All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Human Rights Before Human Rights? Remarks on Pre-Modern Development of Human Rights Concept

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F18%3A00504811" target="_blank" >RIV/68378122:_____/18:00504811 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Lidská práva před lidskými právy? K předmodernímu vývoji pojmu lidských práv

  • Original language description

    Kapitola se zabývá tím, zda bychom ještě před moderní dobou (konkrétně v antice a ve středověku) nemohli vysledovat v evropském myšlení jisté ‵pojmové předchůdce‵ lidských práv (k čemuž je její autor skeptický). Na druhou stranu se snaží ukázat myšlenkovou kontinuitu mezi především mysliteli vrcholného středověku (cca od 12. století) a mysliteli raného novověku, kam bychom mohli zařadit španělské scholastiky 16. století, Grotia nebo Locka. V podstatě chronologicky proto probírá a podrobuje kritice názory různých myslitelů, kteří tvrdili, že lidská práva byla přítomná již v antice, především u stoiků (Mitsis, Richard A. Bauman, Honoré nebo Pugliese), přičemž se podrobněji věnuje kontroverzi (Villey, Donahue, Tierney), zda římské právo používalo slovo ‵ius‵ ve významu subjektivního práva. Jde-li o myslitele vrcholného středověku (Akvinský, Marsilius z Padovy, Ockham), polemizuje především s Tierneyho a Villeyho tezemi, že Marsilius či Ockham stojí na počátku uvažování o přirozených právech, tím, že ukazuje, že tito myslitelé za subjektivní práva považovali i tzv. hohfeldovské volnosti (liberties), tedy nikoli pouze hohfeldovské nároky (claims). Uznává však velký význam debaty o františkánské chudobě a chudobě církve pro rozvinutí diskursu o právech. V raném novověku vyzdvihuje roli španělských myslitelů 16. století nejen pro zprostředkování středověkého tomismu pozdějším myslitelům jako Grotius, ale všímá si i Las Casasova ‵aktivismu‵ ve prospěch indiánů. Jde-li o myslitele, kteří jsou považováni za opravdové zakladatele moderního přirozenoprávního diskursu (z nějž pak vyrůstá diskurs lidskoprávní) jako Grotius, Hobbes a Locke, snaží se ukázat, že mnohé ‵inovace‵, které jim bývají připisovány, jsou vlastně ‵jen‵ tvůrčím rozvinutím středověkých myšlenek (s výjimkou Hobbese, který podle autora vlastně o právech vůbec nehovořil).

  • Czech name

    Lidská práva před lidskými právy? K předmodernímu vývoji pojmu lidských práv

  • Czech description

    Kapitola se zabývá tím, zda bychom ještě před moderní dobou (konkrétně v antice a ve středověku) nemohli vysledovat v evropském myšlení jisté ‵pojmové předchůdce‵ lidských práv (k čemuž je její autor skeptický). Na druhou stranu se snaží ukázat myšlenkovou kontinuitu mezi především mysliteli vrcholného středověku (cca od 12. století) a mysliteli raného novověku, kam bychom mohli zařadit španělské scholastiky 16. století, Grotia nebo Locka. V podstatě chronologicky proto probírá a podrobuje kritice názory různých myslitelů, kteří tvrdili, že lidská práva byla přítomná již v antice, především u stoiků (Mitsis, Richard A. Bauman, Honoré nebo Pugliese), přičemž se podrobněji věnuje kontroverzi (Villey, Donahue, Tierney), zda římské právo používalo slovo ‵ius‵ ve významu subjektivního práva. Jde-li o myslitele vrcholného středověku (Akvinský, Marsilius z Padovy, Ockham), polemizuje především s Tierneyho a Villeyho tezemi, že Marsilius či Ockham stojí na počátku uvažování o přirozených právech, tím, že ukazuje, že tito myslitelé za subjektivní práva považovali i tzv. hohfeldovské volnosti (liberties), tedy nikoli pouze hohfeldovské nároky (claims). Uznává však velký význam debaty o františkánské chudobě a chudobě církve pro rozvinutí diskursu o právech. V raném novověku vyzdvihuje roli španělských myslitelů 16. století nejen pro zprostředkování středověkého tomismu pozdějším myslitelům jako Grotius, ale všímá si i Las Casasova ‵aktivismu‵ ve prospěch indiánů. Jde-li o myslitele, kteří jsou považováni za opravdové zakladatele moderního přirozenoprávního diskursu (z nějž pak vyrůstá diskurs lidskoprávní) jako Grotius, Hobbes a Locke, snaží se ukázat, že mnohé ‵inovace‵, které jim bývají připisovány, jsou vlastně ‵jen‵ tvůrčím rozvinutím středověkých myšlenek (s výjimkou Hobbese, který podle autora vlastně o právech vůbec nehovořil).

Classification

  • Type

    C - Chapter in a specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    50501 - Law

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2018

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Book/collection name

    Lidská práva v mezikulturních perspektivách

  • ISBN

    978-80-200-2958-4

  • Number of pages of the result

    33

  • Pages from-to

    171-203

  • Number of pages of the book

    327

  • Publisher name

    Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.

  • Place of publication

    Praha

  • UT code for WoS chapter