The garden of the Baroque period and its interpretation at the end of the 19th and the beginning of the 20th century
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F20%3AN0000018" target="_blank" >RIV/70979821:_____/20:N0000018 - isvavai.cz</a>
Alternative codes found
RIV/70979821:_____/20:N0000019
Result on the web
<a href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=009096700&local_base=SKC" target="_blank" >https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=009096700&local_base=SKC</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Zahrada období baroka a její interpretace na konci 19. a počátkem 20. století
Original language description
Barokní zahrada vnesla do kompozice především prolamování přímých linií, plastické modelování terénu, členění celé zahrady na vizuálně oddělené celky a využití výsadby plastických ornamentálních záhonů. V italské barokní zahradě lze vysledovat dynamický směr výrazně vycházející z renesančního uspořádání čtvercových polí. Kompozice je zde založena především na stísněných plochách s výrazným stupňováním terénu naplněný pohybem vodních kaskád, fontán s dalekými, úzkými průhledy a terasami, schodišti vyrovnávající stoupající terén a tvarově bohatou vegetací. Ve francouzské barokní zahradě zase dominovala plocha širokých rozměrů s klidnými plochami bazénů a přísně formovanými vegetačními prvky. Zcela zásadním prvkem se stala otevřenost do krajiny, do které zahrada pronikala systémem průhledů, cest, stavbami a alejemi tvořící vazbu s lesem. K dalšímu velmi významnému motivu kompozice patřila osovost zdůrazněná samotnou rezidencí a umístěnou zelení podél ní. Pestrost barokní zahrady dodal parter, který do ní vnesl především barevnost a zdobnost. Část barokních zahrad na území České republiky se dochovala, část byla později přebudována do podoby krajinářských parků nebo zcela zanikla. Tvorba barokních zahrad zde byla silně ovlivňována italskými a holandskými vlivy, které se v zahradách mísily s prvky typickými pro francouzskou zahradu. Zatímco měřítko a terénní modelace i architektonické prvky zahrad zůstávaly často pod vlivem italských vzorů, vegetační složka zahrad se snažila reflektovat vývoj zahradního umění ve Francii. Nicméně kompozicí barokní zahrady se inspirovala i celá řada zahradních architektů na přelomu 19. a 20. století. V tvorbě našeho nejvýznamnějšího zahradního architekta Františka Thomayera lze bezesporu identifikovat květinové formální partery čerpající právě z barokních základů i rozvolněné krajinářské partie s přírodními stylizacemi. Výrazným znakem Thomayerovy tvorby byly bohatě provedené květinové partery nazývané „květnice,“ které se stávaly ústředním motivem kompozice jím navrhovaných zahrad a parků. K dalším zahradním architektům navazujícím na Thomayerovu kompozici vycházející z barokních základů lze dále jmenovat Josefa Kumpána či Josefa Vaňka.
Czech name
Zahrada období baroka a její interpretace na konci 19. a počátkem 20. století
Czech description
Barokní zahrada vnesla do kompozice především prolamování přímých linií, plastické modelování terénu, členění celé zahrady na vizuálně oddělené celky a využití výsadby plastických ornamentálních záhonů. V italské barokní zahradě lze vysledovat dynamický směr výrazně vycházející z renesančního uspořádání čtvercových polí. Kompozice je zde založena především na stísněných plochách s výrazným stupňováním terénu naplněný pohybem vodních kaskád, fontán s dalekými, úzkými průhledy a terasami, schodišti vyrovnávající stoupající terén a tvarově bohatou vegetací. Ve francouzské barokní zahradě zase dominovala plocha širokých rozměrů s klidnými plochami bazénů a přísně formovanými vegetačními prvky. Zcela zásadním prvkem se stala otevřenost do krajiny, do které zahrada pronikala systémem průhledů, cest, stavbami a alejemi tvořící vazbu s lesem. K dalšímu velmi významnému motivu kompozice patřila osovost zdůrazněná samotnou rezidencí a umístěnou zelení podél ní. Pestrost barokní zahrady dodal parter, který do ní vnesl především barevnost a zdobnost. Část barokních zahrad na území České republiky se dochovala, část byla později přebudována do podoby krajinářských parků nebo zcela zanikla. Tvorba barokních zahrad zde byla silně ovlivňována italskými a holandskými vlivy, které se v zahradách mísily s prvky typickými pro francouzskou zahradu. Zatímco měřítko a terénní modelace i architektonické prvky zahrad zůstávaly často pod vlivem italských vzorů, vegetační složka zahrad se snažila reflektovat vývoj zahradního umění ve Francii. Nicméně kompozicí barokní zahrady se inspirovala i celá řada zahradních architektů na přelomu 19. a 20. století. V tvorbě našeho nejvýznamnějšího zahradního architekta Františka Thomayera lze bezesporu identifikovat květinové formální partery čerpající právě z barokních základů i rozvolněné krajinářské partie s přírodními stylizacemi. Výrazným znakem Thomayerovy tvorby byly bohatě provedené květinové partery nazývané „květnice,“ které se stávaly ústředním motivem kompozice jím navrhovaných zahrad a parků. K dalším zahradním architektům navazujícím na Thomayerovu kompozici vycházející z barokních základů lze dále jmenovat Josefa Kumpána či Josefa Vaňka.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Krajina v rukou barokního člověka: lidé a krajina 16.-18. století na východě Čech
ISBN
978-80-88226-23-9
Number of pages of the result
15
Pages from-to
261-275
Number of pages of the book
425
Publisher name
Národní památkový ústav
Place of publication
Josefov
UT code for WoS chapter
—