All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

The Metaphors of Tree and Body. On the Organic Architecture and Art Concepts in 18th and Early 19th Century

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023442%3A_____%2F20%3AN0000021" target="_blank" >RIV/00023442:_____/20:N0000021 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Metafory stromu a těla. K organickým konceptům architektury a umění v 18. a raném 19. století

  • Original language description

    Výzkum živé přírody a vznik biologie jako moderní vědy na konci 18. století inicioval zásadní transformaci poznání, která ovlivnila také estetiku a teorii umění, včetně úvah o architektuře. Osvícenská estetika přírody již dříve aktualizovala tradiční topos přírody jako ideálního vzoru. V návaznosti na Vitruvia a renesanční traktáty se osvícenci s oblibou věnovali analogiím přírodních a architektonických forem (Marc-Antoine Laugier, Johann Georg Sulzer aj.). Zvláště časté byly analogie gotické architektury a stromoví či pralesa (Francesco Milizia, J. W. Goethe, Georg Forster), které pak inspirovaly teorii o původu gotického slohu, jak ji například publikoval roku 1798 skotský geolog a člen britské Dolní sněmovny James Hall (1761–1832). Ještě významnější roli pak v teorii architektury sehrály pojmy „organického celku“ a „organizovaného těla“, známé hlavně z naturfilozofických prací ženevského přírodovědce Charlese Bonneta. Kolem roku 1800 tyto pojmy přestaly být pouze metaforami harmonického souladu architektonických částí a dostalo se jim širšího, metafyzického významu. Pod vlivem německého romantického idealismu (F. W. J. Schellinga či bratří Schlegelů) se zde „organismus“ stal myšlenkovým vzorcem, který umožňoval postihnout jednotu architektonického díla, stejně jako jeho vnitřní logiku a účelnou „sebeorganizaci“. Tyto organické koncepty architektury nacházíme ve 40. letech 19. století v teoretických pracích Karla Schnaaseho, Karla Böttichera či později Gottfrieda Sempera. Organický model v té době ideově podpořil také diskuse o emancipaci architektury – kladl důraz na její uměleckou autonomii, nezávislou tvořivou sílu, obdobnou povaze živé přírody.

  • Czech name

    Metafory stromu a těla. K organickým konceptům architektury a umění v 18. a raném 19. století

  • Czech description

    Výzkum živé přírody a vznik biologie jako moderní vědy na konci 18. století inicioval zásadní transformaci poznání, která ovlivnila také estetiku a teorii umění, včetně úvah o architektuře. Osvícenská estetika přírody již dříve aktualizovala tradiční topos přírody jako ideálního vzoru. V návaznosti na Vitruvia a renesanční traktáty se osvícenci s oblibou věnovali analogiím přírodních a architektonických forem (Marc-Antoine Laugier, Johann Georg Sulzer aj.). Zvláště časté byly analogie gotické architektury a stromoví či pralesa (Francesco Milizia, J. W. Goethe, Georg Forster), které pak inspirovaly teorii o původu gotického slohu, jak ji například publikoval roku 1798 skotský geolog a člen britské Dolní sněmovny James Hall (1761–1832). Ještě významnější roli pak v teorii architektury sehrály pojmy „organického celku“ a „organizovaného těla“, známé hlavně z naturfilozofických prací ženevského přírodovědce Charlese Bonneta. Kolem roku 1800 tyto pojmy přestaly být pouze metaforami harmonického souladu architektonických částí a dostalo se jim širšího, metafyzického významu. Pod vlivem německého romantického idealismu (F. W. J. Schellinga či bratří Schlegelů) se zde „organismus“ stal myšlenkovým vzorcem, který umožňoval postihnout jednotu architektonického díla, stejně jako jeho vnitřní logiku a účelnou „sebeorganizaci“. Tyto organické koncepty architektury nacházíme ve 40. letech 19. století v teoretických pracích Karla Schnaaseho, Karla Böttichera či později Gottfrieda Sempera. Organický model v té době ideově podpořil také diskuse o emancipaci architektury – kladl důraz na její uměleckou autonomii, nezávislou tvořivou sílu, obdobnou povaze živé přírody.

Classification

  • Type

    D - Article in proceedings

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60401 - Arts, Art history

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Others

  • Publication year

    2020

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Article name in the collection

    Umění a evoluce: Sborník pro Jindřicha Vybírala / Art and Evolution: A Festschrift for Jindřich Vybíral

  • ISBN

    978-80-88308-14-0

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Number of pages

    12

  • Pages from-to

    42-53

  • Publisher name

    Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

  • Place of publication

    Praha

  • Event location

    Praha

  • Event date

    Jan 1, 2020

  • Type of event by nationality

    WRD - Celosvětová akce

  • UT code for WoS article