Methodology for evaluating the societal benefits and costs of goals in the field of heating branch
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21230%2F19%3A00341300" target="_blank" >RIV/68407700:21230/19:00341300 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Metodika pro vyhodnocení celospolečenských přínosů a nákladů cílů v oblasti teplárenství
Original language description
Metodika popisuje postup pro komplexní vyhodnocování vývoje sektoru vytápění a chlazení vzhledem k naplňování cílů k roku 2030 vyplývajících z Nařízení EP a Rady č. 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, a NECP pro ČR v kontextu Pěti rozměrů Energetické unie. Pět rozměrů Energetické unie komplexně hodnotí vývoj energetiky a jejích jednotlivých sektorů z pohledu širších – celospolečenských dopadů. Těchto Pět rozměrů je použito jako základní koncept pro hodnocení celospolečenských efektů souvisejících s variantami rozvoje sektoru vytápění a chlazení. Tento sektor zahrnuje jak systémy zásobování teplem a chladem (s centrálními zdroji), tak i decentrální/individuální zdroje. Při vyhodnocování variant (scénářů) rozvoje sektoru vytápění a chlazení z pohledu širší – celospolečenské efektivnosti - dochází k hodnocení podle různých hledisek, která jsou navzájem nesčitatelná, či jen velmi obtížně převoditelná na společné jednotky. To pak vede k použití aparátu vícekriteriálního hodnocení. Vícekriteriální hodnocení celospolečenských přínosů je tak založeno na pěti oblastech hodnocení: Energetická bezpečnost, Vnitřní trh s energií (a související aspekty včetně energetické chudoby), Energetická účinnost, Snižování emisí uhlíku, Výzkum, vývoj a konkurenceschopnost. V rámci každé oblasti hodnocení jsou identifikována jednotlivá dílčí kritéria postihují relevantní faktory z pohledu hodnocení společenské efektivnosti. Součástí metodiky je i vlastní metodika vícekriteriálního hodnocení, podrobný popis jednotlivých hodnotících kritérií, způsob stanovování jejích hodnot a použití tzv. spider diagramu a bodového hodnocení pro zobrazení výsledků hodnocení. Součástí metodiky je i případová studie demonstrující její implementaci a způsob získávání vstupních hodnot.
Czech name
Metodika pro vyhodnocení celospolečenských přínosů a nákladů cílů v oblasti teplárenství
Czech description
Metodika popisuje postup pro komplexní vyhodnocování vývoje sektoru vytápění a chlazení vzhledem k naplňování cílů k roku 2030 vyplývajících z Nařízení EP a Rady č. 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, a NECP pro ČR v kontextu Pěti rozměrů Energetické unie. Pět rozměrů Energetické unie komplexně hodnotí vývoj energetiky a jejích jednotlivých sektorů z pohledu širších – celospolečenských dopadů. Těchto Pět rozměrů je použito jako základní koncept pro hodnocení celospolečenských efektů souvisejících s variantami rozvoje sektoru vytápění a chlazení. Tento sektor zahrnuje jak systémy zásobování teplem a chladem (s centrálními zdroji), tak i decentrální/individuální zdroje. Při vyhodnocování variant (scénářů) rozvoje sektoru vytápění a chlazení z pohledu širší – celospolečenské efektivnosti - dochází k hodnocení podle různých hledisek, která jsou navzájem nesčitatelná, či jen velmi obtížně převoditelná na společné jednotky. To pak vede k použití aparátu vícekriteriálního hodnocení. Vícekriteriální hodnocení celospolečenských přínosů je tak založeno na pěti oblastech hodnocení: Energetická bezpečnost, Vnitřní trh s energií (a související aspekty včetně energetické chudoby), Energetická účinnost, Snižování emisí uhlíku, Výzkum, vývoj a konkurenceschopnost. V rámci každé oblasti hodnocení jsou identifikována jednotlivá dílčí kritéria postihují relevantní faktory z pohledu hodnocení společenské efektivnosti. Součástí metodiky je i vlastní metodika vícekriteriálního hodnocení, podrobný popis jednotlivých hodnotících kritérií, způsob stanovování jejích hodnot a použití tzv. spider diagramu a bodového hodnocení pro zobrazení výsledků hodnocení. Součástí metodiky je i případová studie demonstrující její implementaci a způsob získávání vstupních hodnot.
Classification
Type
N<sub>metC</sub> - Methodology certified by the authorised body
CEP classification
—
OECD FORD branch
20704 - Energy and fuels
Result continuities
Project
<a href="/en/project/TK01010198" target="_blank" >TK01010198: Climate-energy plan for heating branch in the Czech Republic</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Internal product ID
1/2019 - 13116
Regulation ID
1/2019-13116
Technical parameters
Uzavřena smlouva o využívání výsledků s Ministerstvem průmyslu a obchodu (Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 1, Na Františku 1039/32, IČ 47609109), datum uzavření smlouvy: 22.7.2019. Kontaktní osoba: Ing. Pavel Jirásek, MP0, jirasek@mpo.cz
Economical parameters
Implementace metodiky nebude vyžadovat významné explicitní náklady. Metodika je postavena na využití již převážně dostupných dat. Metodika obsahuje nástroje, které umožní vyhodnocovat vývoj sektoru vytápění a chlazení a přehledně reportovat plnění cílů k roku 2030. Metodika dále poskytuje nástroje pro podporu tvorby aktualizace Státní energetické koncepce a Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP) a současně pro podporu reportingu plnění cílů k roku 2030, Metodika tak není zaměřena na získávání přímých ekonomických benefitů, ale zejména na podporu strategického rozhodování, tvorbu strategických rozvojových dokumentů a reporting. Nepřímým ekonomickým benefitem může být zjednodušení a zpřehlednění procesů hodnocení v rámci aktualizace SEK a NECP pro ČR a reportingu vůči EK, odborné veřejnosti a dalším subjektům
Certification body designation
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Date of certification
—
Method of use
B - Výsledek je využíván orgány státní nebo veřejné správy