Automatic secundary voltage regulator in transmission and distribution system

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F46900829%3A_____%2F17%3AN0000001" target="_blank" >RIV/46900829:_____/17:N0000001 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Automatický sekundární regulátor napětí v přenosové a distribuční soustavě

Original language description

Rozvoj decentrálních zdrojů elektrické energie připojovaných do elektrizační soustavy, zejména do hladin nízkého a vysokého napětí, ale také velmi vysokého napětí 110 kV, vede k tomu, že přístup k problematice řízení elektrizační soustavy se bude v budoucích letech měnit, a to jak v distribučních, tak přenosových sítích. Vlivem vysoké penetrace obnovitelných zdrojů energie a rostoucí kabelizace se zvyšuje objem nevyžádaných toků jalového výkonu v přenosové a distribuční soustavě, a hlavně k přetokům z distribuční do přenosové sítě. Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě umožňuje integrovat vzájemně nezávislé systémy regulace napětí a jalových výkonů do jednoho celkového regulačního systému, který bude zajišťovat hospodárnost, bezpečnost a kvalitu dodávky elektrické energie konečnému odběrateli při všech provozních stavech soustav 400 kV, 220 kV, 110 kV a soustav vysokého napětí (35 a 22 kV). V současné době funguje automatická sekundární regulace napětí a jalových výkonů v přenosové soustavě a odděleně v některých částech distribuční soustavy. Při využití výsledků výzkumu bude možné uzlové oblasti elektrizační soustavy s akčními prvky vybavit automatickými sekundárními regulátory napětí v přenosové a distribuční soustavě. Akčními prvky schopnými regulovat napětí a jalový výkon jsou zdroje, transformátory s přepínáním odboček pod zatížením a tlumivky. Zdroje a výrobní moduly, zde jsou zahrnuty točivé zdroje i nesynchronní výrobny, které jsou připojeny k elektrizační soustavě přímo anebo přes frekvenční měnič, jsou schopné regulace napětí a jalového výkonu, a to v rámci rozsahu, který je reprezentován nejčastěji pomocí PQ diagramu zdroje (závislost činného a jalového výkonu zdroje). Tato skupina akčních prvků je charakterizována zpravidla rychlou a plynulou odezvou regulace, zejména rychlost závisí na typu regulátoru a jeho nastavení. U regulace napětí a jalového výkonu se většinou volí delší časové konstanty oproti regulaci činného výkonu. Tím se zajišťuje stabilní odezva s minimálním rizikem na to, aby došlo k cyklickému přeregulování a tím pádem k napěťovému rozkývání elektrizační soustavy. Transformátory vybavené automatickým přepínáním odboček pod napětím jsou umístěny v uzlech s přechodem mezi distribuční a přenosovou soustavou, tedy 400/110 kV a 220/110 kV, v uzlech přenosové soustavy jako vazební transformátory 400/220 kV nebo v uzlech distribuční soustavy s přechodem mezi hladinou velmi vysokého a vysokého napětí. V popsaných případech odbočky na transformátorech umožňují přepnutím skokovou změnu napětí na nižší hladině transformační vazby. Pomocí přepínání odboček transformátorů je také možné redistribuovat jalový výkon mezi napěťovými hladinami. V uzlech s přechodem mezi vysokým a nízkým napětím jsou většinou transformátory také vybaveny přepínačem odboček, ale už ne pod zatížením (výjimku tvoří některé speciální uzly anebo pilotní projekty) a pro automatickou sekundární regulaci napětí a jalového výkonu se nevyužívají. Tlumivky jsou prvky dlouhodobě využívány ke kompenzaci sítě. V naprosté většině případů nedisponují možností plynulé nebo krokové regulace. Dochází k aktivaci nebo deaktivaci celého výkonu tlumivky a tím zasahují do regulačního procesu v dané lokalitě sítě. Vyvolaná změna v síti je pak většinou větší než požadovaná odchylka a je nutné ji doregulovat. Na ověřeném matematickém modelu byly prováděny analýzy týkající se hlavně chování jednotlivých typů uzlových oblastí. Vliv akčních prvků na provozní parametry, jejich příspěvky do regulačního procesu, ale i jejich vzájemné ovlivňování. Takto získané poznatky jsou uplatňovány v návrzích regulačních algoritmů pro proces propojeného řízení napětí přes více napěťových hladin. Jeden ze základních výpočtů pro potřeby automatické regulace napětí a jalového výkonu je založen na tzv. load flow síťových výpočtech, s jeho pomocí je stanovena citlivost pro daný tip uzlové oblasti. Citlivost uzlu je v tomto kontextu vyjádřena jako potřebný výkon (jalového charakteru) pro úspěšnou změnu napětí ve sledované části sítě. Tento poměr se mění s konfigurací sítě, s prvky, které jsou k ní připojeny, a jejími elektrickými parametry. Jedná se tedy o lokální parametr pro danou část sítě. Aplikací výše popsaného výpočtu citlivosti uzlové oblasti na zkoumanou soustavu je možné získat lokální citlivostní parametry, které jsou potřeba pro správné nastavení a ladění regulačních algoritmů. Vzhledem k systému regulace napětí v elektrizační soustavě, který je rozdělen do několika pilotních uzlů v rámci přenosové soustavy a dále navazuje ve vertikálním směru do radiálně koncipované distribuční soustavy je potřeba tyto citlivosti napočítat pro všechny uzlové oblasti i k nim připojených oblastí distribuční soustavy a v těchto případech je použito typizace. Dochází k využití opakujícího se charakteru typického pro distribuční soustavu, hlavně venkovské, městské a jejich kombinace (projeví se skladbou typizovaných vývodů). Po této úpravě se rozšíří výpočet citlivosti pro dané uzlové oblasti i o typizované uzlové oblasti distribučních soustav. Právě výše popsané výpočty citlivosti určují potenciál připojených akčních prvků pro regulaci napětí a jalového výkonu pro daný uzel sítě. Výpočty zohledňují lokalizaci akčního prvku vůči sledované síti, jeho výrobní charakter a typ. Základní dělení je na synchronní a nesynchronní výrobní moduly, podle způsobu připojení a technologie zdroje, dále je zde skupina pasivních prvků jako kondenzátorové baterie nebo statické tlumivky. Výpočty ukazují, jak velký dopad mají jednotlivé prvky na regulaci napětí a zda jejich regulační schopnosti ovlivňují další prvky v síti. Pro potencionální využití zdrojové základny na hladině nízkého napětí, byl proveden výpočet, který porovnával možnosti s přímým řízením regulace zdrojů (nesynchronních i synchronních výroben) a využitím tzv. autonomních regulačních křivek. Výhody přímého řízení, těchto skupin zdrojů, nemají takový efekt jako zdroje vyvedené do vyšších napěťových hladin. Toto je dáno charakterem sítě nízkého napětí, poměrem odporu k reaktanci a zkratovým výkonem. Zdroje vyvedené do sítí vyššího napětí jsou pak modelovány buďto obdobnou charakteristikou anebo, a to je častější případ pomocí charakteristiky činného a jalového výkonu zdroje. Algoritmus součinnosti jednotlivých akčních členů při regulaci napětí a jalového výkonu vychází hlavně z požadavku na jejich vzájemné ovlivnění. Tím je především myšleno, aby nedocházelo k vzájemným zpětným vazbám mezi některými akčními prvky nebo jejich skupinami s výsledkem protichůdných regulačních zásahů v rámci jedné regulované oblasti. V návrhu regulačních algoritmů je toto zajištěno zejména striktním rozdělením povelů pro jednotlivé skupiny zdrojů a výrobních modulů s hlavním kritériem na jejich místo připojení do soustavy a charakteru vnitřní regulace. Samotné povelování prvků je řazeno v pravidelně definovaných časových krocích, čímž je zajištěna dostatečná doba na provedení regulačního zásahu, jeho dopadu na síť a opětovná zpětná vazba do měření sítě a znovu načtení takto aktualizovaných dat do modulu analýza sítě. Další sledovaný aspekt již zmiňované nastavení regulátoru na zdrojích a výrobních modulech. Je dbáno na to, aby časové konstanty nebyly příliš rychlé a nemohlo tak dojít k rychlému přeregulování v rámci zadaného pokynu např. ve větší skupině zdrojů. Uzlové oblasti pro účely rychlejších analýz sítě rozdělujeme do několika skupin podle jejich charakteru ve vztahu k lokalitě, napájení a zásobované oblasti. Podle toho jsou vazby na nižší hladinu napětí nahrazovány typovými ekvivalenty, které s sebou nesou kumulovanou informaci o dění na úrovni nízkého napětí. Algoritmus regulace napětí a jalového výkonu je navržen jako smyčka se vstupy dat, výkonnými bloky, v kterých je soustředěna výpočetní analýza, vytvoření povelů a jejich distribuce do jednotlivých bloků akčních prvků zapojených do regulačního procesu. Výpočet je možné konfigurovat podle požadované cílové hodnoty – změna napětí nebo požadovaný tok jalového výkonu, tímto je možné nastavovat samotnou regulační úlohu. Navržený algoritmus byl naprogramován v prostředí TIA portal (total integrated automation) od firmy Siemens. Prototyp automatického sekundárního regulátoru napětí v přenosové a distribuční soustavě je sestaven z prvků moderní platformy modulárních programovatelných automatů Simatic S7-1500. Tento kompaktní pokročilý automat poskytuje vysoký výkon navzdory jeho malým rozměrům. Automat je rychlý a snadno se instaluje a připojuje k jiným řídícím systémům, doba odezvy je velmi krátká a tím zvyšuje produktivitu celého systému. Sestava zahrnuje zdroj, výkonnou centrální procesorovou jednotku, moduly analogových a digitálních vstupů a výstupů a moduly pro komunikaci s navazujícími systémy. Prototyp je připraven komunikovat s řídicími systémy rozvoden, dispečerskými systémy i řídicími systémy akčních prvků pomocí standardních protokolů sériové i paketové komunikace. Využitelné protokoly sériové komunikace jsou Modbus RTU, Profibus DP nebo IEC 60870-5-101. Pro komunikaci pomocí paketového přenosu se používají protokoly Ethernet nebo Profinet. Vysoká variabilita komunikačních schopností prototypu umožňuje rychlé a snadné přizpůsobení skladbě navazujících systémů při nasazení v konkrétní aplikaci. Vyvinutý prototyp vychází z praxe provozování sekundární regulace napětí, kde je regulátor vázán na lokalitu a v ní umístěný pilotní uzel. Samotný systém by bylo možné provozovat i jako modulární řešení integrované do síťového řídicího systému. Další vývoj by řešil hlavně zpracování a validaci velkých objemů dat, který by s sebou nesl rozvoj chytrého měření v elektrizační soustavě. V dalším rozvoji je možné uvažovat nad tím, jak zahrnout propojenou funkci regulace napětí do stávajícího systému podpůrných služeb definovaných provozovatelem přenosové soustavy, když dojde k zapojení akčních prvků i z distribučních soustav.

Czech name

Automatický sekundární regulátor napětí v přenosové a distribuční soustavě

Czech description

Rozvoj decentrálních zdrojů elektrické energie připojovaných do elektrizační soustavy, zejména do hladin nízkého a vysokého napětí, ale také velmi vysokého napětí 110 kV, vede k tomu, že přístup k problematice řízení elektrizační soustavy se bude v budoucích letech měnit, a to jak v distribučních, tak přenosových sítích. Vlivem vysoké penetrace obnovitelných zdrojů energie a rostoucí kabelizace se zvyšuje objem nevyžádaných toků jalového výkonu v přenosové a distribuční soustavě, a hlavně k přetokům z distribuční do přenosové sítě. Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě umožňuje integrovat vzájemně nezávislé systémy regulace napětí a jalových výkonů do jednoho celkového regulačního systému, který bude zajišťovat hospodárnost, bezpečnost a kvalitu dodávky elektrické energie konečnému odběrateli při všech provozních stavech soustav 400 kV, 220 kV, 110 kV a soustav vysokého napětí (35 a 22 kV). V současné době funguje automatická sekundární regulace napětí a jalových výkonů v přenosové soustavě a odděleně v některých částech distribuční soustavy. Při využití výsledků výzkumu bude možné uzlové oblasti elektrizační soustavy s akčními prvky vybavit automatickými sekundárními regulátory napětí v přenosové a distribuční soustavě. Akčními prvky schopnými regulovat napětí a jalový výkon jsou zdroje, transformátory s přepínáním odboček pod zatížením a tlumivky. Zdroje a výrobní moduly, zde jsou zahrnuty točivé zdroje i nesynchronní výrobny, které jsou připojeny k elektrizační soustavě přímo anebo přes frekvenční měnič, jsou schopné regulace napětí a jalového výkonu, a to v rámci rozsahu, který je reprezentován nejčastěji pomocí PQ diagramu zdroje (závislost činného a jalového výkonu zdroje). Tato skupina akčních prvků je charakterizována zpravidla rychlou a plynulou odezvou regulace, zejména rychlost závisí na typu regulátoru a jeho nastavení. U regulace napětí a jalového výkonu se většinou volí delší časové konstanty oproti regulaci činného výkonu. Tím se zajišťuje stabilní odezva s minimálním rizikem na to, aby došlo k cyklickému přeregulování a tím pádem k napěťovému rozkývání elektrizační soustavy. Transformátory vybavené automatickým přepínáním odboček pod napětím jsou umístěny v uzlech s přechodem mezi distribuční a přenosovou soustavou, tedy 400/110 kV a 220/110 kV, v uzlech přenosové soustavy jako vazební transformátory 400/220 kV nebo v uzlech distribuční soustavy s přechodem mezi hladinou velmi vysokého a vysokého napětí. V popsaných případech odbočky na transformátorech umožňují přepnutím skokovou změnu napětí na nižší hladině transformační vazby. Pomocí přepínání odboček transformátorů je také možné redistribuovat jalový výkon mezi napěťovými hladinami. V uzlech s přechodem mezi vysokým a nízkým napětím jsou většinou transformátory také vybaveny přepínačem odboček, ale už ne pod zatížením (výjimku tvoří některé speciální uzly anebo pilotní projekty) a pro automatickou sekundární regulaci napětí a jalového výkonu se nevyužívají. Tlumivky jsou prvky dlouhodobě využívány ke kompenzaci sítě. V naprosté většině případů nedisponují možností plynulé nebo krokové regulace. Dochází k aktivaci nebo deaktivaci celého výkonu tlumivky a tím zasahují do regulačního procesu v dané lokalitě sítě. Vyvolaná změna v síti je pak většinou větší než požadovaná odchylka a je nutné ji doregulovat. Na ověřeném matematickém modelu byly prováděny analýzy týkající se hlavně chování jednotlivých typů uzlových oblastí. Vliv akčních prvků na provozní parametry, jejich příspěvky do regulačního procesu, ale i jejich vzájemné ovlivňování. Takto získané poznatky jsou uplatňovány v návrzích regulačních algoritmů pro proces propojeného řízení napětí přes více napěťových hladin. Jeden ze základních výpočtů pro potřeby automatické regulace napětí a jalového výkonu je založen na tzv. load flow síťových výpočtech, s jeho pomocí je stanovena citlivost pro daný tip uzlové oblasti. Citlivost uzlu je v tomto kontextu vyjádřena jako potřebný výkon (jalového charakteru) pro úspěšnou změnu napětí ve sledované části sítě. Tento poměr se mění s konfigurací sítě, s prvky, které jsou k ní připojeny, a jejími elektrickými parametry. Jedná se tedy o lokální parametr pro danou část sítě. Aplikací výše popsaného výpočtu citlivosti uzlové oblasti na zkoumanou soustavu je možné získat lokální citlivostní parametry, které jsou potřeba pro správné nastavení a ladění regulačních algoritmů. Vzhledem k systému regulace napětí v elektrizační soustavě, který je rozdělen do několika pilotních uzlů v rámci přenosové soustavy a dále navazuje ve vertikálním směru do radiálně koncipované distribuční soustavy je potřeba tyto citlivosti napočítat pro všechny uzlové oblasti i k nim připojených oblastí distribuční soustavy a v těchto případech je použito typizace. Dochází k využití opakujícího se charakteru typického pro distribuční soustavu, hlavně venkovské, městské a jejich kombinace (projeví se skladbou typizovaných vývodů). Po této úpravě se rozšíří výpočet citlivosti pro dané uzlové oblasti i o typizované uzlové oblasti distribučních soustav. Právě výše popsané výpočty citlivosti určují potenciál připojených akčních prvků pro regulaci napětí a jalového výkonu pro daný uzel sítě. Výpočty zohledňují lokalizaci akčního prvku vůči sledované síti, jeho výrobní charakter a typ. Základní dělení je na synchronní a nesynchronní výrobní moduly, podle způsobu připojení a technologie zdroje, dále je zde skupina pasivních prvků jako kondenzátorové baterie nebo statické tlumivky. Výpočty ukazují, jak velký dopad mají jednotlivé prvky na regulaci napětí a zda jejich regulační schopnosti ovlivňují další prvky v síti. Pro potencionální využití zdrojové základny na hladině nízkého napětí, byl proveden výpočet, který porovnával možnosti s přímým řízením regulace zdrojů (nesynchronních i synchronních výroben) a využitím tzv. autonomních regulačních křivek. Výhody přímého řízení, těchto skupin zdrojů, nemají takový efekt jako zdroje vyvedené do vyšších napěťových hladin. Toto je dáno charakterem sítě nízkého napětí, poměrem odporu k reaktanci a zkratovým výkonem. Zdroje vyvedené do sítí vyššího napětí jsou pak modelovány buďto obdobnou charakteristikou anebo, a to je častější případ pomocí charakteristiky činného a jalového výkonu zdroje. Algoritmus součinnosti jednotlivých akčních členů při regulaci napětí a jalového výkonu vychází hlavně z požadavku na jejich vzájemné ovlivnění. Tím je především myšleno, aby nedocházelo k vzájemným zpětným vazbám mezi některými akčními prvky nebo jejich skupinami s výsledkem protichůdných regulačních zásahů v rámci jedné regulované oblasti. V návrhu regulačních algoritmů je toto zajištěno zejména striktním rozdělením povelů pro jednotlivé skupiny zdrojů a výrobních modulů s hlavním kritériem na jejich místo připojení do soustavy a charakteru vnitřní regulace. Samotné povelování prvků je řazeno v pravidelně definovaných časových krocích, čímž je zajištěna dostatečná doba na provedení regulačního zásahu, jeho dopadu na síť a opětovná zpětná vazba do měření sítě a znovu načtení takto aktualizovaných dat do modulu analýza sítě. Další sledovaný aspekt již zmiňované nastavení regulátoru na zdrojích a výrobních modulech. Je dbáno na to, aby časové konstanty nebyly příliš rychlé a nemohlo tak dojít k rychlému přeregulování v rámci zadaného pokynu např. ve větší skupině zdrojů. Uzlové oblasti pro účely rychlejších analýz sítě rozdělujeme do několika skupin podle jejich charakteru ve vztahu k lokalitě, napájení a zásobované oblasti. Podle toho jsou vazby na nižší hladinu napětí nahrazovány typovými ekvivalenty, které s sebou nesou kumulovanou informaci o dění na úrovni nízkého napětí. Algoritmus regulace napětí a jalového výkonu je navržen jako smyčka se vstupy dat, výkonnými bloky, v kterých je soustředěna výpočetní analýza, vytvoření povelů a jejich distribuce do jednotlivých bloků akčních prvků zapojených do regulačního procesu. Výpočet je možné konfigurovat podle požadované cílové hodnoty – změna napětí nebo požadovaný tok jalového výkonu, tímto je možné nastavovat samotnou regulační úlohu. Navržený algoritmus byl naprogramován v prostředí TIA portal (total integrated automation) od firmy Siemens. Prototyp automatického sekundárního regulátoru napětí v přenosové a distribuční soustavě je sestaven z prvků moderní platformy modulárních programovatelných automatů Simatic S7-1500. Tento kompaktní pokročilý automat poskytuje vysoký výkon navzdory jeho malým rozměrům. Automat je rychlý a snadno se instaluje a připojuje k jiným řídícím systémům, doba odezvy je velmi krátká a tím zvyšuje produktivitu celého systému. Sestava zahrnuje zdroj, výkonnou centrální procesorovou jednotku, moduly analogových a digitálních vstupů a výstupů a moduly pro komunikaci s navazujícími systémy. Prototyp je připraven komunikovat s řídicími systémy rozvoden, dispečerskými systémy i řídicími systémy akčních prvků pomocí standardních protokolů sériové i paketové komunikace. Využitelné protokoly sériové komunikace jsou Modbus RTU, Profibus DP nebo IEC 60870-5-101. Pro komunikaci pomocí paketového přenosu se používají protokoly Ethernet nebo Profinet. Vysoká variabilita komunikačních schopností prototypu umožňuje rychlé a snadné přizpůsobení skladbě navazujících systémů při nasazení v konkrétní aplikaci. Vyvinutý prototyp vychází z praxe provozování sekundární regulace napětí, kde je regulátor vázán na lokalitu a v ní umístěný pilotní uzel. Samotný systém by bylo možné provozovat i jako modulární řešení integrované do síťového řídicího systému. Další vývoj by řešil hlavně zpracování a validaci velkých objemů dat, který by s sebou nesl rozvoj chytrého měření v elektrizační soustavě. V dalším rozvoji je možné uvažovat nad tím, jak zahrnout propojenou funkci regulace napětí do stávajícího systému podpůrných služeb definovaných provozovatelem přenosové soustavy, když dojde k zapojení akčních prvků i z distribučních soustav.

Type

G_prot - Prototype

CEP classification

—

OECD FORD branch

20201 - Electrical and electronic engineering

Project

<a href="/en/project/EG15_019%2F0004615" target="_blank" >EG15_019/0004615: Transmission and distribution system cooperation in the field of automatic secondary regulation of voltage and reactive power</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Internal product ID

ASRU G ORGREZ

Numerical identification

—

Technical parameters

Automatický sekundární regulátor napětí v přenosové a distribuční soustavě umožňuje sloučit vzájemně nezávislé systémy regulace napětí a jalových výkonů do celkového regulačního systému. Při využití výsledků výzkumu bude možné uzlové oblasti elektrizační soustavy s akčními prvky vybavit automatickými sekundárními regulátory napětí v přenosové a distribuční soustavě. Akčními prvky schopnými regulovat napětí a jalový výkon jsou zdroje, transformátory s přepínáním odboček pod zatížením a tlumivky. Algoritmus součinnosti jednotlivých akčních členů při regulaci napětí a jalového výkonu vychází hlavně z požadavku na jejich vzájemné ovlivnění. Tím je především myšleno, aby nedocházelo k vzájemným zpětným vazbám mezi některými akčními prvky nebo jejich skupinami s výsledkem protichůdných regulačních zásahů v rámci jedné regulované oblasti. V návrhu regulačních algoritmů je toto zajištěno zejména striktním rozdělením povelů pro jednotlivé skupiny zdrojů a výrobních modulů s hlavním kritériem na jejich místo připojení do soustavy a charakteru vnitřní regulace. Samotné povelování prvků je řazeno v pravidelně definovaných časových krocích, čímž je zajištěna dostatečná doba na provedení regulačního zásahu, jeho dopadu na síť a opětovná zpětná vazba do měření sítě a znovu načtení takto aktualizovaných dat do modulu analýza sítě. Uzlové oblasti pro účely rychlejších analýz sítě rozdělujeme do několika skupin podle jejich charakteru ve vztahu k lokalitě, napájení a zásobované oblasti. Podle toho jsou vazby na nižší hladinu napětí nahrazovány typovými ekvivalenty. Algoritmus regulace napětí a jalového výkonu je navržen jako smyčka se vstupy dat, výkonnými bloky, v kterých je soustředěna výpočetní analýza, vytvoření povelů a jejich distribuce do jednotlivých bloků akčních prvků zapojených do regulačního procesu. Navržený algoritmus byl naprogramován v prostředí total integrated automation (TIA) portal od firmy Siemens. Prototyp automatického sekundárního regulátoru napětí v přenosové a distribuční soustavě je sestaven z prvků moderní platformy modulárních programovatelných automatů Simatic S7-1500. Tento kompaktní pokročilý automat poskytuje vysoký výkon navzdory jeho malým rozměrům. Automat je rychlý a snadno se instaluje a připojuje k jiným řídicím systémům, doba odezvy je velmi krátká a tím zvyšuje produktivitu celého systému. Sestava zahrnuje zdroj, výkonnou centrální procesorovou jednotku, moduly analogových a digitálních vstupů a výstupů a moduly pro komunikaci s navazujícími systémy. Prototyp je připraven komunikovat s řídicími systémy rozvoden, dispečerskými systémy i řídicími systémy akčních prvků pomocí standardních protokolů sériové i paketové komunikace. Využitelné protokoly sériové komunikace jsou Modbus RTU, Profibus DP nebo IEC 60870-5-101. Pro komunikaci pomocí paketového přenosu se používají protokoly Ethernet nebo Profinet. Prototyp je navržen pro snadnou instalaci do standardních rozvaděčů.

Economical parameters

Regulace napětí a jalového výkonu v přenosové soustavě je placenou podpůrnou službou a její potřebnost se bude v příštích letech navyšovat z důvodu zvyšování doby přepětí v přenosové soustavě a tím i zhoršování bezpečnosti a spolehlivosti provozu této soustavy. V distribuční soustavě bude situace obdobná. Provozovatelé těchto soustav budou zavádět řadu dílčích opatření pro zlepšení provozu soustav a jedním z nich by mohlo být nasazení Automatických sekundárních regulátorů napětí v přenosové a distribuční soustavě. Naše společnost je připravena nabídnout hotový produkt a v případě zájmu předpokládáme navýšení tržeb v řádu jednotek až desítek miliónů Kč ročně a vytvoření dvou až tří nových pracovních pozic. Vzhledem k očekávané velikosti zisku ve výši 10 – 20 % tržeb odhadujeme návratnost projektu na 3 až 5 let.

Application category by cost

—

Owner IČO

46900829

Owner name

ORGREZ, a. s.

Owner country

CZ - CZECH REPUBLIC

Usage type

V - Výsledek je využíván vlastníkem

Licence fee requirement

—

Web page

—