The history of music education in the Czech lands and some strategies of the new educational concept
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F23%3A43967205" target="_blank" >RIV/49777513:23420/23:43967205 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Dějiny hudebního vzdělávání v českých zemích a některé strategie nové vzdělávací koncepce
Original language description
Všeobecně vzdělávací předmět Hudební výchova má v českém výchovném a vzdělávacím systému své pevné místo, které odpovídá jeho tradičnímu historickému postavení a společenskému významu. Cílem hudební výchovy je seznamovat žáky s bohatstvím hudební kultury české i zahraniční a jejím prostřednictvím rozvíjet jejich estetické cítění i etické a světonázorové postoje. V současné době má naše hudební výchova velmi kvalitní a dobře promyšlenou koncepci, která odpovídá jak psychologickým předpokladům člověka pro komunikaci s hudbou, tak i historickému vývoji hudby. V české hudebně vzdělávací tradici nalezneme i mnohé progresivní prvky, jimiž se naše hudební výchova může úspěšně prezentovat v mezinárodním srovnání. Progresivní trendy z historie vývoje předmětu, které současná koncepce hudební výchovy přejímá, a zároveň i potřeby inovací a modernizace současného stavu hudební výchovy se staly předmětem úvah a bádání kolektivu pedagogů Katedry hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické ZČU a také podnětem k sepsání této monografie.Ucelený stručný pohled na dějinný vývoj hudebního vzdělávání u nás se zřetelem k jeho progresivním prvkům, které nezřídka přebírá současná koncepce hudební výchovy u nás i v některých dalších zemích, poskytuje Marie Slavíková v první a třetí kapitole. Důraz je kladen rovněž na proměny a vývoj hudebněpedagogického myšlení ve 20. století a na procesy vedoucí ke vzniku tzv. nové koncepce hudební výchovy v 70. letech minulého století. Díky vynikajícímu tvůrčímu týmu je tato koncepce stále aktuální a platná i v současnosti. Vznikem současné koncepce hudební výchovy a jejími základními principy, integrativitou a tvořivostí se autorka zabývá v kapitole 4. České země patřily v 18. století mezi nejvýznamnější hudební regiony střední Evropy. Velmi dobrá pověst tehdejších českých hudebníků byla výsledkem kvalitního systému hudebního vzdělávání, který vycházel z hudebního školení uplatňovaného tehdy na neapolských konzervatořích. Podrobné výsledky zahraničních výzkumů a českého bádání ohledně vzdělávání mladých hudebníků, historicky fundované pojednání o hudebním vzdělávání u církevních řádů jezuitů a piaristů a zejména pak o výukových metodách významných hudebních pedagogů současnosti čerpajících z historických tradic přináší kapitola Víta Aschenbrennera. Téma současné koncepce hudební výchovy dále rozvíjí Veronika Růžičková v páté kapitole. Autorka se zabývá výzvou, kterou přináší současná reforma vzdělávání, a to požadavkem na individualizovaný přístup k žákům a ohledem na jejich různorodé potřeby při výuce všech předmětů včetně hudební výchovy. Požadavek na individualizaci je reakcí na skutečnost, že vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu se účastní žáci s rozmanitými hudebními předpoklady, s různými socioekonomickými a kulturními podmínkami osobního rozvoje i s dalšími rozdílnostmi. Autorka seznamuje s cíli a trendy danými vládním dokumentem Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Připojila též vlastní výzkum možností a mezí individualizace v heterogenní třídě při hodinách hudební výchovy na 1. stupni základní školy, s jehož výsledky čtenáře seznamuje. Profesní příprava učitelů hudební výchovy je v současné době velmi komplexní záležitostí. Kromě oborových poznatků a specifických hudebních dovedností je nezbytné, aby reflektovala mimo jiné i praktické potřeby organizace hudebního a kulturního života. V poslední kapitole autorka Soňa Bařtipánová přibližuje výuku oborového předmětu základy managementu v hudbě v procesu vzdělávání studentů hudební výchovy v bakalářském studijním programu hudba ve vzdělávání. Seznamuje s přípravou, organizací, průběhem a výsledky realizovaného výzkumu, který je součástí výuky předmětu a v němž se budoucí učitelé seznamují se základními principy hudebního managementu, tedy odvětví, které propracovává organizaci uměleckých realizací a je tedy jednou z předpokládaných oblastí kulturně organizačních aktivit učitelů hudební výchovy.
Czech name
Dějiny hudebního vzdělávání v českých zemích a některé strategie nové vzdělávací koncepce
Czech description
Všeobecně vzdělávací předmět Hudební výchova má v českém výchovném a vzdělávacím systému své pevné místo, které odpovídá jeho tradičnímu historickému postavení a společenskému významu. Cílem hudební výchovy je seznamovat žáky s bohatstvím hudební kultury české i zahraniční a jejím prostřednictvím rozvíjet jejich estetické cítění i etické a světonázorové postoje. V současné době má naše hudební výchova velmi kvalitní a dobře promyšlenou koncepci, která odpovídá jak psychologickým předpokladům člověka pro komunikaci s hudbou, tak i historickému vývoji hudby. V české hudebně vzdělávací tradici nalezneme i mnohé progresivní prvky, jimiž se naše hudební výchova může úspěšně prezentovat v mezinárodním srovnání. Progresivní trendy z historie vývoje předmětu, které současná koncepce hudební výchovy přejímá, a zároveň i potřeby inovací a modernizace současného stavu hudební výchovy se staly předmětem úvah a bádání kolektivu pedagogů Katedry hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické ZČU a také podnětem k sepsání této monografie.Ucelený stručný pohled na dějinný vývoj hudebního vzdělávání u nás se zřetelem k jeho progresivním prvkům, které nezřídka přebírá současná koncepce hudební výchovy u nás i v některých dalších zemích, poskytuje Marie Slavíková v první a třetí kapitole. Důraz je kladen rovněž na proměny a vývoj hudebněpedagogického myšlení ve 20. století a na procesy vedoucí ke vzniku tzv. nové koncepce hudební výchovy v 70. letech minulého století. Díky vynikajícímu tvůrčímu týmu je tato koncepce stále aktuální a platná i v současnosti. Vznikem současné koncepce hudební výchovy a jejími základními principy, integrativitou a tvořivostí se autorka zabývá v kapitole 4. České země patřily v 18. století mezi nejvýznamnější hudební regiony střední Evropy. Velmi dobrá pověst tehdejších českých hudebníků byla výsledkem kvalitního systému hudebního vzdělávání, který vycházel z hudebního školení uplatňovaného tehdy na neapolských konzervatořích. Podrobné výsledky zahraničních výzkumů a českého bádání ohledně vzdělávání mladých hudebníků, historicky fundované pojednání o hudebním vzdělávání u církevních řádů jezuitů a piaristů a zejména pak o výukových metodách významných hudebních pedagogů současnosti čerpajících z historických tradic přináší kapitola Víta Aschenbrennera. Téma současné koncepce hudební výchovy dále rozvíjí Veronika Růžičková v páté kapitole. Autorka se zabývá výzvou, kterou přináší současná reforma vzdělávání, a to požadavkem na individualizovaný přístup k žákům a ohledem na jejich různorodé potřeby při výuce všech předmětů včetně hudební výchovy. Požadavek na individualizaci je reakcí na skutečnost, že vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu se účastní žáci s rozmanitými hudebními předpoklady, s různými socioekonomickými a kulturními podmínkami osobního rozvoje i s dalšími rozdílnostmi. Autorka seznamuje s cíli a trendy danými vládním dokumentem Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Připojila též vlastní výzkum možností a mezí individualizace v heterogenní třídě při hodinách hudební výchovy na 1. stupni základní školy, s jehož výsledky čtenáře seznamuje. Profesní příprava učitelů hudební výchovy je v současné době velmi komplexní záležitostí. Kromě oborových poznatků a specifických hudebních dovedností je nezbytné, aby reflektovala mimo jiné i praktické potřeby organizace hudebního a kulturního života. V poslední kapitole autorka Soňa Bařtipánová přibližuje výuku oborového předmětu základy managementu v hudbě v procesu vzdělávání studentů hudební výchovy v bakalářském studijním programu hudba ve vzdělávání. Seznamuje s přípravou, organizací, průběhem a výsledky realizovaného výzkumu, který je součástí výuky předmětu a v němž se budoucí učitelé seznamují se základními principy hudebního managementu, tedy odvětví, které propracovává organizaci uměleckých realizací a je tedy jednou z předpokládaných oblastí kulturně organizačních aktivit učitelů hudební výchovy.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2023
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-261-1138-2
Number of pages
183
Publisher name
Západočeská univerzita v Plzni
Place of publication
Plzeň
UT code for WoS book
—