All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

The Studio of the Republic. Pilsen Architecture from 1918 to 1938

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00263338%3A_____%2F18%3AN0000012" target="_blank" >RIV/00263338:_____/18:N0000012 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

  • Original language description

    Plzeň nebývá, kromě několika jednotlivostí, vnímána jako město pozoruhodné z hlediska architektonického vývoje v nové době. Tato skutečnost však nevychází z nedostatku pozoruhodných návrhů a realizací, ale spíše z neznalosti, destrukčních zásahů druhé poloviny 20. století a přetrvávajícího důrazu historiků na avantgardní koncepty. Západočeská galerie v Plzni se v posledních letech zabývala dílčími projekty, které se týkaly meziválečné architektury Plzně (Adolf Loos, Hanuš Zápal, Sdružení západočeských výtvarných umělců atd.), přesto však ucelený pohled na architekturu a urbanismus meziválečné Plzně dosud chybí. Při práci na zmíněných i dalších projektech se přitom rozkrývá mnoho pozoruhodných informací a souvislostí. Jde o první komplexní zpracování uvedeného tématu. Pozornost je věnována významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně jejich význam je nadregionální (Loos a jeho okruh, Jan Gillar, Josef Špalek, Karel Honzík, Jan Víšek). Současně je nastíněna i dobová situace, která vedla k vytvoření určitého ohniska moderní architektury i ze samotné Plzně, kde předně díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů (Hanuš Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý, Jaroslav Čada). Připomenuti budou i soukromě projektující tvůrci – předně Leo Meisl, Václav Neckář a František Němec. Kromě jednotlivých osobností a jejich prací je významným tématem urbanismus, jemuž zatím byla věnována zcela mizivá pozornost. Jsou proto nastíněny souvislosti přípravy generálního regulačního plánu Plzně Vladimírem Zákrejsem. Snahou je ale předně popsat specifickou situaci, v níž se Plzeň nacházela s ohledem na svůj průmyslový charakter. Šlo předně o unikátní snahu o postupné vyrovnání s chybnými řešeními založenými ve druhé polovině 19. století. Výsledkem bylo vymísťování průmyslu z centra a postupná přestavba jeho partií včetně četných razantních rekonstrukcí a revitalizací. Nastíněny jsou urbanistické aktivity městského stavebního úřadu, umělecké rady a technické komise, ale rovněž zásahy státního Památkového úřadu a spolků. Prezentovány jsou předně původní dokumentace staveb a částí města a fotografie dokončených staveb a jejich souborů, ale také interiérů a letecké snímky. Důraz je kladen na porovnání stavu míst před úpravami a po nich. Součástí expozice jsou také četné další dokumenty, zajímavosti a modely staveb ze sbírky ZČG včetně jednoho modelu zcela nově zhotoveného. V expozici je zahrnuta projekce krátkých dobových filmů z let 1922 a 1938. Závěr se stručně věnuje i následnému období, které předchozí éru do značné míry negovalo a zavinilo současný stav města i jeho nízký stupeň poznání.

  • Czech name

    Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

  • Czech description

    Plzeň nebývá, kromě několika jednotlivostí, vnímána jako město pozoruhodné z hlediska architektonického vývoje v nové době. Tato skutečnost však nevychází z nedostatku pozoruhodných návrhů a realizací, ale spíše z neznalosti, destrukčních zásahů druhé poloviny 20. století a přetrvávajícího důrazu historiků na avantgardní koncepty. Západočeská galerie v Plzni se v posledních letech zabývala dílčími projekty, které se týkaly meziválečné architektury Plzně (Adolf Loos, Hanuš Zápal, Sdružení západočeských výtvarných umělců atd.), přesto však ucelený pohled na architekturu a urbanismus meziválečné Plzně dosud chybí. Při práci na zmíněných i dalších projektech se přitom rozkrývá mnoho pozoruhodných informací a souvislostí. Jde o první komplexní zpracování uvedeného tématu. Pozornost je věnována významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a současně jejich význam je nadregionální (Loos a jeho okruh, Jan Gillar, Josef Špalek, Karel Honzík, Jan Víšek). Současně je nastíněna i dobová situace, která vedla k vytvoření určitého ohniska moderní architektury i ze samotné Plzně, kde předně díky městskému stavebnímu úřadu a pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů (Hanuš Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf Černý, Jaroslav Čada). Připomenuti budou i soukromě projektující tvůrci – předně Leo Meisl, Václav Neckář a František Němec. Kromě jednotlivých osobností a jejich prací je významným tématem urbanismus, jemuž zatím byla věnována zcela mizivá pozornost. Jsou proto nastíněny souvislosti přípravy generálního regulačního plánu Plzně Vladimírem Zákrejsem. Snahou je ale předně popsat specifickou situaci, v níž se Plzeň nacházela s ohledem na svůj průmyslový charakter. Šlo předně o unikátní snahu o postupné vyrovnání s chybnými řešeními založenými ve druhé polovině 19. století. Výsledkem bylo vymísťování průmyslu z centra a postupná přestavba jeho partií včetně četných razantních rekonstrukcí a revitalizací. Nastíněny jsou urbanistické aktivity městského stavebního úřadu, umělecké rady a technické komise, ale rovněž zásahy státního Památkového úřadu a spolků. Prezentovány jsou předně původní dokumentace staveb a částí města a fotografie dokončených staveb a jejich souborů, ale také interiérů a letecké snímky. Důraz je kladen na porovnání stavu míst před úpravami a po nich. Součástí expozice jsou také četné další dokumenty, zajímavosti a modely staveb ze sbírky ZČG včetně jednoho modelu zcela nově zhotoveného. V expozici je zahrnuta projekce krátkých dobových filmů z let 1922 a 1938. Závěr se stručně věnuje i následnému období, které předchozí éru do značné míry negovalo a zavinilo současný stav města i jeho nízký stupeň poznání.

Classification

  • Type

    E<sub>nekrit</sub> - Exhibition

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60402 - Architectural design

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Others

  • Publication year

    2018

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Event location

    Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň

  • Event country

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Event starting date

  • Event ending date

  • Total number of attendees

    1

  • Foreign attendee count

  • Type of event by attendee nationality

    CST - Celostátní akce