Impact of adrenaline on the intra-arrest haemodynamics during experimental cardiac arrest

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11150%2F18%3A10391084" target="_blank" >RIV/00216208:11150/18:10391084 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/60162694:G44__/18:43889876 RIV/00179906:_____/18:10391084 RIV/44555601:13450/18:43895423

Result on the web

<a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2018-2-22/vliv-adrenalinu-na-hemodynamiku-behem-experimentalni-srdecni-zastavy-63732" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2018-2-22/vliv-adrenalinu-na-hemodynamiku-behem-experimentalni-srdecni-zastavy-63732</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy

Original language description

Cíl studie: Přestože je adrenalin pevnou součástí protokolu pro rozšířenou neodkladnou resuscitaci, jeho úloha je v poslední době zpochybňována. Proto jsme realizovali experiment s cílem posoudit vliv podávání adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy (SZ). Typ studie: Randomizovaná nezaslepená experimentální studie. Typ pracoviště: Experimentální laboratoř v univerzitní nemocnici. Materiál a metoda: U 14 samic prasete domácího byla navozena SZ s fibrilací komor trvající 15 minut (dvě minuty bez resuscitačních pokusů, tři minuty pouze srdeční masáž, deset minut srdeční masáž a umělá plicní ventilace) s následnou defibrilací a sledováním po dobu 20 minut. Před indukcí SZ byla experimentální zvířata randomizována k nitrožilnímu bolusovému podání 15 μg/kg adrenalinu pátou a desátou minutu SZ (skupina A), nebo ke kardiopulmonální resuscitaci bez podávání adrenalinu (skupina B). Protokol byl realizován za kontinuálního monitorování hemodynamických parametrů včetně kalkulace koronárního (CoPP) a cerebrálního perfuzního tlaku (CPP). Výsledky: Ve skupině A byl dosažen návrat spontánní cirkulace u všech 7 zvířat, ve skupině B pouze u 5 zvířat (p = 0,462). Sledované parametry kromě tělesné teploty byly před indukcí SZ v obou skupinách srovnatelné. Podání adrenalinu ve skupině A vedlo k významnému nárůstu CoPP v první minutě po obou podáních ve srovnání se skupinou B (6. minuta: 30,6 +- 6,4 vs. 14,3 +- 3,2 mm Hg; 11. minuta: 29,4 +- 8,5 vs. 12,3 +- 2,4 mm Hg, p &lt; 0,05) s postupným poklesem na původní hodnoty. Ve skupině A jsme pozorovali podobný nárůst CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku. Závěr: V našem experimentálním modelu SZ vedlo pravidelné podávání adrenalinu k výraznému dočasnému nárůstu CoPP i CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku.

Czech name

Vliv adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy

Czech description

Cíl studie: Přestože je adrenalin pevnou součástí protokolu pro rozšířenou neodkladnou resuscitaci, jeho úloha je v poslední době zpochybňována. Proto jsme realizovali experiment s cílem posoudit vliv podávání adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy (SZ). Typ studie: Randomizovaná nezaslepená experimentální studie. Typ pracoviště: Experimentální laboratoř v univerzitní nemocnici. Materiál a metoda: U 14 samic prasete domácího byla navozena SZ s fibrilací komor trvající 15 minut (dvě minuty bez resuscitačních pokusů, tři minuty pouze srdeční masáž, deset minut srdeční masáž a umělá plicní ventilace) s následnou defibrilací a sledováním po dobu 20 minut. Před indukcí SZ byla experimentální zvířata randomizována k nitrožilnímu bolusovému podání 15 μg/kg adrenalinu pátou a desátou minutu SZ (skupina A), nebo ke kardiopulmonální resuscitaci bez podávání adrenalinu (skupina B). Protokol byl realizován za kontinuálního monitorování hemodynamických parametrů včetně kalkulace koronárního (CoPP) a cerebrálního perfuzního tlaku (CPP). Výsledky: Ve skupině A byl dosažen návrat spontánní cirkulace u všech 7 zvířat, ve skupině B pouze u 5 zvířat (p = 0,462). Sledované parametry kromě tělesné teploty byly před indukcí SZ v obou skupinách srovnatelné. Podání adrenalinu ve skupině A vedlo k významnému nárůstu CoPP v první minutě po obou podáních ve srovnání se skupinou B (6. minuta: 30,6 +- 6,4 vs. 14,3 +- 3,2 mm Hg; 11. minuta: 29,4 +- 8,5 vs. 12,3 +- 2,4 mm Hg, p &lt; 0,05) s postupným poklesem na původní hodnoty. Ve skupině A jsme pozorovali podobný nárůst CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku. Závěr: V našem experimentálním modelu SZ vedlo pravidelné podávání adrenalinu k výraznému dočasnému nárůstu CoPP i CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku.

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

30223 - Anaesthesiology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Anesteziologie &amp; intenzivní medicína

ISSN

1214-2158

e-ISSN

—

Volume of the periodical

29

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

10

Pages from-to

86-95

UT code for WoS article

000451637200005

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85048128908