se v komunistickém Československu profilovaly stále výrazněji během období normalizace. Autorka si klade otázku, jaký vztah měla Charta 77 k environmentálním tématům, a ukazuje, že primární akcent na lidská a občanská práva zpočátku jejich recepci uvnitř Charty odsouval do pozadí. S tím jak ekologická problematika silněji rezonovala ve společnosti i mezi odborníky, Charta jí věnovala pozornost ve svých dokumentech, ovšem v širším lidskoprávním rámci. Autorka přitom upozorňuje na význam vzájemné spolupráce a personální propojení vznikajících ekologických iniciativ s částí chartistického společenství, což relativizuje představy o zřetelných hranicích disentu a většinové společnosti. Současně analýzou textů z chartistického prostředí dovozuje, že se v něm od počátku utvářel svébytný filozoficko-politický ideový proud, ovlivněný existencialismem, fenomenologií, a zvláště myšlenkami filozofa Jana Patočky (1907–1977), který nazývá chartistickým environmentalismem. Kritika komunistického režimu představovala v tomto kontextu součást obecnější kritiky moderní racionality, průmyslové civilizace a lidského odcizení. Ekologie, drancování přírodních zdrojů a degradace životního prostředí tak byly chápány jako jeden aspekt komplexního strukturálního problému, který nemohl být vyřešen pouhými legislativními úpravami vztahu člověka vůči přírodě, ale jedině změnou myšlení vycházející z existenciálního otřesu, zpochybňujícího principy moderního objektivismu. Studie zachycuje, jak snahy o vnitřní demokratizaci fungování Charty, zrod řady nových nezávislých iniciativ a jejich generační proměna ve druhé polovině osmdesátých let podnítily v Chartě artikulaci environmentální platformy, která vyústila do založení samizdatového Ekologického bulletinu a založení nezávislé Ekologické společnosti. „Chartistický environmentalismus” se ovšem vyvíjel ideově i personálně do značné míry odděleně od ochranářského aktivismu. Výjimku zde představoval disident a pozdější ministr životního prostředí Ivan Dejmal (1946–2008), který se pokusil koncepčně spojit „malou ekologii” s chartistickou kritikou moderní racionality a formulovat stanovisko filozoficky fundované politické ekologie v disentu.

Czech name

Existoval chartistický environmentalismus? Charta 77 a reflexe životního prostředí

Czech description

Ekologická kritika představuje v dějinách československého disentu a Charty 77 důležité téma, přesto jí dosud nebylo věnováno systematické bádání. Odborná literatura privilegovala výzkum (polo)oficiálních ekologických hnutí či expertních forem ekologické kritiky a reflexí stavu životního prostředí v takzvané šedé zóně, které se v komunistickém Československu profilovaly stále výrazněji během období normalizace. Autorka si klade otázku, jaký vztah měla Charta 77 k environmentálním tématům, a ukazuje, že primární akcent na lidská a občanská práva zpočátku jejich recepci uvnitř Charty odsouval do pozadí. S tím jak ekologická problematika silněji rezonovala ve společnosti i mezi odborníky, Charta jí věnovala pozornost ve svých dokumentech, ovšem v širším lidskoprávním rámci. Autorka přitom upozorňuje na význam vzájemné spolupráce a personální propojení vznikajících ekologických iniciativ s částí chartistického společenství, což relativizuje představy o zřetelných hranicích disentu a většinové společnosti. Současně analýzou textů z chartistického prostředí dovozuje, že se v něm od počátku utvářel svébytný filozoficko-politický ideový proud, ovlivněný existencialismem, fenomenologií, a zvláště myšlenkami filozofa Jana Patočky (1907–1977), který nazývá chartistickým environmentalismem. Kritika komunistického režimu představovala v tomto kontextu součást obecnější kritiky moderní racionality, průmyslové civilizace a lidského odcizení. Ekologie, drancování přírodních zdrojů a degradace životního prostředí tak byly chápány jako jeden aspekt komplexního strukturálního problému, který nemohl být vyřešen pouhými legislativními úpravami vztahu člověka vůči přírodě, ale jedině změnou myšlení vycházející z existenciálního otřesu, zpochybňujícího principy moderního objektivismu. Studie zachycuje, jak snahy o vnitřní demokratizaci fungování Charty, zrod řady nových nezávislých iniciativ a jejich generační proměna ve druhé polovině osmdesátých let podnítily v Chartě artikulaci environmentální platformy, která vyústila do založení samizdatového Ekologického bulletinu a založení nezávislé Ekologické společnosti. „Chartistický environmentalismus” se ovšem vyvíjel ideově i personálně do značné míry odděleně od ochranářského aktivismu. Výjimku zde představoval disident a pozdější ministr životního prostředí Ivan Dejmal (1946–2008), který se pokusil koncepčně spojit „malou ekologii” s chartistickou kritikou moderní racionality a formulovat stanovisko filozoficky fundované politické ekologie v disentu.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

<a href="/en/project/GA22-05450S" target="_blank" >GA22-05450S: The History of Charter 77 in Domestic Context and Transnational Perspective</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

—

Volume of the periodical

30

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

34

Pages from-to

351-384

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85175372878