The Žatec hops landscape in the second half of the 19th century and early 20th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F17%3AN0000034" target="_blank" >RIV/75032333:_____/17:N0000034 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/75032333:_____/20:N0000130

Result on the web

<a href="http://zpp.npu.cz/" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Original language description

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k největšímu rozvoji chmelařství a největšímu "přetvoření" krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Czech name

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Czech description

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k největšímu rozvoji chmelařství a největšímu "přetvoření" krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60500 - Other Humanities and the Arts

Project

<a href="/en/project/DG16P02B021" target="_blank" >DG16P02B021: Documentation of the historical buildings for hops processing</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy památkové péče

ISSN

1210-5538

e-ISSN

1210-5538

Volume of the periodical

77

Issue of the periodical within the volume

5

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

6

Pages from-to

529-534

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—