Hop landscape of Žatec in the second half of the 19th and at the beginning of the 20th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F20%3AN0000130" target="_blank" >RIV/75032333:_____/20:N0000130 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/75032333:_____/17:N0000034

Result on the web

<a href="http://zpp.npu.cz/clanek-7373" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/clanek-7373</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Original language description

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k masivnímu rozvoji chmelařství a největšímu &amp;quot;přetvoření&amp;quot; krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. // Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. // Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Czech name

Chmelařská krajina Žatecka ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století

Czech description

Charakteristickým rysem chmelařské krajiny kolem Žatce je - více než v jiných případech - naprostá provázanost krajiny a sídel. Její extenzivní využívání by však nebylo možné bez zázemí, které pro následné zpracování chmele zajišťovala sídla. A naopak, specifická podoba měst a vesnic na Žatecku, jejich urbanismu i zástavby, je ovlivněna požadavky vyplývajícími z nutnosti zpracovat tuto plodinu. Žatecký chmel je minimálně od poloviny 18. století považovaný za nejlepší na světě, přelomovým obdobím, kdy dochází k masivnímu rozvoji chmelařství a největšímu &amp;quot;přetvoření&amp;quot; krajiny a sídel, je však až poslední třetina 19. století a počátek 20. století. Toto období je spojeno s velkými změnami v technologii pěstování i zpracování chmele. Největší vliv na tento proces mělo postupné zavádění umělého sušení chmele. Jeho symbolem jsou chmelové sušárny, věžovité stavby zpočátku vestavované do půdorysu vesnických usedlostí či přímo do některé z hospodářských budov, později vznikající na okraji vesnic jako samostatně stojící novostavby. Chmel je plodinou vyžadující specifické podmínky – jak při vlastním růstu, tak i při následném zpracování. Při transportu a zpracování dochází k chemickým změnám pivovarských látek v chmelu, sušení proto muselo probíhat v co nejkratší době po očesání. Sušárny proces zpracování zásadně zrychlily a umožnily tak zvyšovat rozlohu chmelnic. // Druhou revoluční inovací, která se podepsala na podobě chmelařské krajiny, bylo pěstování chmele na drátěných konstrukcích. Tzv. „drátěnky“ se ve větší míře začínají stavět na konci 19. století a využívají se dodnes. Pořízení těchto konstrukcí bylo levnější než u do té doby využívaných chmelnic tyčových, chmelnice měly vyšší výnosy a chmel byl kvalitnější, při obdělávání chmelnice bylo možné využívat potahy a mechanizaci, což vedlo k úspoře pracovních sil. // Obě výše uvedené inovace vedly k velkému rozvoji chmelařství, které se na tomto území stalo dominantním zemědělským odvětvím a podílelo se na rozvoji i dalších oblastí, zejm. vlakové dopravy a elektrifikace. A především dalo krajině její specifickou atmosféru a dynamickou podobu, kterou ovlivňuje chmel, jedna z nejrychleji rostoucích rostlin na světě.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

<a href="/en/project/DG16P02B021" target="_blank" >DG16P02B021: Documentation of the historical buildings for hops processing</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy památkové péče

ISSN

1210-5538

e-ISSN

—

Volume of the periodical

77

Issue of the periodical within the volume

5

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

6

Pages from-to

529-534

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—