Indonesian influence on early 20th-century music: Claude Debussy and Pagodes

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F20%3A73612618" target="_blank" >RIV/61989592:15210/20:73612618 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://kas.upol.cz/fileadmin/userdata/FF/katedry/kas/vav/dalny_vychod/archiv/Dalny_vychod_c._2_2020.pdf" target="_blank" >https://kas.upol.cz/fileadmin/userdata/FF/katedry/kas/vav/dalny_vychod/archiv/Dalny_vychod_c._2_2020.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Indonéský vliv na hudbu počátku 20. století: Claude Debussy a Pagodes

Original language description

Tento příspěvek se zabývá vlivem javánského gamelanu na hudbu francouzského skladatele Clauda Debussy (1862–1918). V roce 1889 se v Paříži při příležitosti oslav sta let francouzské revoluce uskutečnila Světová výstava. Byla to doba, kdy vrcholil kolonialismus, a evropští umělci byli ovlivněni exotismem. Tato společenská událost měla výrazný kosmopolitní charakter, který dal možnost uskutečnit setkání mezi hudebními, tanečními, architektonickými či módními styly celého světa. Neunikla pozornosti ani tehdy sedmadvacetiletého C. Debussyho. V „javánské vesnici“ holandské sekce měl mladý skladatel poprvé příležitost shlédnout tradiční taneční představení za doprovodu gamelanu. Silný emotivní zážitek byl ještě umocněn v roce 1900, kdy na téže akci slyšel celý gamelanový orchestr. Tři roky nato složil klavírní skladbu Pagodes, do které se mu podařilo promítnout hlavní hudební prvky spojované s gamelanem: polyfonní vrstvení melodií, cyklickou rytmickou strukturu a systematické využití gongu. Tento příspěvek proto zasazuje gamelan do kulturně-historického kontextu a nastiňuje okolnosti jeho uvedení do povědomí široké evropské veřejnosti a pronikání na soudobou západní uměleckou scénu.

Czech name

Indonéský vliv na hudbu počátku 20. století: Claude Debussy a Pagodes

Czech description

Tento příspěvek se zabývá vlivem javánského gamelanu na hudbu francouzského skladatele Clauda Debussy (1862–1918). V roce 1889 se v Paříži při příležitosti oslav sta let francouzské revoluce uskutečnila Světová výstava. Byla to doba, kdy vrcholil kolonialismus, a evropští umělci byli ovlivněni exotismem. Tato společenská událost měla výrazný kosmopolitní charakter, který dal možnost uskutečnit setkání mezi hudebními, tanečními, architektonickými či módními styly celého světa. Neunikla pozornosti ani tehdy sedmadvacetiletého C. Debussyho. V „javánské vesnici“ holandské sekce měl mladý skladatel poprvé příležitost shlédnout tradiční taneční představení za doprovodu gamelanu. Silný emotivní zážitek byl ještě umocněn v roce 1900, kdy na téže akci slyšel celý gamelanový orchestr. Tři roky nato složil klavírní skladbu Pagodes, do které se mu podařilo promítnout hlavní hudební prvky spojované s gamelanem: polyfonní vrstvení melodií, cyklickou rytmickou strukturu a systematické využití gongu. Tento příspěvek proto zasazuje gamelan do kulturně-historického kontextu a nastiňuje okolnosti jeho uvedení do povědomí široké evropské veřejnosti a pronikání na soudobou západní uměleckou scénu.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

50404 - Anthropology, ethnology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Dálný východ

ISSN

1805-1049

e-ISSN

—

Volume of the periodical

X

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

8

Pages from-to

104-111

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—