All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

AGGRESSION, DEPRESSION, IMPULSIVENESS AND SELF-ESTEEM AMONGST CZECH ADOLESCENTS

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F16%3A33159667" target="_blank" >RIV/61989592:15210/16:33159667 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

    <a href="http://dx.doi.org/10.5507/ff.16.24450445" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.5507/ff.16.24450445</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.5507/ff.16.24450445" target="_blank" >10.5507/ff.16.24450445</a>

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    AGRESIVITA, DEPRESIVITA, IMPULZIVITA A SEBEHODNOCENÍ U ČESKÝCH ADOLESCENTŮ

  • Original language description

    Monografie se primárně zabývá fenoménem agresivity a jejími souvislostmi s depresivitou, impulzivitou a sebehodnocením u dospívajících mezi 15–19 lety. Z celkové sledované populace bylo do výzkumného šetření zapojeno 2378 respondentů se zastoupením každého kraje ČR, jednalo se tak o 2,75 % základního souboru. Všechny osobnostní proměnné byly posuzovány na základě čtyř psychodiagnostických nástrojů – Dotazník agresivity Busse a Perryho (1992; agresivitu bylo možné diverzifikovat do čtyř oblastí – verbální, fyzická agresivita, hněv, hostilita), Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá (v tisku), Škála impulzivity Dolejš a Skopal (2016) a Rosenbergova škála sebehodnocení (Blatný &amp; Osecká, 1994). Mezi hlavní zjištění patří statisticky signifikantní rozdíly mezi dívkami a chlapci ve všech sledovaných proměnných. Výsledky ukazují, že dívky vykazují vyšší depresivitu, hostilitu a více se hněvají. Chlapci mají vyšší sebehodnocení, jsou více fyzicky a verbálně agresivní a také z hlediska celkového profilu agresivity vykazují vyšší hodnoty. Při analýze vzájemných vztahů (vše na p&lt;0,001) mezi sledovanými osobnostními charakteristikami se jako nejvýznamnější proměnná predikující agresivitu jeví impulzivita (r =. 56), další významný vztah je patrný mezi celkovou agresivitou a depresivitou (r =.55) a v pořadí třetí nejsilnější asociace byla nalezena mezi impulzivitu a hněvem (r = .48). Mezi stěžejní přínosy této práce patří objasnění skutečnosti, že jedince, kteří budou vykazovat vysokou impulzivitu, určitou míru depresivity a nízké sebehodnocení, můžeme považovat za rizikové v souvislosti s agresivními tendencemi. Uvedené výsledky mohou být využity odborníky zabývajícími se agresivitou z vědeckého hlediska, ale mohou zefektivnit i práci těch, kteří se dospívajícím věnují ve své každodenní praxi.

  • Czech name

    AGRESIVITA, DEPRESIVITA, IMPULZIVITA A SEBEHODNOCENÍ U ČESKÝCH ADOLESCENTŮ

  • Czech description

    Monografie se primárně zabývá fenoménem agresivity a jejími souvislostmi s depresivitou, impulzivitou a sebehodnocením u dospívajících mezi 15–19 lety. Z celkové sledované populace bylo do výzkumného šetření zapojeno 2378 respondentů se zastoupením každého kraje ČR, jednalo se tak o 2,75 % základního souboru. Všechny osobnostní proměnné byly posuzovány na základě čtyř psychodiagnostických nástrojů – Dotazník agresivity Busse a Perryho (1992; agresivitu bylo možné diverzifikovat do čtyř oblastí – verbální, fyzická agresivita, hněv, hostilita), Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá (v tisku), Škála impulzivity Dolejš a Skopal (2016) a Rosenbergova škála sebehodnocení (Blatný &amp; Osecká, 1994). Mezi hlavní zjištění patří statisticky signifikantní rozdíly mezi dívkami a chlapci ve všech sledovaných proměnných. Výsledky ukazují, že dívky vykazují vyšší depresivitu, hostilitu a více se hněvají. Chlapci mají vyšší sebehodnocení, jsou více fyzicky a verbálně agresivní a také z hlediska celkového profilu agresivity vykazují vyšší hodnoty. Při analýze vzájemných vztahů (vše na p&lt;0,001) mezi sledovanými osobnostními charakteristikami se jako nejvýznamnější proměnná predikující agresivitu jeví impulzivita (r =. 56), další významný vztah je patrný mezi celkovou agresivitou a depresivitou (r =.55) a v pořadí třetí nejsilnější asociace byla nalezena mezi impulzivitu a hněvem (r = .48). Mezi stěžejní přínosy této práce patří objasnění skutečnosti, že jedince, kteří budou vykazovat vysokou impulzivitu, určitou míru depresivity a nízké sebehodnocení, můžeme považovat za rizikové v souvislosti s agresivními tendencemi. Uvedené výsledky mohou být využity odborníky zabývajícími se agresivitou z vědeckého hlediska, ale mohou zefektivnit i práci těch, kteří se dospívajícím věnují ve své každodenní praxi.

Classification

  • Type

    B - Specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    50101 - Psychology (including human - machine relations)

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Others

  • Publication year

    2016

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • ISBN

    978-80-244-5044-5

  • Number of pages

    93

  • Publisher name

    Univerzita Palackého

  • Place of publication

    Olomouc

  • UT code for WoS book