Human Rights Before Human Rights? Remarks on Pre-Modern Development of Human Rights Concept

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F18%3A00504811" target="_blank" >RIV/68378122:_____/18:00504811 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Lidská práva před lidskými právy? K předmodernímu vývoji pojmu lidských práv

Original language description

Kapitola se zabývá tím, zda bychom ještě před moderní dobou (konkrétně v antice a ve středověku) nemohli vysledovat v evropském myšlení jisté ‵pojmové předchůdce‵ lidských práv (k čemuž je její autor skeptický). Na druhou stranu se snaží ukázat myšlenkovou kontinuitu mezi především mysliteli vrcholného středověku (cca od 12. století) a mysliteli raného novověku, kam bychom mohli zařadit španělské scholastiky 16. století, Grotia nebo Locka. V podstatě chronologicky proto probírá a podrobuje kritice názory různých myslitelů, kteří tvrdili, že lidská práva byla přítomná již v antice, především u stoiků (Mitsis, Richard A. Bauman, Honoré nebo Pugliese), přičemž se podrobněji věnuje kontroverzi (Villey, Donahue, Tierney), zda římské právo používalo slovo ‵ius‵ ve významu subjektivního práva. Jde-li o myslitele vrcholného středověku (Akvinský, Marsilius z Padovy, Ockham), polemizuje především s Tierneyho a Villeyho tezemi, že Marsilius či Ockham stojí na počátku uvažování o přirozených právech, tím, že ukazuje, že tito myslitelé za subjektivní práva považovali i tzv. hohfeldovské volnosti (liberties), tedy nikoli pouze hohfeldovské nároky (claims). Uznává však velký význam debaty o františkánské chudobě a chudobě církve pro rozvinutí diskursu o právech. V raném novověku vyzdvihuje roli španělských myslitelů 16. století nejen pro zprostředkování středověkého tomismu pozdějším myslitelům jako Grotius, ale všímá si i Las Casasova ‵aktivismu‵ ve prospěch indiánů. Jde-li o myslitele, kteří jsou považováni za opravdové zakladatele moderního přirozenoprávního diskursu (z nějž pak vyrůstá diskurs lidskoprávní) jako Grotius, Hobbes a Locke, snaží se ukázat, že mnohé ‵inovace‵, které jim bývají připisovány, jsou vlastně ‵jen‵ tvůrčím rozvinutím středověkých myšlenek (s výjimkou Hobbese, který podle autora vlastně o právech vůbec nehovořil).

Czech name

Lidská práva před lidskými právy? K předmodernímu vývoji pojmu lidských práv

Czech description

Kapitola se zabývá tím, zda bychom ještě před moderní dobou (konkrétně v antice a ve středověku) nemohli vysledovat v evropském myšlení jisté ‵pojmové předchůdce‵ lidských práv (k čemuž je její autor skeptický). Na druhou stranu se snaží ukázat myšlenkovou kontinuitu mezi především mysliteli vrcholného středověku (cca od 12. století) a mysliteli raného novověku, kam bychom mohli zařadit španělské scholastiky 16. století, Grotia nebo Locka. V podstatě chronologicky proto probírá a podrobuje kritice názory různých myslitelů, kteří tvrdili, že lidská práva byla přítomná již v antice, především u stoiků (Mitsis, Richard A. Bauman, Honoré nebo Pugliese), přičemž se podrobněji věnuje kontroverzi (Villey, Donahue, Tierney), zda římské právo používalo slovo ‵ius‵ ve významu subjektivního práva. Jde-li o myslitele vrcholného středověku (Akvinský, Marsilius z Padovy, Ockham), polemizuje především s Tierneyho a Villeyho tezemi, že Marsilius či Ockham stojí na počátku uvažování o přirozených právech, tím, že ukazuje, že tito myslitelé za subjektivní práva považovali i tzv. hohfeldovské volnosti (liberties), tedy nikoli pouze hohfeldovské nároky (claims). Uznává však velký význam debaty o františkánské chudobě a chudobě církve pro rozvinutí diskursu o právech. V raném novověku vyzdvihuje roli španělských myslitelů 16. století nejen pro zprostředkování středověkého tomismu pozdějším myslitelům jako Grotius, ale všímá si i Las Casasova ‵aktivismu‵ ve prospěch indiánů. Jde-li o myslitele, kteří jsou považováni za opravdové zakladatele moderního přirozenoprávního diskursu (z nějž pak vyrůstá diskurs lidskoprávní) jako Grotius, Hobbes a Locke, snaží se ukázat, že mnohé ‵inovace‵, které jim bývají připisovány, jsou vlastně ‵jen‵ tvůrčím rozvinutím středověkých myšlenek (s výjimkou Hobbese, který podle autora vlastně o právech vůbec nehovořil).

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Lidská práva v mezikulturních perspektivách

ISBN

978-80-200-2958-4

Number of pages of the result

33

Pages from-to

171-203

Number of pages of the book

327

Publisher name

Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—