Proportionality of Crisis Measures Restricting Freedom of Movement

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14220%2F21%3A00129772" target="_blank" >RIV/00216224:14220/21:00129772 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu

Original language description

Cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy v omezujících opatření v návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v rámci stálých členů G20 v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Klíčovou metodou byla komparace narativních případových studií. V návaznosti na tyto narativní případové studie jsme následně identifikovali obecné trendy a poukázali na jejich ústavněprávní a lidskoprávní limity. Hlavním závěrem je, že ačkoli se zkoumané země lišily v mnoha aspektech, docházelo v jejich rámci k omezování svobody pohybu v porovnatelných situacích a podle porovnatelných schémat. Rozsah omezení byl navázán na fáze (časové úseky), ve kterých se stát v rámci pandemie nacházel. V prvním časovém úseku šlo především o zamezení či pozdržení importu nákazy, docházelo tedy k omezení vstupu do země. Ve druhém časovém úseku již došlo k importu nákazy do země a hlavním cílem bylo lokalizovat nákazu uvnitř státu nebo minimalizovat či pozdržet její další šíření. Jedním z hlavních prostředků tak byla regionální opatření v podobě uzavření oblastí s vysokou mírou nákazy. Ve třetím časovém úseku již dochází k nelokalizovanému šíření nákazy. V tuto chvíli jednotlivé státy přistupovaly k plošným omezujícím opatřením v podobě uzavírání obchodů či služeb, zákazů vycházení či uzavření vzdělávacích zařízení. Za poslední časový úsek je pak možné označit období, kdy se státy pozvolným rušením omezujících opatření vracejí k běžnému chodu společnosti. Tyto fáze jsou důležité i pro posouzení ústavněprávních a lidskoprávních dopadů omezujících opatření. Omezující opatření totiž musí být navázaná na legitimní cíle a k těmto cílům musí být v racionálním vztahu. Následně musí projít testem nezbytnosti a také vyvažováním (testem proporcionality v užším slova smyslu). Jak je zřejmé ze shora uvedených časových úseků, posuzování se neděje ve statickém, ale ve vysoce dynamickém prostředí. Navíc je zatíženo empirickou nejistotou – na počátku ohledně vlastností šířícího se koronaviru a v dalším průběhu eventuálně ohledně vlastností jeho nových mutací. Ústavněprávní přezkum je schopný tolerovat poměrně vysokou míru empirické nejistoty, takže není nutné usilovat o volbu „perfektních“ omezujících opatření. Nicméně omezující opatření musí být založena (kumulativně) na racionálních úvahách a dostupných datech.

Czech name

Proporcionalita krizových opatření omezujících svobodu pohybu

Czech description

Cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy v omezujících opatření v návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v rámci stálých členů G20 v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Klíčovou metodou byla komparace narativních případových studií. V návaznosti na tyto narativní případové studie jsme následně identifikovali obecné trendy a poukázali na jejich ústavněprávní a lidskoprávní limity. Hlavním závěrem je, že ačkoli se zkoumané země lišily v mnoha aspektech, docházelo v jejich rámci k omezování svobody pohybu v porovnatelných situacích a podle porovnatelných schémat. Rozsah omezení byl navázán na fáze (časové úseky), ve kterých se stát v rámci pandemie nacházel. V prvním časovém úseku šlo především o zamezení či pozdržení importu nákazy, docházelo tedy k omezení vstupu do země. Ve druhém časovém úseku již došlo k importu nákazy do země a hlavním cílem bylo lokalizovat nákazu uvnitř státu nebo minimalizovat či pozdržet její další šíření. Jedním z hlavních prostředků tak byla regionální opatření v podobě uzavření oblastí s vysokou mírou nákazy. Ve třetím časovém úseku již dochází k nelokalizovanému šíření nákazy. V tuto chvíli jednotlivé státy přistupovaly k plošným omezujícím opatřením v podobě uzavírání obchodů či služeb, zákazů vycházení či uzavření vzdělávacích zařízení. Za poslední časový úsek je pak možné označit období, kdy se státy pozvolným rušením omezujících opatření vracejí k běžnému chodu společnosti. Tyto fáze jsou důležité i pro posouzení ústavněprávních a lidskoprávních dopadů omezujících opatření. Omezující opatření totiž musí být navázaná na legitimní cíle a k těmto cílům musí být v racionálním vztahu. Následně musí projít testem nezbytnosti a také vyvažováním (testem proporcionality v užším slova smyslu). Jak je zřejmé ze shora uvedených časových úseků, posuzování se neděje ve statickém, ale ve vysoce dynamickém prostředí. Navíc je zatíženo empirickou nejistotou – na počátku ohledně vlastností šířícího se koronaviru a v dalším průběhu eventuálně ohledně vlastností jeho nových mutací. Ústavněprávní přezkum je schopný tolerovat poměrně vysokou míru empirické nejistoty, takže není nutné usilovat o volbu „perfektních“ omezujících opatření. Nicméně omezující opatření musí být založena (kumulativně) na racionálních úvahách a dostupných datech.

Type

V_souhrn - Summary research report

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

<a href="/en/project/VI04000096" target="_blank" >VI04000096: Freedom of Movement Restrictions: Technological Opportunities and Constitutional Limits</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Number of pages

173

Place of publication

Brno

Publisher/client name

Masarykova univerzita pro Ministerstvo vnitra České republiky

Version

—