All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Eunuch Dressed as Woman, or Apology of a Female Author.

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F20%3AN0000029" target="_blank" >RIV/60461071:_____/20:N0000029 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

    <a href="https://www.kosmas.cz/knihy/278836/tvurce-jako-predmet-dejin-umeni.-pozice-autora-po-jeho-smrti/" target="_blank" >https://www.kosmas.cz/knihy/278836/tvurce-jako-predmet-dejin-umeni.-pozice-autora-po-jeho-smrti/</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Eunuch převlečený na ženu, aneb apologie autorky.

  • Original language description

    Roland Barthes svou manifestační stať Smrt autora (1968) začíná úvahou o Balzakově povídce Sarrasine, v níž vystupuje eunuch přestrojený za ženu. Svou následující úvahu o tom, kdo jeho/jejím hlasem hovoří, uzavírá tím, že se to nikdy nedozvíme, jelikož psaní (jež lze vnímat jako metaforu tvůrčí činnosti obecně) je „destrukcí jakéhokoli hlasu, jakéhokoli původu“. Jakkoli významně tento text otřásl do té doby nezpochybnitelnou – kanonizovanou a institucionalizovanou – autoritou autora (umělce/génia), zůstává otázkou, jaký dopad proklamovaná anihilace autorského subjektu měla pro ty, kteří do té doby zůstávali v anonymitě a vně velkých historických vyprávění, včetně dějin umění, a na své „autorství“ tedy nikdy plně nedosáhli. Zatímco barthesovská teze demytizovala autora, který byl výsostně spjat s mužským pohlavím, pro ženy (ale rovněž jiné „jiné“) přinesl zásadní dilema. Podobně jako avantgardní útok proti uměleckým akademiím v prvních desetiletích 20. století přišel paradoxně v okamžiku, kdy tyto instituce teprve začaly přijímat první studentky, formuloval totiž Barthes své názory o smrti autora v situaci, kdy se ženy konečně začaly prosazovat na umělecké scéně a hledat v dějinách své předchůdkyně – jinými slovy řečeno, kdy začaly formovat a formulovat své „já“ a nacházet k němu historické předobrazy. Příspěvek se primárně věnuje otázce, v čem spočívá ono dilema ztráty autorství pro marginalizované subjekty, především pro ženy v roli „autorek“ (umělkyň). Perspektivou genderové a feministické teorie, jejichž antiautoritářská východiska mají nicméně s Barthesovými postoji mnoho společného, se rovněž snaží ukázat, jak se s tímto rozporem v posledních několika desetiletích vyrovnávala disciplína dějin umění a jak se s ním lze vyrovnat na prahu 21. století, a to zvláště s ohledem na nové výzvy monografického psaní.

  • Czech name

    Eunuch převlečený na ženu, aneb apologie autorky.

  • Czech description

    Roland Barthes svou manifestační stať Smrt autora (1968) začíná úvahou o Balzakově povídce Sarrasine, v níž vystupuje eunuch přestrojený za ženu. Svou následující úvahu o tom, kdo jeho/jejím hlasem hovoří, uzavírá tím, že se to nikdy nedozvíme, jelikož psaní (jež lze vnímat jako metaforu tvůrčí činnosti obecně) je „destrukcí jakéhokoli hlasu, jakéhokoli původu“. Jakkoli významně tento text otřásl do té doby nezpochybnitelnou – kanonizovanou a institucionalizovanou – autoritou autora (umělce/génia), zůstává otázkou, jaký dopad proklamovaná anihilace autorského subjektu měla pro ty, kteří do té doby zůstávali v anonymitě a vně velkých historických vyprávění, včetně dějin umění, a na své „autorství“ tedy nikdy plně nedosáhli. Zatímco barthesovská teze demytizovala autora, který byl výsostně spjat s mužským pohlavím, pro ženy (ale rovněž jiné „jiné“) přinesl zásadní dilema. Podobně jako avantgardní útok proti uměleckým akademiím v prvních desetiletích 20. století přišel paradoxně v okamžiku, kdy tyto instituce teprve začaly přijímat první studentky, formuloval totiž Barthes své názory o smrti autora v situaci, kdy se ženy konečně začaly prosazovat na umělecké scéně a hledat v dějinách své předchůdkyně – jinými slovy řečeno, kdy začaly formovat a formulovat své „já“ a nacházet k němu historické předobrazy. Příspěvek se primárně věnuje otázce, v čem spočívá ono dilema ztráty autorství pro marginalizované subjekty, především pro ženy v roli „autorek“ (umělkyň). Perspektivou genderové a feministické teorie, jejichž antiautoritářská východiska mají nicméně s Barthesovými postoji mnoho společného, se rovněž snaží ukázat, jak se s tímto rozporem v posledních několika desetiletích vyrovnávala disciplína dějin umění a jak se s ním lze vyrovnat na prahu 21. století, a to zvláště s ohledem na nové výzvy monografického psaní.

Classification

  • Type

    D - Article in proceedings

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60401 - Arts, Art history

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2020

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Article name in the collection

    Tvůrce jako předmět dějin umění: Pozice autora po jeho „smrti“.

  • ISBN

    978-80-88283-35-5

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Number of pages

    10

  • Pages from-to

    31-40

  • Publisher name

    Artefactum (ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností)

  • Place of publication

    Praha

  • Event location

    Praha

  • Event date

    Sep 20, 2018

  • Type of event by nationality

    CST - Celostátní akce

  • UT code for WoS article