Human Rights Before Human Rights? Remarks on Pre-Modern Development of Human Rights Concept
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F18%3A00504811" target="_blank" >RIV/68378122:_____/18:00504811 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Lidská práva před lidskými právy? K předmodernímu vývoji pojmu lidských práv
Original language description
Kapitola se zabývá tím, zda bychom ještě před moderní dobou (konkrétně v antice a ve středověku) nemohli vysledovat v evropském myšlení jisté ‵pojmové předchůdce‵ lidských práv (k čemuž je její autor skeptický). Na druhou stranu se snaží ukázat myšlenkovou kontinuitu mezi především mysliteli vrcholného středověku (cca od 12. století) a mysliteli raného novověku, kam bychom mohli zařadit španělské scholastiky 16. století, Grotia nebo Locka. V podstatě chronologicky proto probírá a podrobuje kritice názory různých myslitelů, kteří tvrdili, že lidská práva byla přítomná již v antice, především u stoiků (Mitsis, Richard A. Bauman, Honoré nebo Pugliese), přičemž se podrobněji věnuje kontroverzi (Villey, Donahue, Tierney), zda římské právo používalo slovo ‵ius‵ ve významu subjektivního práva. Jde-li o myslitele vrcholného středověku (Akvinský, Marsilius z Padovy, Ockham), polemizuje především s Tierneyho a Villeyho tezemi, že Marsilius či Ockham stojí na počátku uvažování o přirozených právech, tím, že ukazuje, že tito myslitelé za subjektivní práva považovali i tzv. hohfeldovské volnosti (liberties), tedy nikoli pouze hohfeldovské nároky (claims). Uznává však velký význam debaty o františkánské chudobě a chudobě církve pro rozvinutí diskursu o právech. V raném novověku vyzdvihuje roli španělských myslitelů 16. století nejen pro zprostředkování středověkého tomismu pozdějším myslitelům jako Grotius, ale všímá si i Las Casasova ‵aktivismu‵ ve prospěch indiánů. Jde-li o myslitele, kteří jsou považováni za opravdové zakladatele moderního přirozenoprávního diskursu (z nějž pak vyrůstá diskurs lidskoprávní) jako Grotius, Hobbes a Locke, snaží se ukázat, že mnohé ‵inovace‵, které jim bývají připisovány, jsou vlastně ‵jen‵ tvůrčím rozvinutím středověkých myšlenek (s výjimkou Hobbese, který podle autora vlastně o právech vůbec nehovořil).
Czech name
Lidská práva před lidskými právy? K předmodernímu vývoji pojmu lidských práv
Czech description
Kapitola se zabývá tím, zda bychom ještě před moderní dobou (konkrétně v antice a ve středověku) nemohli vysledovat v evropském myšlení jisté ‵pojmové předchůdce‵ lidských práv (k čemuž je její autor skeptický). Na druhou stranu se snaží ukázat myšlenkovou kontinuitu mezi především mysliteli vrcholného středověku (cca od 12. století) a mysliteli raného novověku, kam bychom mohli zařadit španělské scholastiky 16. století, Grotia nebo Locka. V podstatě chronologicky proto probírá a podrobuje kritice názory různých myslitelů, kteří tvrdili, že lidská práva byla přítomná již v antice, především u stoiků (Mitsis, Richard A. Bauman, Honoré nebo Pugliese), přičemž se podrobněji věnuje kontroverzi (Villey, Donahue, Tierney), zda římské právo používalo slovo ‵ius‵ ve významu subjektivního práva. Jde-li o myslitele vrcholného středověku (Akvinský, Marsilius z Padovy, Ockham), polemizuje především s Tierneyho a Villeyho tezemi, že Marsilius či Ockham stojí na počátku uvažování o přirozených právech, tím, že ukazuje, že tito myslitelé za subjektivní práva považovali i tzv. hohfeldovské volnosti (liberties), tedy nikoli pouze hohfeldovské nároky (claims). Uznává však velký význam debaty o františkánské chudobě a chudobě církve pro rozvinutí diskursu o právech. V raném novověku vyzdvihuje roli španělských myslitelů 16. století nejen pro zprostředkování středověkého tomismu pozdějším myslitelům jako Grotius, ale všímá si i Las Casasova ‵aktivismu‵ ve prospěch indiánů. Jde-li o myslitele, kteří jsou považováni za opravdové zakladatele moderního přirozenoprávního diskursu (z nějž pak vyrůstá diskurs lidskoprávní) jako Grotius, Hobbes a Locke, snaží se ukázat, že mnohé ‵inovace‵, které jim bývají připisovány, jsou vlastně ‵jen‵ tvůrčím rozvinutím středověkých myšlenek (s výjimkou Hobbese, který podle autora vlastně o právech vůbec nehovořil).
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50501 - Law
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2018
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Lidská práva v mezikulturních perspektivách
ISBN
978-80-200-2958-4
Number of pages of the result
33
Pages from-to
171-203
Number of pages of the book
327
Publisher name
Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—