“... yet I would never choose a libretto that didn’t directly fire me up.” Complicated Path of Pavel Haas to the libretto of The Charlatan

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F24%3A10000332" target="_blank" >RIV/00094862:_____/24:10000332 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://journals.phil.muni.cz/musicologica-brunensia" target="_blank" >https://journals.phil.muni.cz/musicologica-brunensia</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/MB2024-2-7" target="_blank" >10.5817/MB2024-2-7</a>

Result language

čeština

Original language name

„…přesto bych se nikdy nerozhodl pro libreto, které by mne přímo nerozpálilo.“ Spletitá cesta Pavla Haase k libretu Šarlatána

Original language description

Jediná opera Pavla Haase Šarlatán, kterou komponoval v letech 1934-1937, je skladatelovým vůbec nejrozsáhlejším dílem a do značné míry vrcholem jeho meziválečné tvorby. Vzniku Šarlatána předcházela řada plánů a nedokončených operních pokusů, které ale většinou ztroskotaly na vyjednávání s autory předloh. Jednalo se o hru Kající Venuše Stanislava Loma, hru Loupežník Karla Čapka nebo hru Dybuk Salomona Anskiho. O libretu opery Haas roku 1932 vyjednával také s básníkem Vítězslavem Nezvalem. Někdy v této době, patrně během letních měsíců roku 1933, se Pavlu Haasovi dostal do rukou román německého spisovatele Josefa Wincklera Doctor Eisenbart, který se rozhodl zpracovat jako operní dílo. Nově objevená korespondence Pavla Haase z let 1933-1934, adresovaná do Německa Josefu Wincklerovi pomáhá odkrýt příčiny, které zkomplikovaly vzájemná vyjednávání mezi umělci. Kvůli politickým poměrům v hitlerovském Německu jednání nedospěla k finální dohodě, takže Pavel Haas, který si z románu sám zpracoval libreto, musel při premiéře v Brně v dubnu 1938 zatajit jméno autora románové předlohy.

Czech name

„…přesto bych se nikdy nerozhodl pro libreto, které by mne přímo nerozpálilo.“ Spletitá cesta Pavla Haase k libretu Šarlatána

Czech description

Jediná opera Pavla Haase Šarlatán, kterou komponoval v letech 1934-1937, je skladatelovým vůbec nejrozsáhlejším dílem a do značné míry vrcholem jeho meziválečné tvorby. Vzniku Šarlatána předcházela řada plánů a nedokončených operních pokusů, které ale většinou ztroskotaly na vyjednávání s autory předloh. Jednalo se o hru Kající Venuše Stanislava Loma, hru Loupežník Karla Čapka nebo hru Dybuk Salomona Anskiho. O libretu opery Haas roku 1932 vyjednával také s básníkem Vítězslavem Nezvalem. Někdy v této době, patrně během letních měsíců roku 1933, se Pavlu Haasovi dostal do rukou román německého spisovatele Josefa Wincklera Doctor Eisenbart, který se rozhodl zpracovat jako operní dílo. Nově objevená korespondence Pavla Haase z let 1933-1934, adresovaná do Německa Josefu Wincklerovi pomáhá odkrýt příčiny, které zkomplikovaly vzájemná vyjednávání mezi umělci. Kvůli politickým poměrům v hitlerovském Německu jednání nedospěla k finální dohodě, takže Pavel Haas, který si z románu sám zpracoval libreto, musel při premiéře v Brně v dubnu 1938 zatajit jméno autora románové předlohy.

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Musicologica Brunensia

ISSN

1212-0391

e-ISSN

2336-436X

Volume of the periodical

59

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

11

Pages from-to

141-151

UT code for WoS article

001398950900007

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85215547703