Encouraging parents' self-efficacy in strengthening their co-responsibility for their child's education

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F27132781%3A_____%2F20%3AN0000029" target="_blank" >RIV/27132781:_____/20:N0000029 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Podpora self-efficacy rodičů v posilování jejich spoluzodpovědnosti za vzdělávání jejich dítěte

Original language description

Východiskem příspěvku jsou úvahy Zygmunta Baumana, odborníka sledujícího problematiku tzv. tekutého moderního světa - charakteristického rychlým tokem informací a neustálým během událostí, v němž začíná scházet jistota a trvalé vazby. V tomto kontextu zaznamenáváme masivní projevy adiaforizace, ztráty morálních a mravních zásad, redukce na nejzákladnější formality, nárůst etické lhostejnosti. Současně s rychlým tokem života zaznamenáváme pokles vlastní zodpovědnosti ve všech cílových skupinách a v nejrůznějších oblastech života, neboť právě v rychlém toku událostí se dá mnohdy složitě určit, kdo je za kterou část konkrétního procesu vlastně zodpovědný. Společenská anonymita a kosmická rychlost tekuté společnosti si vybírá velmi krutou daň. V souvislosti s tímto trendem se bohužel objevuje proces rezignace na vlastní zodpovědnost i u velké skupiny rodičů. Zejména odpovědnost za výchovu a vzdělání dětí přenechává značná část rodičů na institucionální výchově a jejich základním argumentem je „liberální“ přístup a „láska“ k dítěti. Příspěvek sleduje tuto problematiku přenosu odpovědnosti rodičů za vzdělání svých dětí na institucionální prostředí, zaměřuje se na charakteristické rysy těchto rodičů (socioekonomický status, osobnostní charakteristiky). Závažné důsledky má takové jednání rodičů zejména na vývoj dětí s poruchami učení a děti s odkladem školní docházky, u nichž je nezbytná pravidelná denní reedukační péče, zejména v domácím prostředí. Autorka příspěvku vychází z vlastní dlouholeté zkušenosti z pedagogicko-psychologického poradenství a spolupráce se základními a středními školami v kraji Praha a Vysočina. Jako základní diagnostické nástroje využívá anamnézy, pozorování, dotazníky, rozhovory s rodiči a učiteli, analýzy kazuistických případů. Základním metodologickým východiskem příspěvku je analýza případových studií vlastních klientů. Výchozí výzkumnou otázkou je: „Jaké základní charakteristiky má rodič ochotný nést spoluzodpovědnost za vzdělání svého dítěte (v čem se rodiče spoluodpovědní liší od ostatních)?“ Pokles odpovědnosti rodičů při reedukační péči vede k vysokému nárůstu žáků s těmito obtížemi, s věkem se obtíže nezmírňují a celý systém péče je zahlcen a nefunguje efektivně. Kromě analýzy a popisu daného stavu je však nezbytně nutné hledat možnosti a příležitosti ke zvyšování odpovědnosti rodičů, z psychologického hlediska např. posilováním zdravé sebereflexe a vědomí vlastní sebeúčinnosti (self-efficacy), že jako rodič „umím“ nastavit užší výchovné hranice, že jako rodič „umím“ efektivně dítě připravovat na vzdělávací dráhu a nespokojím s klišé – mé dítě má svobodu a jeho kvalita života je jeho odpovědnost, a že najdu odvahu tuto odpovědnost nést zejména v prvních letech já sám. Tyto techniky si rodiče mohou osvojit v krátkodobých seminářích či workshopech připravených ve spolupráci se školami. Následně je možné sledovat efekty reedukace u žáků těchto rodičů a žáků, kde rodiče spolupracovat nechtějí (a nemají ani zájem o vlastní osobní rozvoj) a vytvořit tak základ pro případný experimentální výzkumný záměr.

Czech name

Podpora self-efficacy rodičů v posilování jejich spoluzodpovědnosti za vzdělávání jejich dítěte

Czech description

Východiskem příspěvku jsou úvahy Zygmunta Baumana, odborníka sledujícího problematiku tzv. tekutého moderního světa - charakteristického rychlým tokem informací a neustálým během událostí, v němž začíná scházet jistota a trvalé vazby. V tomto kontextu zaznamenáváme masivní projevy adiaforizace, ztráty morálních a mravních zásad, redukce na nejzákladnější formality, nárůst etické lhostejnosti. Současně s rychlým tokem života zaznamenáváme pokles vlastní zodpovědnosti ve všech cílových skupinách a v nejrůznějších oblastech života, neboť právě v rychlém toku událostí se dá mnohdy složitě určit, kdo je za kterou část konkrétního procesu vlastně zodpovědný. Společenská anonymita a kosmická rychlost tekuté společnosti si vybírá velmi krutou daň. V souvislosti s tímto trendem se bohužel objevuje proces rezignace na vlastní zodpovědnost i u velké skupiny rodičů. Zejména odpovědnost za výchovu a vzdělání dětí přenechává značná část rodičů na institucionální výchově a jejich základním argumentem je „liberální“ přístup a „láska“ k dítěti. Příspěvek sleduje tuto problematiku přenosu odpovědnosti rodičů za vzdělání svých dětí na institucionální prostředí, zaměřuje se na charakteristické rysy těchto rodičů (socioekonomický status, osobnostní charakteristiky). Závažné důsledky má takové jednání rodičů zejména na vývoj dětí s poruchami učení a děti s odkladem školní docházky, u nichž je nezbytná pravidelná denní reedukační péče, zejména v domácím prostředí. Autorka příspěvku vychází z vlastní dlouholeté zkušenosti z pedagogicko-psychologického poradenství a spolupráce se základními a středními školami v kraji Praha a Vysočina. Jako základní diagnostické nástroje využívá anamnézy, pozorování, dotazníky, rozhovory s rodiči a učiteli, analýzy kazuistických případů. Základním metodologickým východiskem příspěvku je analýza případových studií vlastních klientů. Výchozí výzkumnou otázkou je: „Jaké základní charakteristiky má rodič ochotný nést spoluzodpovědnost za vzdělání svého dítěte (v čem se rodiče spoluodpovědní liší od ostatních)?“ Pokles odpovědnosti rodičů při reedukační péči vede k vysokému nárůstu žáků s těmito obtížemi, s věkem se obtíže nezmírňují a celý systém péče je zahlcen a nefunguje efektivně. Kromě analýzy a popisu daného stavu je však nezbytně nutné hledat možnosti a příležitosti ke zvyšování odpovědnosti rodičů, z psychologického hlediska např. posilováním zdravé sebereflexe a vědomí vlastní sebeúčinnosti (self-efficacy), že jako rodič „umím“ nastavit užší výchovné hranice, že jako rodič „umím“ efektivně dítě připravovat na vzdělávací dráhu a nespokojím s klišé – mé dítě má svobodu a jeho kvalita života je jeho odpovědnost, a že najdu odvahu tuto odpovědnost nést zejména v prvních letech já sám. Tyto techniky si rodiče mohou osvojit v krátkodobých seminářích či workshopech připravených ve spolupráci se školami. Následně je možné sledovat efekty reedukace u žáků těchto rodičů a žáků, kde rodiče spolupracovat nechtějí (a nemají ani zájem o vlastní osobní rozvoj) a vytvořit tak základ pro případný experimentální výzkumný záměr.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50100 - Psychology and cognitive sciences

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Tekutá zodpovednosť na Slovensku

ISBN

978-80-568-0347-9

Number of pages of the result

14

Pages from-to

135-149

Number of pages of the book

199

Publisher name

Typi Universitates Tyrnaviensis

Place of publication

Trnava

UT code for WoS chapter

—