Unwanted behaviour in the workplace: bullying, discrimination, monitoring, whistleblowing

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F23%3A73621964" target="_blank" >RIV/61989592:15210/23:73621964 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Nežádoucí chování na pracovišti: šikana, diskriminace, monitorování, whistleblowing

Original language description

Tématem monografie je nežádoucí chování na pracovišti zasahující do osobnostních práv zaměstnance, které zahrnuje monitorování, chráněné oznamování (whistleblowing), diskriminaci a šikanu. První kapitola se snaží vymezit, zda má zaměstnanec zákonem zajištěnou přiměřenou míru soukromí na pracovišti, jaké možnosti a limity má zaměstnavatel při monitorování zaměstnanců, zejména při využívání (zneužívání) telekomunikačních zařízení z jejich strany. Nelze přece upřít zaměstnavateli kontrolovat své zaměstnance při používání IT zařízení, ovšem je nutné vymezit, jakou mírou a za jakých podmínek. Každá z forem násilí na pracovišti může mít formu kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, což musíme považovat za oprávněný postup, ovšem při zachování důstojnosti zaměstnance. Kapitola o chráněném oznamování škodlivého jednání představuje v současné době mimořádně aktuální právní úpravu, obsaženou v zákoně č. 171/2023 Sb., o chráněném oznamování, jehož účinnost nastala dne 1. 8. 2023. Právní úprava poskytuje oznamovatelům, především zaměstnancům, v soukromém i veřejném sektoru možnost bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Kapitola o rovném zacházení a ochraně před diskriminací, která souvisela s přijetím antidiskriminačního zákona, vychází z legislativy Evropské unie. V této kapitole, zabývající se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace v pracovněprávních vztazích, je hledána odpověď, zda právní úprava poskytuje zaměstnancům dostatečnou ochranu před nerovným nebo diskriminačním jednáním ze strany zaměstnavatele a zda ust. § 10 antidiskriminačního zákona zajišťuje v řízení před soudy skutečnou a účinnou právní ochranu. V kapitole o pracovněprávních aspektech šikany (mobbingu, bossingu) na pracovišti vystupují otázky, zda je zaměstnanec dostatečně chráněn před šikanou na pracovišti, zda zákoník práce a další právní předpisy poskytují účinný postih vůči mobberům a zda, případně v jaké výši, bude zaměstnavatel povinen k náhradě škody, která byla zaměstnanci způsobena. Jednou ze základních zásad pracovního práva je zásada zákazu zneužití práva, která je nyní zahrnuta v ust. § 1a písm. a) zákoníku práce jako zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance. Z této zásady lze vyvodit především pozitivní a negativní hranici výkonu subjektivních práv a povinností, vymezenou na jedné straně souladem s dobrými mravy a na druhé straně zákazem zneužití práva. Žádné jednání nemůžeme posoudit zároveň jako jednání v souladu i v rozporu s právem. Základní výzkumnou otázkou řešenou v jednotlivých kapitolách práce je zjistit, zda jsou zaměstnanci v České republice dostatečně chráněni před různými formami nežádoucího jednání na pracovišti. Pro zodpovězení dané otázky je nutné popsat právní úpravu obsaženou především v zákoníku práce, dále v zákoně o ochraně osobních údajů, zákoně o chráněném oznamování, antidiskriminačním zákoně, zákoně o inspekci práce a dalších. Práce vychází z mezinárodního kontextu úpravy lidských práv, úmluv Mezinárodní organizace práce, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v neposlední řadě z práva Evropská unie. V práci jsou přiblížena soudní rozhodnutí, která v mnohých případech doplňují právní úpravu.

Czech name

Nežádoucí chování na pracovišti: šikana, diskriminace, monitorování, whistleblowing

Czech description

Tématem monografie je nežádoucí chování na pracovišti zasahující do osobnostních práv zaměstnance, které zahrnuje monitorování, chráněné oznamování (whistleblowing), diskriminaci a šikanu. První kapitola se snaží vymezit, zda má zaměstnanec zákonem zajištěnou přiměřenou míru soukromí na pracovišti, jaké možnosti a limity má zaměstnavatel při monitorování zaměstnanců, zejména při využívání (zneužívání) telekomunikačních zařízení z jejich strany. Nelze přece upřít zaměstnavateli kontrolovat své zaměstnance při používání IT zařízení, ovšem je nutné vymezit, jakou mírou a za jakých podmínek. Každá z forem násilí na pracovišti může mít formu kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, což musíme považovat za oprávněný postup, ovšem při zachování důstojnosti zaměstnance. Kapitola o chráněném oznamování škodlivého jednání představuje v současné době mimořádně aktuální právní úpravu, obsaženou v zákoně č. 171/2023 Sb., o chráněném oznamování, jehož účinnost nastala dne 1. 8. 2023. Právní úprava poskytuje oznamovatelům, především zaměstnancům, v soukromém i veřejném sektoru možnost bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Kapitola o rovném zacházení a ochraně před diskriminací, která souvisela s přijetím antidiskriminačního zákona, vychází z legislativy Evropské unie. V této kapitole, zabývající se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace v pracovněprávních vztazích, je hledána odpověď, zda právní úprava poskytuje zaměstnancům dostatečnou ochranu před nerovným nebo diskriminačním jednáním ze strany zaměstnavatele a zda ust. § 10 antidiskriminačního zákona zajišťuje v řízení před soudy skutečnou a účinnou právní ochranu. V kapitole o pracovněprávních aspektech šikany (mobbingu, bossingu) na pracovišti vystupují otázky, zda je zaměstnanec dostatečně chráněn před šikanou na pracovišti, zda zákoník práce a další právní předpisy poskytují účinný postih vůči mobberům a zda, případně v jaké výši, bude zaměstnavatel povinen k náhradě škody, která byla zaměstnanci způsobena. Jednou ze základních zásad pracovního práva je zásada zákazu zneužití práva, která je nyní zahrnuta v ust. § 1a písm. a) zákoníku práce jako zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance. Z této zásady lze vyvodit především pozitivní a negativní hranici výkonu subjektivních práv a povinností, vymezenou na jedné straně souladem s dobrými mravy a na druhé straně zákazem zneužití práva. Žádné jednání nemůžeme posoudit zároveň jako jednání v souladu i v rozporu s právem. Základní výzkumnou otázkou řešenou v jednotlivých kapitolách práce je zjistit, zda jsou zaměstnanci v České republice dostatečně chráněni před různými formami nežádoucího jednání na pracovišti. Pro zodpovězení dané otázky je nutné popsat právní úpravu obsaženou především v zákoníku práce, dále v zákoně o ochraně osobních údajů, zákoně o chráněném oznamování, antidiskriminačním zákoně, zákoně o inspekci práce a dalších. Práce vychází z mezinárodního kontextu úpravy lidských práv, úmluv Mezinárodní organizace práce, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v neposlední řadě z práva Evropská unie. V práci jsou přiblížena soudní rozhodnutí, která v mnohých případech doplňují právní úpravu.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7502-698-9

Number of pages

220

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—