Human Rights as Rights. Theoretical and Historical Aspects.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F17%3A00476666" target="_blank" >RIV/68378122:_____/17:00476666 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/books/Lidska_prava_jako_subjektivni_prava_SEJVL.pdf" target="_blank" >https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/books/Lidska_prava_jako_subjektivni_prava_SEJVL.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Lidská práva jako subjektivní práva. Teoretické a historické aspekty.

Original language description

Kniha se snaží aplikovat poznatky analýzy pojmu subjektivního práva na dějiny tematizování práv („jazyka práv“) v kontextu uvažování o lidských právech, zejména na přelomu mezi středověkem a novověkem. Nejdříve ukazuje, jak se termín ius začal používat ve významu subjektivního práva, přičemž se snaží dokázat, že tematizace tohoto významu začíná až ve vrcholném středověku. Pak představuje výhody hohfeldovské analýzy práv oproti (v české literatuře častěji používané) tzv. „aletické“ koncepci a chápe práva jako silná či relevantní normativní omezení (v kontextu Razovy koncepce norem jako vylučujících důvodů). Proto jako práva chápe pouze komplexy obsahující hohfeldovské pozice nároku či uzavření – samotné volnosti nebo vlivy subjektivními právy nejsou, protože neprodukují silná normativní omezení. Dále ukazuje, že mnozí myslitelé, jimž se připisuje uvažování o subjektivních právech (Jindřich z Gentu, Marsilius z Padovy, Ockham či Hobbes) o nich vlastně neuvažovali, protože za „práva“ považovali typicky volnosti nebo pouhé faktické (nikoli normativní) možnosti jednání. Po analýze pojmových rozdílů mezi různými druhy práv, které jsou důležité z hlediska psaní dějin „jazyka práv“, se konečně věnuje tezi o korelaci mezi právy a normativními omezeními. Zatímco nepopírá to, že z práv jednoho subjektu lze odvodit normativní omezení jiného subjektu, nesouhlasí s tím, že by z normativních omezení jednoho plynula nutně práva jiného subjektu, což ukazuje na příkladu povinnosti k dobročinnosti v klasickém islámském právu a na některých povinnostech plynoucí z Desatera v Akvinského klasické koncepci přirozeného práva. Na závěr vyslovuje hypotézu, že jsou to právě sociální, právní a ekonomické změny vrcholného středověku, které v Evropě způsobily, že „jazyk práv“ se dostal do popředí zájmu.

Czech name

Lidská práva jako subjektivní práva. Teoretické a historické aspekty.

Czech description

Kniha se snaží aplikovat poznatky analýzy pojmu subjektivního práva na dějiny tematizování práv („jazyka práv“) v kontextu uvažování o lidských právech, zejména na přelomu mezi středověkem a novověkem. Nejdříve ukazuje, jak se termín ius začal používat ve významu subjektivního práva, přičemž se snaží dokázat, že tematizace tohoto významu začíná až ve vrcholném středověku. Pak představuje výhody hohfeldovské analýzy práv oproti (v české literatuře častěji používané) tzv. „aletické“ koncepci a chápe práva jako silná či relevantní normativní omezení (v kontextu Razovy koncepce norem jako vylučujících důvodů). Proto jako práva chápe pouze komplexy obsahující hohfeldovské pozice nároku či uzavření – samotné volnosti nebo vlivy subjektivními právy nejsou, protože neprodukují silná normativní omezení. Dále ukazuje, že mnozí myslitelé, jimž se připisuje uvažování o subjektivních právech (Jindřich z Gentu, Marsilius z Padovy, Ockham či Hobbes) o nich vlastně neuvažovali, protože za „práva“ považovali typicky volnosti nebo pouhé faktické (nikoli normativní) možnosti jednání. Po analýze pojmových rozdílů mezi různými druhy práv, které jsou důležité z hlediska psaní dějin „jazyka práv“, se konečně věnuje tezi o korelaci mezi právy a normativními omezeními. Zatímco nepopírá to, že z práv jednoho subjektu lze odvodit normativní omezení jiného subjektu, nesouhlasí s tím, že by z normativních omezení jednoho plynula nutně práva jiného subjektu, což ukazuje na příkladu povinnosti k dobročinnosti v klasickém islámském právu a na některých povinnostech plynoucí z Desatera v Akvinského klasické koncepci přirozeného práva. Na závěr vyslovuje hypotézu, že jsou to právě sociální, právní a ekonomické změny vrcholného středověku, které v Evropě způsobily, že „jazyk práv“ se dostal do popředí zájmu.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-87439-32-6

Number of pages

166

Publisher name

Ústav státu a práva AV ČR

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—