Massification of tertiary education and the change in the position of graduates on the labor market in the Visegrad countries
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F19%3A10408712" target="_blank" >RIV/00216208:11410/19:10408712 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=vI9c2TqUMB" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=vI9c2TqUMB</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Masifikace terciárního vzdělávání a změna v postavení absolventů na trhu práce v zemích Visegrádské čtyřky
Original language description
České republika, Slovenská republika, Polsko a Maďarsku jsou nejen země z dlouholetou společně provázanou historií, ale také země, kde došlo v posledních 30 letech k podobným dynamickým změnám ve vysokoškolském vzdělávání. Sektor terciárního vzdělávání v zemích Visegradské skupiny byl před rokem 1989 obecně exkluzivní a dominoval mu systém tradičních a technicky zaměřených vysokých škol. Přechod ke kapitalismu poskytl příležitost ke změně i v oblasti terciárního vzdělávání. I když se reformy neměly stejnou podobu a ani neprobíhaly ve stejný čas, můžeme v případě zemí Visegradské skupiny pozorovat podobnou dynamiku vývoje. Jednou takovou velmi důležitou změnou, byla výrazná expanze terciárního vzdělávání, jejíž rychlost v některých zemích zcela předčila to, co bylo možné v předešlých desetiletích pozorovat na západě. Studie mapuje masifikaci terciárního vzdělávání v zemích Visegrádské skupiny a ukazuje, jak se v kontextu tohoto vývoje změnila situace absolventů vysokých škol na trhu práce. Používá tři ukazatele měření - míru nezaměstnanosti, vertikální a horizontální nesoulad mezi absolvovaným vzděláním a vykonávanou prací. Ve všech ukazatelích je to Polsko a Slovensko, které ve srovnání dopadá znatelně hůře. V Polsku se zdá být příčina poměrně evidentní v přemrštěné masifikaci vysokého školství a nedostatečné diferenciaci, kdy stále velká většina vysokoškoláků absolvuje magisterské studijní programy. Obtížněji vysvětlitelná je neutěšená situace absolventů vysokých škol na Slovensku, kde k tak masivnímu růstu nedošlo. Naopak v České republice a v Maďarsku se zdá proběhla transformace terciárního vzdělávání s mnohem mírnějšími negativními důsledky.
Czech name
Masifikace terciárního vzdělávání a změna v postavení absolventů na trhu práce v zemích Visegrádské čtyřky
Czech description
České republika, Slovenská republika, Polsko a Maďarsku jsou nejen země z dlouholetou společně provázanou historií, ale také země, kde došlo v posledních 30 letech k podobným dynamickým změnám ve vysokoškolském vzdělávání. Sektor terciárního vzdělávání v zemích Visegradské skupiny byl před rokem 1989 obecně exkluzivní a dominoval mu systém tradičních a technicky zaměřených vysokých škol. Přechod ke kapitalismu poskytl příležitost ke změně i v oblasti terciárního vzdělávání. I když se reformy neměly stejnou podobu a ani neprobíhaly ve stejný čas, můžeme v případě zemí Visegradské skupiny pozorovat podobnou dynamiku vývoje. Jednou takovou velmi důležitou změnou, byla výrazná expanze terciárního vzdělávání, jejíž rychlost v některých zemích zcela předčila to, co bylo možné v předešlých desetiletích pozorovat na západě. Studie mapuje masifikaci terciárního vzdělávání v zemích Visegrádské skupiny a ukazuje, jak se v kontextu tohoto vývoje změnila situace absolventů vysokých škol na trhu práce. Používá tři ukazatele měření - míru nezaměstnanosti, vertikální a horizontální nesoulad mezi absolvovaným vzděláním a vykonávanou prací. Ve všech ukazatelích je to Polsko a Slovensko, které ve srovnání dopadá znatelně hůře. V Polsku se zdá být příčina poměrně evidentní v přemrštěné masifikaci vysokého školství a nedostatečné diferenciaci, kdy stále velká většina vysokoškoláků absolvuje magisterské studijní programy. Obtížněji vysvětlitelná je neutěšená situace absolventů vysokých škol na Slovensku, kde k tak masivnímu růstu nedošlo. Naopak v České republice a v Maďarsku se zdá proběhla transformace terciárního vzdělávání s mnohem mírnějšími negativními důsledky.
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Aula
ISSN
1210-6658
e-ISSN
—
Volume of the periodical
XXVI
Issue of the periodical within the volume
1 – 2
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
16
Pages from-to
1-16
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—