Automatic secundary voltage regulation in transmission and distribution system

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F46900829%3A_____%2F18%3AN0000001" target="_blank" >RIV/46900829:_____/18:N0000001 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě

Original language description

Soustavný rozvoj decentrálních zdrojů elektrické energie připojovaných do elektrizační soustavy, zejména do hladin nízkého a vysokého napětí, ale také velmi vysokého napětí 110 kV, vede k tomu, že současný přístup k problematice řízení elektrizační soustavy se bude v budoucích letech měnit, a to jak v distribučních, tak přenosových sítích. Vlivem vysoké penetrace obnovitelných zdrojů energie a rostoucí kabelizace se zvyšuje objem nevyžádaných toků jalového výkonu v přenosové a distribuční soustavě, a hlavně k přetokům z distribuční do přenosové sítě. Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě umožňuje integrovat vzájemně nezávislé systémy regulace napětí a jalových výkonů do jednoho celkového regulačního systému, který bude zajišťovat hospodárnost, bezpečnost a kvalitu dodávky elektrické energie konečnému odběrateli při všech provozních stavech soustav 400 kV, 220 kV, 110 kV a soustav vysokého napětí (35 a 22 kV). V současné době funguje automatická sekundární regulace napětí a jalových výkonů v přenosové soustavě a odděleně v některých částech distribuční soustavy. Při využití výsledků výzkumu bude možné uzlové oblasti elektrizační soustavy s akčními prvky vybavit automatickými sekundárními regulátory napětí v přenosové a distribuční soustavě. Akčními prvky schopnými regulovat napětí a jalový výkon jsou zdroje, transformátory s přepínáním odboček pod zatížením a tlumivky. Zdroje a výrobní moduly, zde jsou zahrnuty točivé zdroje i nesynchronní výrobny, které jsou připojeny k elektrizační soustavě přímo anebo přes frekvenční měnič, jsou schopné regulace napětí a jalového výkonu, a to v rámci rozsahu, který je reprezentován nejčastěji pomocí PQ diagramu zdroje (závislost činného a jalového výkonu zdroje). Tato skupina akčních prvků je charakterizována zpravidla rychlou a plynulou odezvou regulace, zejména rychlost závisí na typu regulátoru a jeho nastavení. U regulace napětí a jalového výkonu se většinou volí delší časové konstanty oproti regulaci činného výkonu. Tím se zajišťuje stabilní odezva s minimálním rizikem na to, aby došlo k cyklickému přeregulování a tím pádem k napěťovému rozkývání elektrizační soustavy. Transformátory vybavené automatickým přepínáním odboček pod napětím jsou umístěny v uzlech s přechodem mezi distribuční a přenosovou soustavou, tedy 400/110 kV a 220/110 kV, v uzlech přenosové soustavy jako vazební transformátory 400/220 kV nebo v uzlech distribuční soustavy s přechodem mezi hladinou velmi vysokého a vysokého napětí. V popsaných případech odbočky na transformátorech umožňují přepnutím skokovou změnu napětí na nižší hladině transformační vazby. Pomocí přepínání odboček transformátorů je také možné redistribuovat jalový výkon mezi napěťovými hladinami. V uzlech s přechodem mezi vysokým a nízkým napětím jsou většinou transformátory také vybaveny přepínačem odboček, ale už ne pod zatížením (výjimku tvoří některé speciální uzly anebo pilotní projekty) a pro automatickou sekundární regulaci napětí a jalového výkonu se nevyužívají. Tlumivky jsou prvky dlouhodobě využívány ke kompenzaci sítě. V naprosté většině případů nedisponují možností plynulé nebo krokové regulace. Dochází k aktivaci nebo deaktivaci celého výkonu tlumivky a tím zasahují do regulačního procesu v dané lokalitě sítě. Vyvolaná změna v síti je pak většinou větší než požadovaná odchylka a je nutné ji doregulovat. Na ověřeném matematickém modelu byly prováděny analýzy týkající se hlavně chování jednotlivých typů uzlových oblastí. Vliv akčních prvků na provozní parametry, jejich příspěvky do regulačního procesu, ale i jejich vzájemné ovlivňování. Takto získané poznatky jsou uplatňovány v návrzích regulačních algoritmů pro proces propojeného řízení napětí přes více napěťových hladin. Jeden ze základních výpočtů pro potřeby automatické regulace napětí a jalového výkonu je založen na tzv. load flow síťových výpočtech, s jeho pomocí je stanovena citlivost pro daný tip uzlové oblasti. Citlivost uzlu je v tomto kontextu vyjádřena jako potřebný výkon (jalového charakteru) pro úspěšnou změnu napětí ve sledované části sítě. Tento poměr se mění s konfigurací sítě, s prvky, které jsou k ní připojeny, a jejími elektrickými parametry. Jedná se tedy o lokální parametr pro danou část sítě. Aplikací výše popsaného výpočtu citlivosti uzlové oblasti na zkoumanou soustavu je možné získat lokální citlivostní parametry, které jsou potřeba pro správné nastavení a ladění regulačních algoritmů. Vzhledem k systému regulace napětí v elektrizační soustavě, který je rozdělen do několika pilotních uzlů v rámci přenosové soustavy a dále navazuje ve vertikálním směru do radiálně koncipované distribuční soustavy je potřeba tyto citlivosti napočítat pro všechny uzlové oblasti i k nim připojených oblastí distribuční soustavy a v těchto případech je použito typizace. Dochází k využití opakujícího se charakteru typického pro distribuční soustavu, hlavně venkovské, městské a jejich kombinace (projeví se skladbou typizovaných vývodů). Po této úpravě se rozšíří výpočet citlivosti pro dané uzlové oblasti i o typizované uzlové oblasti distribučních soustav. Právě výše popsané výpočty citlivosti určují potenciál připojených akčních prvků pro regulaci napětí a jalového výkonu pro daný uzel sítě. Výpočty zohledňují lokalizaci akčního prvku vůči sledované síti, jeho výrobní charakter a typ. Základní dělení je na synchronní a nesynchronní výrobní moduly, podle způsobu připojení a technologie zdroje, dále je zde skupina pasivních prvků jako kondenzátorové baterie nebo statické tlumivky. Výpočty ukazují, jak velký dopad mají jednotlivé prvky na regulaci napětí a zda jejich regulační schopnosti ovlivňují další prvky v síti. Pro potencionální využití zdrojové základny na hladině nízkého napětí, byl proveden výpočet, který porovnával možnosti s přímým řízením regulace zdrojů (nesynchronních i synchronních výroben) a využitím tzv. autonomních regulačních křivek. Výhody přímého řízení, těchto skupin zdrojů, nemají takový efekt jako zdroje vyvedené do vyšších napěťových hladin. Toto je dáno charakterem sítě nízkého napětí, poměrem odporu k reaktanci a zkratovým výkonem. Zdroje vyvedené do sítí vyššího napětí jsou pak modelovány buďto obdobnou charakteristikou anebo, a to je častější případ pomocí charakteristiky činného a jalového výkonu zdroje. Algoritmus součinnosti jednotlivých akčních členů při regulaci napětí a jalového výkonu vychází hlavně z požadavku na jejich vzájemné ovlivnění. Tím je především myšleno, aby nedocházelo k vzájemným zpětným vazbám mezi některými akčními prvky nebo jejich skupinami s výsledkem protichůdných regulačních zásahů v rámci jedné regulované oblasti. V návrhu regulačních algoritmů je toto zajištěno zejména striktním rozdělením povelů pro jednotlivé skupiny zdrojů a výrobních modulů s hlavním kritériem na jejich místo připojení do soustavy a charakteru vnitřní regulace. Samotné povelování prvků je řazeno v pravidelně definovaných časových krocích, čímž je zajištěna dostatečná doba na provedení regulačního zásahu, jeho dopadu na síť a opětovná zpětná vazba do měření sítě a znovu načtení takto aktualizovaných dat do modulu analýza sítě. Další sledovaný aspekt již zmiňované nastavení regulátoru na zdrojích a výrobních modulech. Je dbáno na to, aby časové konstanty nebyly příliš rychlé a nemohlo tak dojít k rychlému přeregulování v rámci zadaného pokynu např. ve větší skupině zdrojů. Uzlové oblasti pro účely rychlejších analýz sítě rozdělujeme do několika skupin podle jejich charakteru ve vztahu k lokalitě, napájení a zásobované oblasti. Podle toho jsou vazby na nižší hladinu napětí nahrazovány typovými ekvivalenty, které s sebou nesou kumulovanou informaci o dění na úrovni nízkého napětí. Algoritmus regulace napětí a jalového výkonu je navržen jako smyčka se vstupy dat, výkonnými bloky, v kterých je soustředěna výpočetní analýza, vytvoření povelů a jejich distribuce do jednotlivých bloků akčních prvků zapojených do regulačního procesu. Výpočet je možné konfigurovat podle požadované cílové hodnoty – změna napětí nebo požadovaný tok jalového výkonu, tímto je možné nastavovat samotnou regulační úlohu. Navržený algoritmus byl naprogramován v prostředí total integrated automation (TIA) portal. Inženýrské prostředí TIA Portal nabízí neomezený přístup ke kompletnímu portfoliu řešení a služeb pro automatizaci a digitalizaci výrobních procesů, a to od návrhu produktu přes plánování a projektování výroby až po transparentní provoz. TIA Portal představuje dokonalou bránu do světa automatizace a digitalizace. Poslední verze přináší nové funkce, které umožňují programování z několika stanic najednou, čímž značně urychluje práce na projektu. Díky nové verzi inženýrského softwaru TIA Portal se výrazně zkracuje doba potřebná pro uvedení produktu na trh. Toho se docílí například pomocí nástrojů pro pokročilou simulaci a vytvořením digitálního dvojčete. Rozšířené funkce pro diagnostiku a monitoring spotřeby energií umožňují dosáhnout vyšší produktivity energetických provozů. Nabízí také mnohem flexibilnější komunikaci a možnost propojení s nadřazenými systémy na úrovni řízení podniků. Společně se softwarovými systémy z rodiny PLM Software a MES systémy tvoří TIA Portal ucelené portfolio řešení společnosti Siemens pro digitální podnik tzv. Digital Enterprise Suite, které firmám umožňuje úspěšnou digitální transformaci. Vytvořený software automatické sekundární regulace napětí byl odzkoušen v simulátoru, který je součástí TIA Portálu. Jednotlivé softwarové moduly jsou uzpůsobeny pro jednoduché naladění dle konkrétní aplikace na základě modelových výpočtů. Další vývoj by řešil hlavně zpracování a validaci velkých objemů dat, který by s sebou nesl rozvoj chytrého měření v elektrizační soustavě. V dalším rozvoji je možné uvažovat nad tím, jak zahrnout propojenou funkci regulace napětí do stávajícího systému podpůrných služeb definovaných provozovatelem přenosové soustavy, když dojde k zapojení akčních prvků i z distribučních soustav.

Czech name

Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě

Czech description

Soustavný rozvoj decentrálních zdrojů elektrické energie připojovaných do elektrizační soustavy, zejména do hladin nízkého a vysokého napětí, ale také velmi vysokého napětí 110 kV, vede k tomu, že současný přístup k problematice řízení elektrizační soustavy se bude v budoucích letech měnit, a to jak v distribučních, tak přenosových sítích. Vlivem vysoké penetrace obnovitelných zdrojů energie a rostoucí kabelizace se zvyšuje objem nevyžádaných toků jalového výkonu v přenosové a distribuční soustavě, a hlavně k přetokům z distribuční do přenosové sítě. Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě umožňuje integrovat vzájemně nezávislé systémy regulace napětí a jalových výkonů do jednoho celkového regulačního systému, který bude zajišťovat hospodárnost, bezpečnost a kvalitu dodávky elektrické energie konečnému odběrateli při všech provozních stavech soustav 400 kV, 220 kV, 110 kV a soustav vysokého napětí (35 a 22 kV). V současné době funguje automatická sekundární regulace napětí a jalových výkonů v přenosové soustavě a odděleně v některých částech distribuční soustavy. Při využití výsledků výzkumu bude možné uzlové oblasti elektrizační soustavy s akčními prvky vybavit automatickými sekundárními regulátory napětí v přenosové a distribuční soustavě. Akčními prvky schopnými regulovat napětí a jalový výkon jsou zdroje, transformátory s přepínáním odboček pod zatížením a tlumivky. Zdroje a výrobní moduly, zde jsou zahrnuty točivé zdroje i nesynchronní výrobny, které jsou připojeny k elektrizační soustavě přímo anebo přes frekvenční měnič, jsou schopné regulace napětí a jalového výkonu, a to v rámci rozsahu, který je reprezentován nejčastěji pomocí PQ diagramu zdroje (závislost činného a jalového výkonu zdroje). Tato skupina akčních prvků je charakterizována zpravidla rychlou a plynulou odezvou regulace, zejména rychlost závisí na typu regulátoru a jeho nastavení. U regulace napětí a jalového výkonu se většinou volí delší časové konstanty oproti regulaci činného výkonu. Tím se zajišťuje stabilní odezva s minimálním rizikem na to, aby došlo k cyklickému přeregulování a tím pádem k napěťovému rozkývání elektrizační soustavy. Transformátory vybavené automatickým přepínáním odboček pod napětím jsou umístěny v uzlech s přechodem mezi distribuční a přenosovou soustavou, tedy 400/110 kV a 220/110 kV, v uzlech přenosové soustavy jako vazební transformátory 400/220 kV nebo v uzlech distribuční soustavy s přechodem mezi hladinou velmi vysokého a vysokého napětí. V popsaných případech odbočky na transformátorech umožňují přepnutím skokovou změnu napětí na nižší hladině transformační vazby. Pomocí přepínání odboček transformátorů je také možné redistribuovat jalový výkon mezi napěťovými hladinami. V uzlech s přechodem mezi vysokým a nízkým napětím jsou většinou transformátory také vybaveny přepínačem odboček, ale už ne pod zatížením (výjimku tvoří některé speciální uzly anebo pilotní projekty) a pro automatickou sekundární regulaci napětí a jalového výkonu se nevyužívají. Tlumivky jsou prvky dlouhodobě využívány ke kompenzaci sítě. V naprosté většině případů nedisponují možností plynulé nebo krokové regulace. Dochází k aktivaci nebo deaktivaci celého výkonu tlumivky a tím zasahují do regulačního procesu v dané lokalitě sítě. Vyvolaná změna v síti je pak většinou větší než požadovaná odchylka a je nutné ji doregulovat. Na ověřeném matematickém modelu byly prováděny analýzy týkající se hlavně chování jednotlivých typů uzlových oblastí. Vliv akčních prvků na provozní parametry, jejich příspěvky do regulačního procesu, ale i jejich vzájemné ovlivňování. Takto získané poznatky jsou uplatňovány v návrzích regulačních algoritmů pro proces propojeného řízení napětí přes více napěťových hladin. Jeden ze základních výpočtů pro potřeby automatické regulace napětí a jalového výkonu je založen na tzv. load flow síťových výpočtech, s jeho pomocí je stanovena citlivost pro daný tip uzlové oblasti. Citlivost uzlu je v tomto kontextu vyjádřena jako potřebný výkon (jalového charakteru) pro úspěšnou změnu napětí ve sledované části sítě. Tento poměr se mění s konfigurací sítě, s prvky, které jsou k ní připojeny, a jejími elektrickými parametry. Jedná se tedy o lokální parametr pro danou část sítě. Aplikací výše popsaného výpočtu citlivosti uzlové oblasti na zkoumanou soustavu je možné získat lokální citlivostní parametry, které jsou potřeba pro správné nastavení a ladění regulačních algoritmů. Vzhledem k systému regulace napětí v elektrizační soustavě, který je rozdělen do několika pilotních uzlů v rámci přenosové soustavy a dále navazuje ve vertikálním směru do radiálně koncipované distribuční soustavy je potřeba tyto citlivosti napočítat pro všechny uzlové oblasti i k nim připojených oblastí distribuční soustavy a v těchto případech je použito typizace. Dochází k využití opakujícího se charakteru typického pro distribuční soustavu, hlavně venkovské, městské a jejich kombinace (projeví se skladbou typizovaných vývodů). Po této úpravě se rozšíří výpočet citlivosti pro dané uzlové oblasti i o typizované uzlové oblasti distribučních soustav. Právě výše popsané výpočty citlivosti určují potenciál připojených akčních prvků pro regulaci napětí a jalového výkonu pro daný uzel sítě. Výpočty zohledňují lokalizaci akčního prvku vůči sledované síti, jeho výrobní charakter a typ. Základní dělení je na synchronní a nesynchronní výrobní moduly, podle způsobu připojení a technologie zdroje, dále je zde skupina pasivních prvků jako kondenzátorové baterie nebo statické tlumivky. Výpočty ukazují, jak velký dopad mají jednotlivé prvky na regulaci napětí a zda jejich regulační schopnosti ovlivňují další prvky v síti. Pro potencionální využití zdrojové základny na hladině nízkého napětí, byl proveden výpočet, který porovnával možnosti s přímým řízením regulace zdrojů (nesynchronních i synchronních výroben) a využitím tzv. autonomních regulačních křivek. Výhody přímého řízení, těchto skupin zdrojů, nemají takový efekt jako zdroje vyvedené do vyšších napěťových hladin. Toto je dáno charakterem sítě nízkého napětí, poměrem odporu k reaktanci a zkratovým výkonem. Zdroje vyvedené do sítí vyššího napětí jsou pak modelovány buďto obdobnou charakteristikou anebo, a to je častější případ pomocí charakteristiky činného a jalového výkonu zdroje. Algoritmus součinnosti jednotlivých akčních členů při regulaci napětí a jalového výkonu vychází hlavně z požadavku na jejich vzájemné ovlivnění. Tím je především myšleno, aby nedocházelo k vzájemným zpětným vazbám mezi některými akčními prvky nebo jejich skupinami s výsledkem protichůdných regulačních zásahů v rámci jedné regulované oblasti. V návrhu regulačních algoritmů je toto zajištěno zejména striktním rozdělením povelů pro jednotlivé skupiny zdrojů a výrobních modulů s hlavním kritériem na jejich místo připojení do soustavy a charakteru vnitřní regulace. Samotné povelování prvků je řazeno v pravidelně definovaných časových krocích, čímž je zajištěna dostatečná doba na provedení regulačního zásahu, jeho dopadu na síť a opětovná zpětná vazba do měření sítě a znovu načtení takto aktualizovaných dat do modulu analýza sítě. Další sledovaný aspekt již zmiňované nastavení regulátoru na zdrojích a výrobních modulech. Je dbáno na to, aby časové konstanty nebyly příliš rychlé a nemohlo tak dojít k rychlému přeregulování v rámci zadaného pokynu např. ve větší skupině zdrojů. Uzlové oblasti pro účely rychlejších analýz sítě rozdělujeme do několika skupin podle jejich charakteru ve vztahu k lokalitě, napájení a zásobované oblasti. Podle toho jsou vazby na nižší hladinu napětí nahrazovány typovými ekvivalenty, které s sebou nesou kumulovanou informaci o dění na úrovni nízkého napětí. Algoritmus regulace napětí a jalového výkonu je navržen jako smyčka se vstupy dat, výkonnými bloky, v kterých je soustředěna výpočetní analýza, vytvoření povelů a jejich distribuce do jednotlivých bloků akčních prvků zapojených do regulačního procesu. Výpočet je možné konfigurovat podle požadované cílové hodnoty – změna napětí nebo požadovaný tok jalového výkonu, tímto je možné nastavovat samotnou regulační úlohu. Navržený algoritmus byl naprogramován v prostředí total integrated automation (TIA) portal. Inženýrské prostředí TIA Portal nabízí neomezený přístup ke kompletnímu portfoliu řešení a služeb pro automatizaci a digitalizaci výrobních procesů, a to od návrhu produktu přes plánování a projektování výroby až po transparentní provoz. TIA Portal představuje dokonalou bránu do světa automatizace a digitalizace. Poslední verze přináší nové funkce, které umožňují programování z několika stanic najednou, čímž značně urychluje práce na projektu. Díky nové verzi inženýrského softwaru TIA Portal se výrazně zkracuje doba potřebná pro uvedení produktu na trh. Toho se docílí například pomocí nástrojů pro pokročilou simulaci a vytvořením digitálního dvojčete. Rozšířené funkce pro diagnostiku a monitoring spotřeby energií umožňují dosáhnout vyšší produktivity energetických provozů. Nabízí také mnohem flexibilnější komunikaci a možnost propojení s nadřazenými systémy na úrovni řízení podniků. Společně se softwarovými systémy z rodiny PLM Software a MES systémy tvoří TIA Portal ucelené portfolio řešení společnosti Siemens pro digitální podnik tzv. Digital Enterprise Suite, které firmám umožňuje úspěšnou digitální transformaci. Vytvořený software automatické sekundární regulace napětí byl odzkoušen v simulátoru, který je součástí TIA Portálu. Jednotlivé softwarové moduly jsou uzpůsobeny pro jednoduché naladění dle konkrétní aplikace na základě modelových výpočtů. Další vývoj by řešil hlavně zpracování a validaci velkých objemů dat, který by s sebou nesl rozvoj chytrého měření v elektrizační soustavě. V dalším rozvoji je možné uvažovat nad tím, jak zahrnout propojenou funkci regulace napětí do stávajícího systému podpůrných služeb definovaných provozovatelem přenosové soustavy, když dojde k zapojení akčních prvků i z distribučních soustav.

Type

R - Software

CEP classification

—

OECD FORD branch

20201 - Electrical and electronic engineering

Project

<a href="/en/project/EG15_019%2F0004615" target="_blank" >EG15_019/0004615: Transmission and distribution system cooperation in the field of automatic secondary regulation of voltage and reactive power</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Internal product ID

ASRU SW ORGREZ

Technical parameters

Automatická sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě umožňuje sloučit vzájemně nezávislé systémy regulace napětí a jalových výkonů do celkového regulačního systému. Při využití výsledků výzkumu bude možné uzlové oblasti elektrizační soustavy s akčními prvky vybavit automatickými sekundárními regulátory napětí v přenosové a distribuční soustavě. Akčními prvky schopnými regulovat napětí a jalový výkon jsou zdroje, transformátory s přepínáním odboček pod zatížením a tlumivky. Algoritmus součinnosti jednotlivých akčních členů při regulaci napětí a jalového výkonu vychází hlavně z požadavku na jejich vzájemné ovlivnění. Tím je především myšleno, aby nedocházelo k vzájemným zpětným vazbám mezi některými akčními prvky nebo jejich skupinami s výsledkem protichůdných regulačních zásahů v rámci jedné regulované oblasti. V návrhu regulačních algoritmů je toto zajištěno zejména striktním rozdělením povelů pro jednotlivé skupiny zdrojů a výrobních modulů s hlavním kritériem na jejich místo připojení do soustavy a charakteru vnitřní regulace. Samotné povelování prvků je řazeno v pravidelně definovaných časových krocích, čímž je zajištěna dostatečná doba na provedení regulačního zásahu, jeho dopadu na síť a opětovná zpětná vazba do měření sítě a znovu načtení takto aktualizovaných dat do modulu analýza sítě. Uzlové oblasti pro účely rychlejších analýz sítě rozdělujeme do několika skupin podle jejich charakteru ve vztahu k lokalitě, napájení a zásobované oblasti. Podle toho jsou vazby na nižší hladinu napětí nahrazovány typovými ekvivalenty. Algoritmus regulace napětí a jalového výkonu je navržen jako smyčka se vstupy dat, výkonnými bloky, v kterých je soustředěna výpočetní analýza, vytvoření povelů a jejich distribuce do jednotlivých bloků akčních prvků zapojených do regulačního procesu. Navržený algoritmus byl naprogramován v prostředí total integrated automation (TIA) portal. Inženýrské prostředí TIA Portal nabízí neomezený přístup ke kompletnímu portfoliu řešení a služeb pro automatizaci a digitalizaci výrobních procesů, a to od návrhu produktu přes plánování a projektování výroby až po transparentní provoz. Poslední verze přináší nové funkce, které umožňují programování z několika stanic najednou, čímž značně urychluje práce na projektu. Rozšířené funkce pro diagnostiku a monitoring spotřeby energií umožňují dosáhnout vyšší produktivity energetických provozů. Nabízí také mnohem flexibilnější komunikaci a možnost propojení s nadřazenými systémy na úrovni řízení podniků. Společně se softwarovými systémy z rodiny PLM Software a MES systémy tvoří TIA Portal ucelené portfolio řešení společnosti Siemens pro digitální podnik tzv. Digital Enterprise Suite, které firmám umožňuje úspěšnou digitální transformaci. Vytvořený software automatické sekundární regulace napětí byl odzkoušen v simulátoru, který je součástí TIA Portálu.Jednotlivé softwarové moduly jsou uzpůsobeny pro jednoduché naladění dle konkrétní aplikace na základě modelových výpočtů.

Economical parameters

Regulace napětí a jalového výkonu v přenosové soustavě je placenou podpůrnou službou a její potřebnost se bude v příštích letech navyšovat z důvodu zvyšování doby přepětí v přenosové soustavě a tím i zhoršování bezpečnosti a spolehlivosti provozu této soustavy. V distribuční soustavě bude situace obdobná. Provozovatelé těchto soustav budou zavádět řadu dílčích opatření pro zlepšení provozu soustav a jedním z nich by mohlo být nasazení systémů automatické sekundární regulace napětí v přenosové a distribuční soustavě. Naše společnost je připravena nabídnout hotový produkt a v případě zájmu předpokládáme navýšení tržeb v řádu jednotek až desítek miliónů Kč ročně a vytvoření dvou až tří nových pracovních pozic s vysokými nároky na kvalifikaci. Vzhledem k očekávané velikosti zisku ve výši 10 – 20 % tržeb odhadujeme návratnost projektu na 3 až 5 let.

Owner IČO

46900829

Owner name

ORGREZ, a. s.