All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

The body in motion. Capturing the moment in visual art at the turn of the 19th and 20th centuries

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023281%3A_____%2F19%3AN0000056" target="_blank" >RIV/00023281:_____/19:N0000056 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Tělo v pohybu. Zachycení okamžiku ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století

  • Original language description

    V osmdesátých letech 19. století přinesla fotografická momentka díky pohotovějšímu záznamu skutečnosti nový způsob zachycení těla v pohybu, které odráželo dynamiku moderního života a mělo vliv na dobové výtvarné umění. Zachycení okamžiku ve fotografii hrálo důležitou roli pro definici času jako objektivní veličiny, jejíž proměny lze popsat na základě přesných měření. Zatímco americký fotograf Eadweard Muybridge v roce 1878 sériově snímal pohyb ve sledu navzájem oddělených momentek, francouzský fyziolog Étienne-Jules Marey přišel v roce 1883 s vynálezem chronofotografie, v které se jednotlivé fáze pohybu prolínaly a zachycovaly ho v celém jeho průběhu. Proti analytické definici času pomocí přesného fotografického záznamu vystoupil na konci 19. století francouzský filozof Henri Bergson, který prosazoval syntetické pojetí času jako skutečného trvání a neustálého plynutí postižitelného pouze vnitřním prožitkem jedince. Podobně bylo také výtvarné umění konfrontováno s fotografickou momentkou, která přinášela nová zobrazení těla v pohybu, ale zároveň budila u umělců nedůvěru. Sochař Auguste Rodin vyzdvihl proti strnulosti těla na fotografii schopnost umělce zachytit ve výtvarném díle pohyb v jeho trvání. Ve tělesných postojích svých soch i v kresebných skicách vyjádřil okamžik duševního hnutí jako součást psychického kontinua lidské figury. Podobně také Rodinův žák Josef Mařatka usiloval ve svých kresbách o bezprostřední záznam pohybu těla, který tlumočil chvilková citová hnutí. V umění raných avantgard počátku 20. století došlo k syntéze obou konceptů času za cílem zachytit v uměleckém díle simultánní zobrazení pohybu. Na umělce působila Mareyho chronofotografie, kterou spojovaly s Bergsonovými koncepty nepřetržitého trvání. Do tohoto kontextu spadají také série pastelů Františka Kupky z konce prvního desetiletí 20. století, v kterých je pohyb zachycen v malířské kompozici jako simultánní trvání.

  • Czech name

    Tělo v pohybu. Zachycení okamžiku ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století

  • Czech description

    V osmdesátých letech 19. století přinesla fotografická momentka díky pohotovějšímu záznamu skutečnosti nový způsob zachycení těla v pohybu, které odráželo dynamiku moderního života a mělo vliv na dobové výtvarné umění. Zachycení okamžiku ve fotografii hrálo důležitou roli pro definici času jako objektivní veličiny, jejíž proměny lze popsat na základě přesných měření. Zatímco americký fotograf Eadweard Muybridge v roce 1878 sériově snímal pohyb ve sledu navzájem oddělených momentek, francouzský fyziolog Étienne-Jules Marey přišel v roce 1883 s vynálezem chronofotografie, v které se jednotlivé fáze pohybu prolínaly a zachycovaly ho v celém jeho průběhu. Proti analytické definici času pomocí přesného fotografického záznamu vystoupil na konci 19. století francouzský filozof Henri Bergson, který prosazoval syntetické pojetí času jako skutečného trvání a neustálého plynutí postižitelného pouze vnitřním prožitkem jedince. Podobně bylo také výtvarné umění konfrontováno s fotografickou momentkou, která přinášela nová zobrazení těla v pohybu, ale zároveň budila u umělců nedůvěru. Sochař Auguste Rodin vyzdvihl proti strnulosti těla na fotografii schopnost umělce zachytit ve výtvarném díle pohyb v jeho trvání. Ve tělesných postojích svých soch i v kresebných skicách vyjádřil okamžik duševního hnutí jako součást psychického kontinua lidské figury. Podobně také Rodinův žák Josef Mařatka usiloval ve svých kresbách o bezprostřední záznam pohybu těla, který tlumočil chvilková citová hnutí. V umění raných avantgard počátku 20. století došlo k syntéze obou konceptů času za cílem zachytit v uměleckém díle simultánní zobrazení pohybu. Na umělce působila Mareyho chronofotografie, kterou spojovaly s Bergsonovými koncepty nepřetržitého trvání. Do tohoto kontextu spadají také série pastelů Františka Kupky z konce prvního desetiletí 20. století, v kterých je pohyb zachycen v malířské kompozici jako simultánní trvání.

Classification

  • Type

    D - Article in proceedings

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60401 - Arts, Art history

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Others

  • Publication year

    2019

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Article name in the collection

    Pochopit vteřinu: prožívání času v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 38. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 22.-24. února 2018

  • ISBN

    978-80-200-2932-4

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Number of pages

    17

  • Pages from-to

    318-333

  • Publisher name

    Academia

  • Place of publication

    Praha

  • Event location

    Pllzeň, Západočeské muzeum

  • Event date

    Feb 22, 2018

  • Type of event by nationality

    CST - Celostátní akce

  • UT code for WoS article