The Baroque garden and its interpretation at the end of the 19th and the beginning of the 20th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F20%3AN0000019" target="_blank" >RIV/70979821:_____/20:N0000019 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/70979821:_____/20:N0000018

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zahrada období baroka a její interpretace na konci 19. a počátkem 20. století

Original language description

Barokní zahrada vnesla do kompozice především prolamování přímých linií, plastické modelování terénu, členění celé zahrady na vizuálně oddělené celky a využití výsadby plastických ornamentálních záhonů. V italské barokní zahradě lze vysledovat dynamický směr výrazně vycházející z renesančního uspořádání čtvercových polí. Kompozice je zde založena především na stísněných plochách s výrazným stupňováním terénu naplněný pohybem vodních kaskád, fontán s dalekými, úzkými průhledy a terasami, schodišti vyrovnávající stoupající terén a tvarově bohatou vegetací. Ve francouzské barokní zahradě zase dominovala plocha širokých rozměrů s klidnými plochami bazénů a přísně formovanými vegetačními prvky. Zcela zásadním prvkem se stala otevřenost do krajiny, do které zahrada pronikala systémem průhledů, cest, stavbami a alejemi tvořící vazbu s lesem. K dalšímu velmi významnému motivu kompozice patřila osovost zdůrazněná samotnou rezidencí a umístěnou zelení podél ní. Pestrost barokní zahrady dodal parter, který do ní vnesl především barevnost a zdobnost. Část barokních zahrad na území České republiky se dochovala, část byla později přebudována do podoby krajinářských parků nebo zcela zanikla. Tvorba barokních zahrad zde byla silně ovlivňována italskými a holandskými vlivy, které se v zahradách mísily s prvky typickými pro francouzskou zahradu. Zatímco měřítko a terénní modelace i architektonické prvky zahrad zůstávaly často pod vlivem italských vzorů, vegetační složka zahrad se snažila reflektovat vývoj zahradního umění ve Francii. Nicméně kompozicí barokní zahrady se inspirovala i celá řada zahradních architektů na přelomu 19. a 20. století. V tvorbě našeho nejvýznamnějšího zahradního architekta Františka Thomayera lze bezesporu identifikovat květinové formální partery čerpající právě z barokních základů i rozvolněné krajinářské partie s přírodními stylizacemi. Výrazným znakem Thomayerovy tvorby byly bohatě provedené květinové partery nazývané „květnice,“ které se stávaly ústředním motivem kompozice jím navrhovaných zahrad a parků. K dalším zahradním architektům navazujícím na Thomayerovu kompozici vycházející z barokních základů lze dále jmenovat Josefa Kumpána či Josefa Vaňka.

Czech name

Zahrada období baroka a její interpretace na konci 19. a počátkem 20. století

Czech description

—

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Krajina v rukou barokního člověka : lidé a krajina 16.-18. století na východě Čech

ISBN

978-80-88226-23-9

Number of pages of the result

16

Pages from-to

266-281

Number of pages of the book

425

Publisher name

Národní památkový ústav

Place of publication

Josefov

UT code for WoS chapter

—