Eunuch Dressed as Woman, or Apology of a Female Author.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F20%3AN0000029" target="_blank" >RIV/60461071:_____/20:N0000029 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.kosmas.cz/knihy/278836/tvurce-jako-predmet-dejin-umeni.-pozice-autora-po-jeho-smrti/" target="_blank" >https://www.kosmas.cz/knihy/278836/tvurce-jako-predmet-dejin-umeni.-pozice-autora-po-jeho-smrti/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Eunuch převlečený na ženu, aneb apologie autorky.

Original language description

Roland Barthes svou manifestační stať Smrt autora (1968) začíná úvahou o Balzakově povídce Sarrasine, v níž vystupuje eunuch přestrojený za ženu. Svou následující úvahu o tom, kdo jeho/jejím hlasem hovoří, uzavírá tím, že se to nikdy nedozvíme, jelikož psaní (jež lze vnímat jako metaforu tvůrčí činnosti obecně) je „destrukcí jakéhokoli hlasu, jakéhokoli původu“. Jakkoli významně tento text otřásl do té doby nezpochybnitelnou – kanonizovanou a institucionalizovanou – autoritou autora (umělce/génia), zůstává otázkou, jaký dopad proklamovaná anihilace autorského subjektu měla pro ty, kteří do té doby zůstávali v anonymitě a vně velkých historických vyprávění, včetně dějin umění, a na své „autorství“ tedy nikdy plně nedosáhli. Zatímco barthesovská teze demytizovala autora, který byl výsostně spjat s mužským pohlavím, pro ženy (ale rovněž jiné „jiné“) přinesl zásadní dilema. Podobně jako avantgardní útok proti uměleckým akademiím v prvních desetiletích 20. století přišel paradoxně v okamžiku, kdy tyto instituce teprve začaly přijímat první studentky, formuloval totiž Barthes své názory o smrti autora v situaci, kdy se ženy konečně začaly prosazovat na umělecké scéně a hledat v dějinách své předchůdkyně – jinými slovy řečeno, kdy začaly formovat a formulovat své „já“ a nacházet k němu historické předobrazy. Příspěvek se primárně věnuje otázce, v čem spočívá ono dilema ztráty autorství pro marginalizované subjekty, především pro ženy v roli „autorek“ (umělkyň). Perspektivou genderové a feministické teorie, jejichž antiautoritářská východiska mají nicméně s Barthesovými postoji mnoho společného, se rovněž snaží ukázat, jak se s tímto rozporem v posledních několika desetiletích vyrovnávala disciplína dějin umění a jak se s ním lze vyrovnat na prahu 21. století, a to zvláště s ohledem na nové výzvy monografického psaní.

Czech name

Eunuch převlečený na ženu, aneb apologie autorky.

Czech description

Roland Barthes svou manifestační stať Smrt autora (1968) začíná úvahou o Balzakově povídce Sarrasine, v níž vystupuje eunuch přestrojený za ženu. Svou následující úvahu o tom, kdo jeho/jejím hlasem hovoří, uzavírá tím, že se to nikdy nedozvíme, jelikož psaní (jež lze vnímat jako metaforu tvůrčí činnosti obecně) je „destrukcí jakéhokoli hlasu, jakéhokoli původu“. Jakkoli významně tento text otřásl do té doby nezpochybnitelnou – kanonizovanou a institucionalizovanou – autoritou autora (umělce/génia), zůstává otázkou, jaký dopad proklamovaná anihilace autorského subjektu měla pro ty, kteří do té doby zůstávali v anonymitě a vně velkých historických vyprávění, včetně dějin umění, a na své „autorství“ tedy nikdy plně nedosáhli. Zatímco barthesovská teze demytizovala autora, který byl výsostně spjat s mužským pohlavím, pro ženy (ale rovněž jiné „jiné“) přinesl zásadní dilema. Podobně jako avantgardní útok proti uměleckým akademiím v prvních desetiletích 20. století přišel paradoxně v okamžiku, kdy tyto instituce teprve začaly přijímat první studentky, formuloval totiž Barthes své názory o smrti autora v situaci, kdy se ženy konečně začaly prosazovat na umělecké scéně a hledat v dějinách své předchůdkyně – jinými slovy řečeno, kdy začaly formovat a formulovat své „já“ a nacházet k němu historické předobrazy. Příspěvek se primárně věnuje otázce, v čem spočívá ono dilema ztráty autorství pro marginalizované subjekty, především pro ženy v roli „autorek“ (umělkyň). Perspektivou genderové a feministické teorie, jejichž antiautoritářská východiska mají nicméně s Barthesovými postoji mnoho společného, se rovněž snaží ukázat, jak se s tímto rozporem v posledních několika desetiletích vyrovnávala disciplína dějin umění a jak se s ním lze vyrovnat na prahu 21. století, a to zvláště s ohledem na nové výzvy monografického psaní.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Tvůrce jako předmět dějin umění: Pozice autora po jeho „smrti“.

ISBN

978-80-88283-35-5

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

10

Pages from-to

31-40

Publisher name

Artefactum (ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností)

Place of publication

Praha

Event location

Praha

Event date

Sep 20, 2018

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—