The Situation in the Czech Labour Market Concerning Employees who Receive a Gross Monthly Wage at the Minimum Wage Level
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F45773009%3A_____%2F21%3AN0000062" target="_blank" >RIV/45773009:_____/21:N0000062 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_512.pdf" target="_blank" >https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_512.pdf</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Situace na pracovním trhu v České republice se zřetelem na zaměstnance pobírající hrubou měsíční mzdu na úrovni minimální mzdy
Original language description
Hlavním cílem této studie je poskytnout přehled o vývoji mezd v podnikatelské sféře v České republice v období let 2014 až 2020 se speciálním důrazem na nejnižší mzdy. Data pro tento výzkum pocházejí od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, přičemž výběrová šetření jsou zajišťována společností Trexima, spol. s r. o. Uvedená výběrová šetření jsou zacílena především na velké podniky, což vede ke značnému nadhodnocení charakteristik mzdové úrovně a jistému odchýlení od skutečného trhu práce České republiky, neboť problematika minimálních mezd se týká zejména malých firem. Další možné zkreslení zjištěných výsledků způsobuje skutečnost, že ve vstupním souboru celkově výrazně převažují muži nad ženami, přestože otázka minimálních mezd se týká především žen. Studie je zaměřena na vývoj charakteristik mzdových rozdělení celkového souboru v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání. Jedná se o charakteristiky mzdové úrovně (průměrná mzda, mediánová mzda a mediálová mzda) a mzdové diversifikace (Giniho index). Speciální pozornost je věnována mzdové distribuci z hlediska decilů. Studie sleduje vývoj celých mzdových rozdělení v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání ve sledovaném období. Modely mzdových rozdělení byly konstruovány s využitím tříparametrických lognormálních křivek a metody maximální věrohodnosti bodového odhadu parametrů, přičemž počátek lognormálních křivek byl odhadnut prostřednictvím minimální mzdy v daném roce. Bylo zjištěno, že mzdová rozdělení žen se vyznačují výrazně nižší polohou i deversifikací, což vyplývá rovněž ze skutečnosti, že mzdová rozdělení žen jsou špičatější a více kladně zešikmená než mzdová rozdělení mužů. V případě žen tedy převládají nižší hodnoty mezd oproti mzdám mužů. Následující část studie je zaměřena na zaměstnance, kteří v příslušném roce pobírali hrubou měsíční mzdu v intervalu, jehož dolní hranici představuje minimální mzda v uvažovaném roce a horní je tvořena 1,1násobkem této minimální mzdy. Cílem této části studie bylo identifikovat zaměstnance, kteří jsou nejvíce ohrožení fenoménem minimální mzdy z hlediska věku zaměstnance, okresu výkonu práce, povolání zaměstnance a v případě cizinců rovněž z hlediska jejich státní příslušnosti. Výsledky ukazují, že z hlediska věku jsou problémem minimální mzdy ohroženi především zaměstnanci ve věkových intervalech 55 až 59 let, 50 až 54 let a 45 až 49 let. Z hlediska okresu výkonu práce bylo zjištěno, že nejvíce zaměstnanců pobírajících mzdu na úrovni minimální mzdy je zejména v největších městech České republiky (Praha, Brno, Ostrava). Tento fakt má však přímou souvislost s vysokou koncentrací zaměstnanců v těchto velkých městech. Dalšími problémovými okresy jsou okresy na severu Moravy, jmenovitě Karviná, Frýdek-Místek, dále okresy v Karlovarském a Ústeckém kraji, jmenovitě Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Jedná se o oblasti, které z hlediska trhu práce standardně patří mezi problematické. Z hlediska povolání zaměstnance bylo zjištěno, že problémem minimální mzdy jsou nejvíce ohroženi pracovníci zaměstnaní na pracovních pozicích manipulačních dělníků ve výrobě, ostatních uklízečů a pomocníků, pomocníků v kuchyni, pomocných dělníků ve výrobě, pracovníků ostrahy, strážných, uklízečů a pomocníků v administrativních objektech, uklízečů a pomocníků ve zdravotnických a sociálních zařízeních, uklízečů výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů, uklízečů prodejních prostor a vrátných. Dále bylo zjištěno, že v České republice jsou zaměstnáni pracovníci ze 144 zemí světa, z nichž minimální mzdou jsou nejvíce ohroženi pracovníci původem ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.
Czech name
Situace na pracovním trhu v České republice se zřetelem na zaměstnance pobírající hrubou měsíční mzdu na úrovni minimální mzdy
Czech description
—
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
50206 - Finance
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2021
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů