The Judgement of the World (Matt 25:31-46)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15260%2F21%3A73611088" target="_blank" >RIV/61989592:15260/21:73611088 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333190975" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333190975</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Soud světa (Mt 25,31-46)

Original language description

Perikopa Mt 25,31-46, která obvykle bývá nazývána „Poslední soud“, uzavírá poslední z pěti velkých Ježíšových kázání v Matoušově evangeliu. Tato řeč týkající se eschatologické budoucnosti (Mt 24,1-25,46) představuje poslední rozsáhlé Ježíšovo učení před pašijovým vyprávěním. Tento text, který nalezneme pouze v Matoušově evangeliu, pochází z (ústní) tradice, kterou evangelista značným způsobem redakčně zpracoval. Třebaže některá exegetická díla tento úryvek zařazují mezi Ježíšova podobenství, z hlediska literárního druhu se spíše jedná o scénické líčení. Zobrazuje konečné a všeobecné rozhodnutí o osudu lidí podle nečekaného kritéria. Spása sice závisí na vztahu k Ježíšově osobě, ale nikoli ve smyslu uznání či odmítnutí Ježíše jako Mesiáše. Rozhodující je milosrdná a pomáhající pozornost vůči lidem v běžných potřebách. Ježíš vyjmenovává některé základní stavy nouze, jako nedostatek jídla, pití, přístřeší, šatstva. K tomu připojuje onemocnění a věznění. Žádané nebo oceňované nejsou mimořádné činy, ale skutky pomoci poměrně snadno uskutečnitelné. O takových skutcích milosrdenství, prokázaných lidem v nouzi a vykonaných bez jakéhokoli vedlejšího úmyslu, se prohlašuje, že mají trvalou a nepomíjející hodnotu. Ztotožnění Syna člověka s „nejmenšími“ také znamená, že přítomnost Vzkříšeného pokračuje v dějinách světa nejen prostřednictvím společenství věřících (Mt 18,20; 28,20), ale také prostřednictvím všech potřebných.

Czech name

Soud světa (Mt 25,31-46)

Czech description

Perikopa Mt 25,31-46, která obvykle bývá nazývána „Poslední soud“, uzavírá poslední z pěti velkých Ježíšových kázání v Matoušově evangeliu. Tato řeč týkající se eschatologické budoucnosti (Mt 24,1-25,46) představuje poslední rozsáhlé Ježíšovo učení před pašijovým vyprávěním. Tento text, který nalezneme pouze v Matoušově evangeliu, pochází z (ústní) tradice, kterou evangelista značným způsobem redakčně zpracoval. Třebaže některá exegetická díla tento úryvek zařazují mezi Ježíšova podobenství, z hlediska literárního druhu se spíše jedná o scénické líčení. Zobrazuje konečné a všeobecné rozhodnutí o osudu lidí podle nečekaného kritéria. Spása sice závisí na vztahu k Ježíšově osobě, ale nikoli ve smyslu uznání či odmítnutí Ježíše jako Mesiáše. Rozhodující je milosrdná a pomáhající pozornost vůči lidem v běžných potřebách. Ježíš vyjmenovává některé základní stavy nouze, jako nedostatek jídla, pití, přístřeší, šatstva. K tomu připojuje onemocnění a věznění. Žádané nebo oceňované nejsou mimořádné činy, ale skutky pomoci poměrně snadno uskutečnitelné. O takových skutcích milosrdenství, prokázaných lidem v nouzi a vykonaných bez jakéhokoli vedlejšího úmyslu, se prohlašuje, že mají trvalou a nepomíjející hodnotu. Ztotožnění Syna člověka s „nejmenšími“ také znamená, že přítomnost Vzkříšeného pokračuje v dějinách světa nejen prostřednictvím společenství věřících (Mt 18,20; 28,20), ale také prostřednictvím všech potřebných.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60304 - Religious studies

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů